Zeman se nemůže věnovat práci, rozhodlo konzilium. K článku 66 Vystrčil nevidí důvod

Chirurg Pavel Pafko, který je rovněž členem konzilia, řekl Radiožurnálu, že Zeman má chronické jaterní onemocnění, naznačil, že jde o cirhózu. Serveru iROZHLAS.cz také potvrdil, že Zemanovi zůstává vyživovací sonda do žaludku.

Členové konzilia se podle Zimy mezi 26. říjnem a 1. listopadem seznámili se zdravotnickou dokumentací prezidenta a měli možnost ho také vyšetřit. Dnes se shodli na tom, že mu je v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) poskytována špičková péče, souhlasili i s diagnózami a terapeutickými postupy. Ošetřujícím lékařům dali dílčí doporučení.

"Prezidentům stav i nadále vyžaduje hospitalizační péči a v tento moment mu neumožňuje věnovat se naplno pracovním povinnostem," řekl Zima. "Stanovit prognózu dalšího vývoje zdravotního stavu je i nadále velmi obtížné, charakter i manifestace základního onemocnění jsou jistě velmi závažné. Upřesňování prognózy bude záviset na vývoji onemocnění, které je samo obtížně léčebně ovlivnitelné. Nezbytná je aktivní spolupráce pacienta," dodal.

Podle Pafka má Zeman onemocnění, které nelze zcela vyléčit, ale lze to "kompenzovat a vylepšit". Radiožurnálu řekl, že jde o chronické jaterní onemocnění. Na dotaz moderátora, že se spekuluje o cirhóze odpověděl, ano. Doplnil, že cirhóza je známá tím, že je dlouhá léta minimálně příznaková až bezpříznaková. Serveru iROZHLAS.cz řekl, že prezident má stále zavedenou vyživovací sondu, kterou mu lékaři v ÚVN zavedli už 10. října, tedy první den Zemanovy druhé hospitalizace. "Pan prezident má momentálně PEG. Bylo to velmi rozumné, že mu sondu zavedli,” podotkl Pafko.

Zima v rozhovoru pro Deník N uvedl, že dnešní rozhodnutí konzilia bylo jednomyslné a všichni se s ním ztotožnili. Na dotaz, zda může Zeman vykonávat některé ústavou dané pravomoci, řekl, že některé povinnosti vykonávat může, ale že se jako lékař nemůže vyjadřovat k politickým otázkám. Podle Zimy prezident do nemocnice přišel v těžkém stavu, ale zlepšuje se po všech stránkách. Na dotaz, kdy by mohl nemocnici opustit, dodal: "Neumím věštit z koule. Musíme sledovat vývoj. Jsou to týdny nebo měsíce."

Zeman se v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) léčí od 10. října kvůli celkovému zhoršení zdravotního stavu souvisejícímu s jeho chronickým onemocněním. Jeho stav se zlepšil, ve čtvrtek byl přeložen z jednotky intenzivní péče na standardní oddělení.

Podle informací nemocnice, které 18. října zveřejnil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), nebyl prezident v té době ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti. Dlouhodobou prognózu Zemanova zdravotního stavu lékaři hodnotili jako krajně nejistou a možnost návratu k pracovním povinnostem v následujících týdnech označili za málo pravděpodobnou. Politici zvažovali, zda nevyvolají jednání Parlamentu k převodu prezidentských pravomocí na premiéra a předsedu Sněmovny. Vystrčil dnes v reakci na zprávu konzilia řekl, že k převodu pravomocí nevidí důvod, pokud bude prezident schopen vykonávat aspoň nejdůležitější povinnosti.

Zeman dopoledne v telefonickém rozhovoru pro Frekvenci 1 řekl, že se cítí naprosto normálně, a protože není přetížený, tak i lépe než obvykle. Uvedl, že už měsíc nekouří. Důvodem jeho špatného zdravotního stavu podle něj bylo to, že mu nechutnalo jíst a špatně trávil. Dodal, že předpokládá, že bude po zbytek svého mandátu, zhruba rok a půl, plnit své povinnosti.

Zasedání multioborového konzilia si ÚVN vyžádala, aby se ujistila, že pečuje o prezidenta podle lékařských předpisů a aby se lékaři shodli na tom, jaká jsou doporučení a prognóza pro prezidentův stav, řekl ředitel nemocnice Miroslav Zavoral. Konzilium bude podle Zimy stálé, znovu by se mohlo sejít za dva tři týdny až měsíc.

Za ÚVN se ho budou účastnit Zavoral, Monika Nývltová z endokrinologického centra a přednosta kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Tomáš Tyll. Kromě nich je členem vedoucí transplantační hepatolog IKEM Pavel Taimr. Klinika, kde Taimr pracuje, se soustřeďuje především na program transplantace jater. V konziliu jsou i další dva odborníci v této oblasti, a to Radan Brůha, přednosta kliniky gastroenterologie a hepatologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN), a Jan Bureš z interní gastroenterologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Dalšími členy jsou neurolog Robert Rusina, fyzioterapeut Pavel Kolář, přednosta psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN Martin Anders a klinický psycholog Pavel Harsa.