Maláčová: Resort práce by měl z Národního plánu obnovy získat 26 miliard

"Jsem s Národním plánem obnovy velmi spokojená. V říjnu minulého roku nebyly akceptovány naše požadavky na tři miliardy. Pokud bude návrh schválen, dostane ministerstvo práce přiděleno 26 miliard," uvedla ministryně.

Podle ní by devět miliard mělo putovat do sociálních služeb a jejich budování. Podle expertů je služeb nedostatek a se stárnutím společnosti bude přibývat lidí, kteří potřebují podporu a péči. Nynější financování ale nestačí vždy ani na provoz, rozvoj už neumožňuje, uvádějí odborníci.

Na přípravu na změny na trhu práce se má využít sedm miliard. Peníze mají podpořit částečné úvazky či digitalizaci úřadů práce, zmínila Maláčová. Česko čekají v příštích letech s nástupem robotizace a digitalizace změny. Podle dřívější studie ministerstva práce by v příštích dvou desetiletích po nástupu robotů mohla zaniknout asi desetina pracovních míst, tedy až 420.000. Náplň práce by se mohla díky novým technologiím výrazně změnit u 35 procent nynějších pozic. Týká se to tedy zhruba 1,4 milionu postů.

Jako třetí oblast, kam by měly peníze z EU směřovat, Maláčová jmenovala výstavbu jeslí. V Parlamentu je nyní novela o dětských skupinách, které se teď platí hlavně z unijních peněz. Jejich čerpání skončí v polovině příštího roku. Podle vládní novely se mají dětské skupiny do pár let přeměnit na jesle pro děti do tří let. Pravidla fungování by se měla zpřísnit. Na provoz by přispíval stát. Opoziční politici se proti rušení dětských skupin postavili.

Dřív ministryně mluvila o tom, že by se z NPO měla platit i důchodová reforma. Dnes to ale vůbec nezmínila.

Návrh reformy, který Maláčová předložila, tvoří tři důchodové novely. První rozděluje veřejný důchodový systém na dva pilíře a zavádí minimální penzi ve výši 28 procent průměrné mzdy. Nyní je to asi 10.000 korun. Další normy počítají s dřívější penzí pro náročné profese a s bonusem za vychované dítě. Shoda na podobě není, a to ani v koalici. Podle ministryně by si změny v prvních pěti letech vyžádaly 25 miliard korun. Z podkladů k novelám ale vyplývalo, že by změny mohly znamenat ročně propad důchodového systému o víc než procento HDP. Nyní to odpovídá asi 60 miliardám korun.