Komunisté jednají na žádost třetiny okresních organizací o svolání volebního sjezdu v červnu, nebo červenci. Rozhodne ústřední výbor, který se uskuteční 29. května. Dohodlo se na tom dnes širší vedení KSČM. ČTK to dnes řekl místopředseda Petr Šimůnek. Na sjezdu by podle něj bylo nové vedení voleno automaticky.
Pro sjezd by tak platila jiná pravidla než na dubnovém zasedání ústředního výboru, kde předseda Vojtěch Filip ustál hlasování o svém odvolání. Pro byla sice většina přítomných delegátů, ale nikoli potřebné dvě třetiny všech členů ústředního výboru strany. Odvoláni nebyli ani místopředsedové KSČM, výbor vzal jen na vědomí už dříve podanou rezignaci Kateřiny Konečné na funkci místopředsedkyně.
Při řádném volebním sjezdu, který komunisté od loňského dubna kvůli epidemii několikrát odložili, by nebylo o odvolání dosavadního vedení třeba hlasovat, ke zvolení nového by pak nebylo nutné získat dvoutřetinovou podporu.
Pokud by ústřední výbor požadavku na svolání sjezdu vyhověl, hlasování o novém vedení by se podle stanov muselo uskutečnit do dvou měsíců. Kvůli prázdninám by ale komunisté chtěli jednání stihnout v červnu. Podle mluvčí Heleny Grofové nabídlo brněnské Výstaviště termín 19. června, jde zatím ale pouze o jednu z variant. Nového předsedu by tak komunisté volili necelé čtyři měsíce před říjnovými sněmovními volbami. "Jedna část říká, že bychom se měli soustředit na volby, a druhá říká, abychom měli dobrý výsledek, tak potřebujeme nové vedení, to je argumentace dvou skupin u nás," uvedl Šimůnek k strategickému rozhodnutí.
Filip po dubnovém pokusu o odvolání uvedl, že KSČM nechce v podzimních volbách klesnout pod výsledek z roku 2017. Tehdy získala 7,76 procenta, se ziskem 15 mandátů dopadla nejhůře ve své polistopadové historii. Pád preferencí strany se podle Filipa zastavil. Podle posledních volebních modelů KSČM nyní osciluje kolem pětiprocentní hranice potřebné pro vstup do dolní parlamentní komory.
Filip vede stranu přes 15 let, při dubnovém hlasování o jeho odvolání bylo pro 46 hlasů ze 78 přítomných. Podle stanov ale bylo třeba pro odvolání předsedy nejméně 60 hlasů, tedy dvoutřetinová většina ze všech 90 členů ústředního výboru. Filip míní, že mandát vedení strany je dostatečně silný. Dodal tehdy, že svou funkci dá k dispozici na sjezdu, který se má konat v listopadu, tedy až po volbách.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák