Někteří senátoři zvažují ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana v souvislosti s kontroverzním omilostněním šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka. Předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba (STAN) naopak prosazuje změnu ústavy, aby nejen prezidentská amnestie, ale i milosti vyžadovaly spolupodpis premiéra.
O přípravu ústavní žaloby na prezidenta se rozhodla své senátorské kolegy požádat bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Argumentovala zejména vyjádřením předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, podle něhož poslední Zemanova milost znamenala útok na základy právního státu, právní jistoty a zpochybnění nezávislosti justice. Ochotu připravit další ústavní žalobu na Zemana vyjádřil předseda klubu Pirátů a hnutí Senátor 21 Václava Láska. "Pokud kolegové politici řeknou, že jsou připraveni to podpořit, znovu připravím ústavní žalobu na prezidenta," uvedl na twitteru.
Senát podle ústavy může se souhlasem Sněmovny předložit ústavní žalobu proti prezidentu republiky pro velezradu nebo pro hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. K přijetí návrhu ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů a třípětinové většiny všech poslanců. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt. Zemanův mandát končí v březnu příštího roku, znovu kandidovat na třetí funkční období nemůže.
Horní komora už jednu ústavní žalobu na Zemana připravila zejména kvůli otálení s výměnou ministrů, údajnému ovlivňování soudců nebo vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Sněmovna ji ale v roce 2019 odmítla hlasy ANO, ČSSD, KSČM a SPD. Další ústavní žalobu na Zemana část senátorů zvažovala loni v souvislosti s prezidentovými výroky, jimiž zpochybňoval vyšetřování výbuchů ve Vrběticích. Senátní bezpečnostní výbor neprosadil u kolegů své usnesení, podle něhož Zeman není schopen vykonávat úřad prezidenta.
Předseda senátní ústavní komise by považoval za nejlepší řešení, aby bylo udělování milostí převedeno do kontrasignovaných pravomocí. "Je chybou, že například vyhlášení amnestie takový spolupodpis vyžaduje, ale udělení milosti nikoli," uvedl.
Balák byl odsouzen ke třem letům vězení za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. Podle Zemana nebyla zřejmě pro Balákovo odsouzení rozhodná povaha činu, ale to, kde pracuje. Milost pro Baláka neodpovídá podmínkám, které si prezident stanovil pro její udělení. Zeman už před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že milosti bude dávat jen ve striktně omezeném okruhu humanitárních případů. Prezidentovo odůvodnění milosti bylo podle Unie státních zástupců nepřijatelné. Zemanovo rozhodnutí kritizovali vládní i opoziční politici.
Prezidentská milost se nelíbí řadě politiků. "Tento typ prezidentské milosti zpochybňuje její místo v našem právním systému. Omilostnit blízkého spolupracovníka odsouzeného za ekonomický delikt je ukázkou protekcionismu a selektivního přístupu. Zarážející je i rychlost, s jakou byla milost udělena," reagoval na twitteru předseda STAN Vít Rakušan.
"Udělením milosti ing. Balákovi a zvláště zdůvodněním tohoto rozhodnutí prezidentem dostala spravedlnost těžce na frak. Další v řadě čekatelů je Babiš. Proto se v klidu fotí se zajíčky. Spojenectví lumpů a mafie," napsala senátorka za ODS Miroslava Němcová.
"To odůvodnění hradu je neskutečná hovadina. Když někdo kradl, je jedno, zda byl z hradu, obory nebo podhradí. Jen si říkám, zda Balákova milost patřila pouze Balákovi, nebo tím Miloš omilostnil také sebe a kluky kolem," napsal lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.
"Z dnešní milosti pana prezidenta nemám vůbec dobrý pocit. Za mě je to velmi nešťastné rozhodnutí a jsem přesvědčený, že se nebude líbit ani lidem. Prezident má sice na takové rozhodnutí právo, ale nevrhá to dobrý dojem na prezidentský úřad a podrývá to i důvěru ve spravedlnost," uvedl expremiér Andrej Babiš (ANO)
"Pokud si někdo myslel, že se Zeman změnil, když odsoudil Putina, tak se hluboce mýlil. Je to pořád stejný Miloš Zeman, ohýbající pravidla tak, aby z toho měl největší prospěch on a jeho okolí. O dobro našeho státu mu nikdy nešlo. Je to ostuda a hanba České republiky," napsal lidovecký poslanec Jan Bartošek.
Související
Schillerová neustoupí. EET prosadíme, vzkázala po hlasování v Senátu
Návrat EET se komplikuje. Senátoři vrací zákon do Poslanecké sněmovny
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
před 1 hodinou
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
před 2 hodinami
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
před 2 hodinami
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
před 3 hodinami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 4 hodinami
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 5 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 6 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.
Zdroj: Libor Novák