Města a obce se bojí, zda na ně zůstanou peníze ze Sberbank

Třicítka měst a obcí, které mají zablokované peníze ve zkrachovalé Sberbank CZ, chce po státu, aby se zabýval vypořádáním věřitelů banky. Podle nich hrozí to, že majetek banky bude prodán rychle bez řádného dohledu, čímž by nemuselo být dosaženo nejvyšší možné ceny, a pro samosprávy, které jsou až třetí v pořadí při vyplácení peněz, tak nezůstanou peníze, nebo jen minimum.

Ve společném prohlášení zaslaném ČTK to dnes uvedli zástupci 29 obcí, mezi nimiž je například Jihlava, Hodonín, Moravský Beroun, Třešť, Šternberk nebo Jaroměřice nad Rokytnou. Územní samosprávné celky mají podle nich pohledávky vůči bance celkově vyšší než sedm miliard korun.

Obce vidí problém v tom, že pohledávky za Sberbank budou podle insolvenčního zákona uspokojovány ve třech skupinách. V první to budou nároky Garančního systému finančního trhu (GSFT) za platby, které uhradil na pojištěné pohledávky. Ve druhé skupině to budou nepojištěné části pohledávek fyzických osob, malých a středních podniků a v poslední pohledávky velkých firem a samospráv. "Města a obce tak budou uspokojovány teprve poté, co budou zcela uhrazeny pohledávky z předchozích dvou skupin," uvedli jejich zástupci v prohlášení.

Obcím vadí zejména dominantní postavení GSFT v nově zvoleném věřitelském výboru a obávají se toho, že jeho zájmem bude uspokojit hlavně své pohledávky. Podle nich má ale věřitelský výbor reprezentovat společný zájem všech věřitelů bez ohledu na to, v jaké skupině uspokojování jsou.

Města a obce chtějí ve věci postupovat společně a koordinovaně i s Krajem Vysočina, který oznámil, že je připraven vymáhat škody soudní cestou. Server iROZHLAS.cz uvedl, že obce se kvůli svým pochybám o průběhu insolvence obrátily i na senátory a na základě jejich podnětu se bude děním ve Sberbank zabývat stálá senátní komise pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků a pro analýzu kontrolních postupů finanční správy.

Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem letošního srpna. Česká národní banka (ČNB) na začátku května pravomocně odebrala bance bankovní licenci a pražský městský soud poté poslal banku do likvidace. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února kvůli zhoršení situace Sberbank CZ po odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Nejhodnotnějším aktivem Sberbank je přes 43.000 úvěrů. Banka má asi 3800 dlužníků z řad právnických osob a 31.500 dlužníků z řad fyzických osob, z nichž je 13.300 dlužníků z hypotečních úvěrů.

Insolvenční správkyně Sberbank CZ Jiřina Lužová v polovině října uvedla, že bude na základě rozhodnutí věřitelského výboru jednat o uzavření kupní smlouvy o prodeji úvěrového portfolia banky exkluzivně s Českou spořitelnou. Nominální hodnota portfolia činí 47,7 miliardy Kč. Věřitelský výbor rozhodl na základě nabídky spořitelny, která za úvěrové portfolio nabídla kupní cenu, která by podle Lužové společně s dostupnou hotovostí a předpokládaným výtěžkem ze zpeněžení ostatních aktiv Sberbank CZ měla dostačovat ke stoprocentnímu uspokojení GSFT, fyzických osob a malých a středních podniků. S velkou pravděpodobností pak i k více než 90procentnímu uspokojení pohledávek krajů, měst, obcí a velkých společností.

Související

Lidé v centru Prahy

Města v Česku budou muset kvůli cenám energií omezovat investice i běžný provoz

Města a obce v České republice budou muset kvůli cenám energií omezovat investice i běžný provoz, pokud vláda nepřijde s krizovým scénářem. Drtivé většině obcí končí se závěrem letošního roku smlouvy s fixovanými cenami energií, na příští rok tak nemají energie zajištěné. Novinářům to dnes řekli zástupci Svazu měst a obcí České republiky (SMO ČR).
Olomouc

V Česku ubylo stotisícových měst, vypadla Olomouc

V Česku se loni snížil počet měst, kde žije více než 100.000 obyvatel. Status stotisícového města ztratila Olomouc. Po nejlidnatější Praze žije nejvíce obyvatel v Brně, Ostravě, Plzni a Liberci. V dalších městech už žije méně než 100.000 lidí. Česká republika měla na konci loňského roku 608 měst, tedy obcí s působností městského úřadu nebo magistrátu.

Více souvisejících

města Sberbank

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

Steve Witkoff

Trumpův vyslanec Witkoff dorazil do Moskvy, sešel se s Putinem

Steve Witkoff, kterého prezident USA Donald Trump vyslal coby svého zmocněnce do Moskvy, se sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. K tomuto diplomatickému kroku dochází v době, kdy se blíží termín, který Trump stanovil pro příměří v konfliktu na Ukrajině.

před 1 hodinou

Pásmo Gazy

Důkaz, že je v Pásmu Gazy hladomor, máme před očima. Tvrdě ovlivní i budoucí generace

Fotografie a zprávy o hladomoru v Gaze sice vyvolávají ostré diskuze, ale čísla obvykle nelžou. Už ekonom Amartya Sen, držitel Nobelovy ceny, před desítkami let prohlásil, že hladomory jsou vždy politickými a ekonomickými událostmi, a že nejlepší způsob, jak je analyzovat, je sledování cen a množství potravin. Mnoho historických výzkumů potvrdilo, že prudký nárůst cen základních potravin je vždy znamením, že propuká hladomor. Ceny v Gaze dosahují bezprecedentních výšek.

před 2 hodinami

Bitva u Hradce Králové

Bitvu u Hradce Králové překonala až druhá světová. Na českém území se roku 1866 bilo téměř půl milionu vojáků

Bitva u Hradce Králové někdy nazývaná i jako bitva u Sadové nebo na Chlumu se odehrála 3. července 1866 a patřila k největším vojenským střetnutím v dějinách českých zemí. Na počty nasazených vojáků jí překonaly až frontové operace v závěru druhé světové války. Jako izolovaná bitva je však svou velikostí dodnes nepřekonána. Celkem se bitvy zúčastnilo okolo 435 000 vojáků a střetly se zde pruské a rakousko-saské armády v dosud nevídaném souboji za využití nových pokrokových technologií.

před 2 hodinami

Očkování, ilustrační foto

Pět případů za rok. Dětská obrna byla na pokraji vymýcení, proč se to dodnes nepovedlo?

Po celém Pákistánu chodí zdravotníci dům od domu a přesvědčují rodiče, aby své děti nechali naočkovat proti obrně. Čelí obavám i požadavkům. Někteří rodiče říkají, že potřebují spíše jídlo a vodu než vakcíny, jiní zase věří dezinformacím o tom, že dávky způsobují neplodnost. Zdravotnice Sughra Ayazová přiznává, že pod tlakem na úspěch celé kampaně byli někteří pracovníci instruováni, aby očkování zaznamenávali, i když k němu nedošlo. Někdy prý navíc nejsou vakcíny správně skladovány a neudrží se v nich potřebný chlad.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ministr zdravotnictví a sociálních věcí Robert F. Kennedy Jr.

Kennedy Jr. podlehl hoaxům. Zrušil v USA vývoj mRNA vakcín

Ministerstvo zdravotnictví (HHS) v USA se rozhodlo zrušit financování ve výši 500 milionů dolarů (376 milionů liber) na vývoj mRNA vakcín, které měly čelit virům, jako je chřipka a Covid-19. Tento krok ovlivní 22 projektů, které vedou přední farmaceutické společnosti, včetně Pfizeru a Moderny, zaměřených na vakcíny proti ptačí chřipce a dalším virům, uvedl HHS.

před 4 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Trump tlačí na Indii, aby přestala kupovat ruskou ropu. Proč to Módí nemůže udělat?

Indický premiér Narendra Módí se nachází v nelehké diplomatické situaci, kdy se snaží balancovat mezi vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, přičemž chce zachovat postoj neutrality v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento postoj nyní podle CNN čelí silnému tlaku, protože Trump začíná být stále netrpělivější s pokračujícím nákupem levné ruské ropy, což používá jako páku v rostoucí obchodní válce.

před 5 hodinami

expediční ponorka Titan od společnosti OceanGate.

Kauza Titan: Whistleblower o katastrofálním stavu ponorky věděl. Když na něj upozornil, firma ho vyhodila

David Lochridge, whistleblower stojící za tragickou nehodou ponorky Titan, obvinil vedení společnosti Oceangate a selhání amerických úřadů, které tragédii nedokázaly zabránit. Lochridge, jenž již dříve upozornil na bezpečnostní problémy, tvrdí, že konstrukční vady ponorky a nedostatek nezávislého bezpečnostního dohledu hrály klíčovou roli ve ztrátě pěti životů, včetně ředitele Oceangate Stocktona Rushe. 

před 5 hodinami

Václav Pláteník

ANKETA: Zákaz srpu a kladiva? Vládní politici ho vítají jako obranu demokracie, opozice varuje před cenzurou

Zákaz komunistických symbolů, který začne platit od ledna příštího roku, rozděluje českou politickou scénu. Zatímco zástupci vládních stran jej považují za nutný krok k ochraně demokracie a varování před návratem totality, jiní politici varují před omezováním svobody slova. EuroZprávy.cz oslovily vybrané strany s žádostí o vyjádření. Jde o druhý díl série, ve které se až do říjnových voleb budeme politiků ptát na klíčová témata.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU nechce pomoc Ukrajině platit sama. USA se budou podílet, vyzvala Kallasová

Evropská unie sice reagovala pozitivně na americký návrh prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy, včetně protivzdušné obrany Patriot, zároveň ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj spravedlivý podíl na finanční zátěži. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie, Kaja Kallasová.

včera

včera

včera

Turecká armáda (Turkish Army)

Ani neutrální, ani loajální. Druhý nejsilnější člen má výjimečné postavení, NATO mu nemůže věřit, ani o něj přijít

Turecko má v rámci NATO jedinečné postavení. Jeho vojenská síla, geografická poloha a schopnost manévrovat mezi Západem a Ruskem z něj činí spojence, kterého si aliance nemůže dovolit ztratit – ale ani mu zcela důvěřovat. Ankara přitom zvyšuje svůj vliv nejen ve Středomoří, ale i na Ukrajině. Pokud by došlo k přímému konfliktu s Ruskem, mohlo by právě Turecko rozhodnout o soudržnosti celé aliance – anebo o jejím roztříštění.

včera

raketový systém Patriot

Patrioty nestačí. Washington se bude muset zásadně změnit, aby Ukrajině skutečně pomohl

Prezident Donald Trump nedávno oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině nové zbraně, včetně žádaných raket pro systém Patriot, schopných ničit balistické střely. Tato rozhodnutí přicházejí v kontextu trvající války na Ukrajině, přičemž Trump zdůraznil, že náklady na tuto pomoc ponese evropská aliance, aby se předešlo situaci, kdy by pomoc byla plně financována z amerického rozpočtu, jak tomu bylo za jeho předchůdce, Joea Bidena.

včera

včera

Jak se změní tepoty v příštích letech? To, co dnes máme za extrémní vedra, bude brzy chladné počasí

Evropa se nachází v těsném sevření klimatické krize, která má hluboké dopady na zdraví obyvatel, infrastrukturu a stabilitu celé společnosti. Nová zpráva o klimatu, nazvaná State of the UK Climate 2024, upozorňuje na dramatické změny, které za poslední desetiletí postihly Británii zemi, a varuje před důsledky pro každodenní život. Vědecká analýza, založená na datech z meteorologických stanic, ukazuje, že klimatické podmínky jsou dnes radikálně odlišné od těch, které panovaly před několika desítkami let. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy