Hrad i Sněmovna budou mít v rozpočtu zřejmě víc peněz

Rozpočty Kanceláře prezidenta republiky i Poslanecké sněmovny se v příštím roce zřejmě zvýší. Hrad by měl mít 3,5 milionu korun navíc, Sněmovna by mohla získat asi o 47 milionů víc než letos. Naopak rozpočet Senátu by měl v příštím roce téměř o deset milionů korun klesnout. Návrhy rozpočtů Hradu, Parlamentu a čtyř dalších vybraných institucí bude ve středu projednávat sněmovní rozpočtový výbor. Návrhy rozpočtů má ČTK k dispozici.

Podle zákona o rozpočtových pravidlech schvaluje sněmovní rozpočtový výbor návrhy rozpočtů sedmi chráněných parlamentních kapitol. Čas na to má do 20. června. Jde o rozpočty Hradu, Sněmovny, Senátu, Nejvyššího kontrolního úřadu, Ústavního soudu, ombudsmana a Úřadu Národní rozpočtové rady. Pokud je schválí, vláda je beze změny zapracuje do celkového návrhu státního rozpočtu na příští rok, který do konce září předkládá Sněmovně.

Rozpočet prezidentské kanceláře by se proti letošnímu schválenému rozpočtu měl zvýšit o 3,5 milionu korun. Navýšení odpovídá částce určené na financování projektu na podporu biodiverzity a obnovy krajinné struktury v Lánské oboře. Projekt má na starosti Lesní správa Lány a peníze na něj získá prostřednictvím příslušného operačního programu z evropských fondů.

Na běžné výdaje prezidentské kanceláře je určeno 134 milionů korun, což odpovídá letošní schválené částce. Lesní správa Lány by měla dostat provozní dotaci zhruba 26 milionů korun a Správa Pražského hradu asi 211 milionů korun. Na plat prezidenta je vyčleněno 3,6 milionu korun.

Výdaje Sněmovny by se v příštím roce mohly proti letošnímu schválenému rozpočtu zvýšit o 47,3 milionu korun na 1441 milionů. Nárůst je však o 2,4 milionů vyšší, než navrhuje ministerstvo financí. Neshoda panuje na navýšení peněz určených na ostatní osobní výdaje, tedy na odměny z dohod o provedení práce a o pracovní činnosti. Tyto dohody se týkají nepravidelných krátkodobých prací, které není možné zajistit kmenovými zaměstnanci. Týká se to třeba odborných analytických prací, inventarizačních činností nebo činností heraldických a vexilologických. Ministerstvo financí podle podkladů pro poslance nevidí důvod, proč tyto výdaje navyšovat stejně jako odměny kmenovým zaměstnancům. Poslední slovo však bude mít rozpočtový výbor, který rozhodne svým hlasováním.

V příštím roce se uskuteční volby do Sněmovny. Sněmovna chce proto víc peněz na obměnu výpočetní techniky pro poslance - o 25,6 milionu korun. Peníze na odchodné poslanců se mají navýšit o 2,24 milionu korun. O 20 milionů mají vzrůst výdaje na investice. Na platy poslanců by mělo jít 276,5 milionu korun.

Rozpočet Senátu by měl v příštím roce klesnout téměř o deset milionů korun. Důvodem je hlavně snížení objemu peněz na investice o 8,1 milionu, které chce horní parlamentní komora financovat z ušetřených peněz z předchozích let. Běžné výdaje by měly klesnout o 1,7 milionu korun.

 

Související

Peníze, ilustrační foto

Schodek státního rozpočtu za rok 2024 klesl na 271,4 miliardy korun

Státní rozpočet České republiky uzavřel rok 2024 s deficitem ve výši 271,4 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 17,1 miliardy korun. Proti schválenému plánu byl výsledek lepší o 10,6 miliardy korun. Vláda premiéra Petra Fialy tak třetí rok po sobě nejen dodržela plánovaný deficit, ale dokonce jej snížila oproti schválenému návrhu. Tento výsledek byl dosažen díky lepšímu výběru daní a pojistného, a zároveň umírněnému růstu výdajů.
Petr Pavel přivítal na Pražském hradě nejvyšší ústavní činitele. (12.12.2024)

Pavel zavrhl veto. Vládou navržený rozpočet nakonec podepíše

Prezident Petr Pavel oznámil, že podepíše státní rozpočet na příští rok, jak ho sestavila vláda Petra Fialy (ODS). Podle Pavla bylo důležité upozornit na jeho nedostatky. Prezident si však uvědomuje, že případné veto by poslanci jednoduše přehlasovali. 

Více souvisejících

státní rozpočet Pražský Hrad Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 39 minutami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 4 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

včera

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

včera

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

včera

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy