KSČM nechce vázat platy politiků na minimální mzdu

Komunisté nechtějí vázat platy ústavních činitelů na výši minimální mzdy, jak v uplynulém týdnu navrhla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa by pak odbory vyjednávaly mzdy politikům, což je nepřijatelné.

"Chceme vázat plat ústavních činitelů tak, aby se vyvíjel v souladu s ekonomikou," uvedl Filip v pořadu Partie televize Prima a CNN Prima NEWS. Přesnou formu výpočtu podle svých představ neuvedl.

Podle Maláčové by plat politiků měl dosahovat maximálně pětinásobku minimální mzdy. Ta od ledna činí 14.600 korun. Pracuje za ni asi 150.000 lidí. Návrh kritizovala jako populismus opozice, komunisté, kteří podporují menšinový kabinet ČSSD a ANO, uvedli, že chtějí jednat.

Ministr kultury a stranický kolega Maláčové Lubomír Zaorálek návrh v dnešní diskusi hájil s tím, že jde o gesto solidarity v době, kdy kvůli očekávanému propadu ekonomiky po epidemii koronaviru nemají zaměstnanci ani podnikatelé jisté výdělky. "Je to projev solidarity s těmi, kteří neví, jak to bude...solidární gesto, se kterým se snažíme udržet loď, je to naše společná bárka," uvedl Zaorálek. Poznamenal také, že Maláčová dostala za úkol úpravu platů politiků připravit od premiéra Andreje Babiše (ANO).

Babiš v týdnu uvedl, že Maláčová dostala na jednání vlády za úkol připravit zákon, který by oddělil odměňování politiků a soudců. "Nebyla ale řeč o tom, kolik to bude, jak to bude," řekl. V rozhovoru pro sobotní deník Právo uvedl, že ho Maláčová zklamala, dnes České televizi řekl, že ji odvolat nehodlá. O záležitosti hovořil s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem. Ke sporu uvedl, že by považoval za skandální, aby se platy politiků zvyšovaly. Měli by se podle něj vzdát části příjmů, například náhrad nebo diet. K tomu je třeba oddělit platy politiků od soudců a státních zástupců, vysvětlil.

Základní měsíční plat poslance a senátora letos činí 90.800 korun hrubého. Například předsedové obou parlamentních komor si přijdou měsíčně na 243.800 korun a šéfové parlamentních výborů, komisí a delegací na 127.800 korun. Platy vzrostly od ledna vrcholným politikům zhruba o desetinu. Spolu s platy stouply politikům i měsíční náhrady.

Minulý týden vláda ČSSD a hnutí ANO odmítla podpořit návrh hnutí Trikolóra na půlroční odebrání platu poslancům a senátorům v souvislosti s koronavirovou epidemií. Plat zákonodárce podle stanoviska kabinetu přispívá k řádnému výkonu jeho mandátu.

Související

Vojtěch Filip

Někdejší lídr komunistů Filip se omluvil Fajtovi za výrok o dluzích

Bývalý předseda KSČM Vojtěch Filip se v únoru omluvil někdejšímu řediteli Národní galerie Praha Jiřímu Fajtovi za svůj výrok z roku 2019, že v institucích, ve kterých působil, vytvořil nekryté dluhy za desítky milionů korun. Muži uzavřeli smír, který pravomocně schválil Městský soud v Praze. Uvedla to dnes Česká televize (ČT). 
Vojtěch Filip (KSČM)

Filip a zbytek vedení KSČM kvůli prohraným volbám rezignovali

Předseda komunistů Vojtěch Filip a všichni členové vedení KSČM dnes rezignovali na stranické posty. Reagovali tak na výsledky voleb, které poslaly KSČM po 30 letech mimo Poslaneckou sněmovnu. Řízením KSČM jsou pověřeni dosavadní první místopředseda Petr Šimůnek a dosavadní místopředseda Václav Ort. Filip označil výsledek voleb za zdrcující porážku. Členem strany zůstává. Už dříve oznámil, že znovu na předsedu KSČM kandidovat nebude.

Více souvisejících

Vojtěch Filip (KSČM) Jana Maláčová (ČSSD) Lubomír Zaorálek mzdy / platy politici Partie TV Prima Vláda ČR Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy