Mezi prezidentské kandidáty se dnes zařadil Ivo Mareš. Dosud pracoval v Diakonii, v minulosti působil jako farář, novinář nebo ředitel britské komunikační společnosti. Za své priority označil zastavení propadu České republiky do chudoby a léčbu "impotentního státu", který není schopen pružně reagovat na vzniklé situace.
Mareš to dnes řekl na tiskové konferenci. Kandidovat chce jako občanský kandidát bez podpory politické strany, do volby se chce přihlásit díky získání petičních podpisů.
Za důvod své kandidatury označil to, že nadějné polistopadové přísliby se pro velkou část české společnosti nikdy nenaplnily. Ti, co by podle něj rádi něco změnili, na to nemají politickou sílu. Aby někdo mohl změny prosadit, musí to nést jako své osobní poslání, řekl. Za takovou postavu označil českého prezidenta, který může věci dát do pořádku svou autoritou.
Mareš řekl, že za ním nestojí žádná velká finanční skupina, kandidaturu financuje ze svých a rodinných zdrojů, hodlá v této záležitosti oslovit také širokou veřejnost. Lidem chce nabídnout pracovitost, pokoru a empatii a také naději.
Prezidentská volba se bude konat na začátku příštího roku. Současný prezident Miloš Zeman už kandidovat nemůže. Za největší favority jsou dlouhodobě považování bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) a někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel, kandidaturu ale ještě oficiálně neoznámili.
Celkem mají zájem o účast ve volbách více než dvě desítky kandidátů. Patří mezi ně podnikatelé Karel Janeček, Karel Diviš a Tomáš Březina, prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, senátor Marek Hilšer, komik Miloš Knor, advokátka Klára Long Slámová, někdejší šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková nebo šéf hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES Jakub Olbert.
O víkendu Zeman vyzval ke kandidatuře odborového předáka Josefa Středulu, který kandidaturu nevyloučil. Mezi dalšími veřejně známými osobnostmi, které buď projevily zájem kandidovat, nebo o kterých jako možných uchazečích mluví média, jsou třeba bývalá rektorka Danuše Nerudová, senátor Pavel Fischer, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) nebo exministr Michael Kocáb.
Komunisté plánují do boje vyslat bývalého místopředsedu Josefa Skálu. Další strany a hnutí oznámí své kandidáty v příštích měsících.
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák