Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) ČTK sdělil, že na dnešním jednání ministrů zahraničí Evropské unie požádal o projevení solidarity skrze evropské či národní prohlášení nebo možné vyhoštění důstojníků ruských zpravodajských služeb z evropského území.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell přitom po jednání řekl, že Praha nepožádala o to, aby země EU koordinovaně podpořily postup České republiky, která vypověděla 18 ruských diplomatů kvůli podezření na ruské zapojení do výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014. Členské státy ale podle Borrella za Českem jednotně a solidárně stojí.
Ruská strana tvrzení o zapojení příslušníků tajné služby do výbuchu odmítá, zareagovala vyhoštěním 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě. Ruská reakce je podle vicepremiéra silnější, než se čekalo. Dopoledne řekl, že bude jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o tom, zda je na místě další krok z české strany.
Hamáček dopoledne kolegy z ostatních 26 unijních zemí informoval o vývoji diplomatické rozepře. Přímou podporu během zasedání dali najevo Česku například ministři zahraničí Slovenska či Bulharska.
Borrell: EU stojí jednotně a solidárně za Českem, společná reakce ale nebude
Evropská unie stojí jednotně a solidárně za Českou republikou, která vypověděla 18 ruských diplomatů kvůli podezření na zapojení Ruska do výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích z roku 2014. Po dnešním jednání ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Země EU se ale postup Česka nechystají koordinovaně podpořit, Praha o to ani nepožádala, dodal Borrell. Vicepremiér Jan Hamáček ale dnes ČTK sdělil, že na jednání ministrů zahraničí EU požádal o projevení solidarity skrze evropské či národní prohlášení. Přímou podporu během jednání dali Česku najevo například ministři zahraničí Slovenska, Rakouska či Bulharska.
Vicepremiér a pověřený ministr zahraničí Hamáček dopoledne kolegy z ostatních 26 unijních zemí informoval o vývoji nevídané diplomatické rozepře, v níž Rusko na vyhoštění 18 svých lidí z ambasády v Praze reagovalo vypovězením 20 pracovníků českého velvyslanectví v Moskvě. Šéf unijní diplomacie Borrell po jednání řekl, že Praha nepožádala o to, aby země EU koordinovaně podpořily postup České republiky. Hamáček dnes odpoledne ČTK sdělil, že na jednání ministrů požádal o projevení solidarity skrze evropské či národní prohlášení nebo možné vyhoštění důstojníků ruských zpravodajských služeb z evropského území.
"Evropská unie stojí jednotně a solidárně za Českou republikou," prohlásil Borrell. Koordinované vypovídání diplomatů, které následovalo například po otravě dvojitého agenta Sergeje Skripala ruskými zpravodajci v Británii, ale momentálně není na pořadu dne. "Může se to ale změnit," dodal Borrell.
Podporu dávali Česku najevo také ministři. "Informace, které přicházejí z České republiky v souvislosti s explozí v bezprostřední blízkosti slovenských hranic, jsou bezprecedentní," uvedl slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok, který na videokonferenci Českou republiku podpořil. Bratislava je podle něj znepokojena tím, že jsou čeští občané vystaveni "aktivitám, které mají zásadní dopad na jejich bezpečnost". Korčok také zdůraznil význam, který má v této souvislosti dlouhodobá spolupráce tajných služeb unijních zemí.
Také šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg podle agentury APA uvedl, že je třeba "vyslat jasný signál solidarity s Českem".
Slovinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že na začátku dnešního jednání všichni ministři dali najevo plnou solidaritu s Českem v souvislosti s "aktivitami ruských tajných služeb na jeho území v roce 2014". Tehdy při zmíněném výbuchu muničního skladu u moravské vesnice Vrbětice zemřeli dva lidé.
Bulharská ministryně Ekaterina Zacharievová nabídla Česku pomoc tamních bezpečnostních složek při vyšetřování případu. "Narušení (české) svrchovanosti Ruskem je naprosto nepřijatelné," uvedla na twitteru ministryně.
Právě do Bulharska měla patrně zamířit část munice z vrbětického skladu a ruští zpravodajci se podle médií zřejmě snažili o to, aby jedna ze dvou explozí nastala až v Bulharsku.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
včera
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
včera
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
včera
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
včera
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
včera
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
včera
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
včera
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
včera
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
včera
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
včera
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
včera
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
včera
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
včera
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno 14. března 2026 22:21
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
14. března 2026 22:05
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
14. března 2026 20:52
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
14. března 2026 19:04
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
14. března 2026 17:47
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
14. března 2026 16:31
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
14. března 2026 16:12
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák