Kauza dolu Turów: ČR a Polsko budou o problému jednat, zároveň poběží evropské řízení

Podle Petříčka si ministři dnes potvrdili, že mají záměr o Turówu bilaterálně jednat, i když souběžně poběží řízení na evropské úrovni. "Pro nás je klíčové, aby tyto aktivity měly minimální dopad na život lidí v Libereckém kraji. Jsem rád, že z úst pana ministra Raua zazněla ochota se o těchto věcech bavit a sdílet informace, které jsou pro obě strany důležité pro řešení tohoto případu," řekl Petříček.

#TZMZV: Ministr @TPetricek jednal s ministrem zahraničí Polska @RauZbigniew. Hlavními tématy jednání byly bezpečnostní politika a transatlantická spolupráci, situace v Bělorusku, koordinace opatření během druhé vlny pandemie či vztahy s Čínou. ➡ https://t.co/NsYmmKDhEB ???? pic.twitter.com/X7hvWHOLJY

— MZV ČR (@mzvcr) October 1, 2020

Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) považuje jednání mezi Českem a Polskem za důležitá a kraj by měl rozhodně zájem se se do nich zapojit. "Jednání jsou vždy lepší než nějaké spory u Evropské komise. My chápeme, že je třeba vyjednat nějakou cestu k ukončení těžby, a chápu obavy Poláků, kteří se bojí o práci a svou budoucnost, je třeba si uvědomit, že tam bez toho dolu žádné velké pracovní příležitosti nejsou. Oni ale zatím nechtějí chápat naše obavy," řekl ČTK Půta.

Rau před novináři odmítl české stanovisko, že by Polsko v souvislosti s plánovaným rozšířením dolu porušilo evropské směrnice. Vyjádřil také přesvědčení, že se podaří najít dohodu mezi oběma státy, pokud součástí projektu bude technické řešení, které by zamezilo odtoku spodních vod z Frýdlantska do Polska. Připomněl, že Polsko kvůli tomu začalo loni budovat speciální hlubinnou bariéru, dokončena by podle něj měla být v září příštího roku.

Oba ministři uvedli, že po dokončení bariéry budou muset situaci posoudit týmy hydrologů i právníků z obou zemí, teprve poté bude možné případně dospět k dohodě. "Předpokládáme, že součástí jednání bude i to, že kdyby z důvodu těžby došlo k poklesu spodní vody, budeme se bavit o tom, jak tyto škody řešit a případně kompenzovat," řekl Petříček. Podle Raua je nicméně na debatu o možných kompenzacích příliš brzy, protože v současnosti je úbytek vody pouze hypotetická otázka.

Petříček a Rau také uvedli, že i když je Turów sporným bodem ve vztazích obou zemí, nijak neohrožuje jejich kvalitu. Podle nich to dokládá ochota obou stran o problému diskutovat.

Turów leží v jihozápadním cípu Polska v těsné blízkosti českých a německých hranic. Obyvatelé obcí z českého příhraničí se obávají ztráty pitné vody, ale také hluku a prachu nebo propadů půdy. Polská strana ale zásadnější vliv dolu na české území odmítá.

Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Polské ministerstvo klimatu v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo společnosti PGE koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila.