Neziskovky dostanou dotace 5,68 miliardy, rozhodla vláda. Seškrtají se gender projekty

Neziskové organizace si mohou v příštím roce rozdělit dotace 5,68 miliardy korun. Mohou je získat na sport, vzdělávání, sociální služby, kulturu či boj s korupcí. Částka by měla být o 210 milionů korun vyšší než letos. Státní dotační politiku vůči neziskovým organizacím pro rok 2020 schválila dnes vláda.

Proti letošku se mají výrazně seškrtat finance na projekty k zajištění rovných šancí pro ženy a muže, bydlení či na zdravotní prevenci, přidat se má na sport, boj s korupcí či na rodinnou politiku.

Česká ekonomika roste, i když růst zpomaluje. Pro příští rok ministerstvo financí podle srpnového odhadu očekává zvýšení HDP o 2,2 procenta, cen v průměru o 2,4 procenta a mezd o 5,7 procenta. Kabinet jednání o návrhu dotační politiky minulý týden přerušil. Původně počítal se zvýšením částky proti letošku o 85,5 milionu. Nakonec přidal na dotace 210 milionů, tedy o 3,8 procenta, a to hlavně na sport.

"Poskytováním dotací ze státního rozpočtu stát obstarává služby od neziskového sektoru, který službu odvede obvykle efektivněji a především levněji než jiné sektory," uvedl v podkladech pro vládu tým vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Dodal, že nižší cena služeb je dána hlavně tím, že organizace nevytvářejí zisk a že značný podíl práce odvedou dobrovolníci zdarma. "V poskytování nekomerčních, veřejně prospěšných služeb je neziskový sektor nezastupitelný," stojí v podkladech.

Vláda chce dotace rozdělit do 18 oblastí. Do boje s korupcí by mohly putovat čtyři miliony jako loni. Letos se částka snížila na 2,9 milionu. Na bydlení by dotace být vůbec neměly, letos mají dosahovat 7,8 milionu a loni se blížily 9,5 milionu. Na projekty pro národnostní menšiny by mělo být stejně peněz jako v minulých letech, 15,04 milionu. Méně by mělo plynout do péče o zdraví a prevence rizikového chování, a to dohromady o 15,85 milionu. Naopak posílit by měla rodinná politika z letošních 96,5 na 120 milionů. Ještě před týdnem to mělo být ale 140 milionů.

O poloviční částku proti letošku se mohou ucházet organizace, které se věnují projektům k zajištění rovných šancí pro ženy a muže. Místo nynějších 4,1 milionu a loňských víc než sedmi milionů pro ně vláda vyčlenila 2,1 milionu. O zhruba 46,5 milionu korun víc než letos by mělo být na aktivity v sociálních službách, tedy asi 164,2 milionu. Původní návrh počítal s částkou ještě o 21 milionů vyšší.

O 50 milionů se měly nejdřív snížit v příštím roce proti letošku dotace na sport, které měly činit 4,53 miliardy. Vláda nakonec 200 milionů přidala. Neziskové organizace by tak na sport měly získat 4,73 miliardy. Do vzdělávání a lidských zdrojů by mohlo putovat 1,8 milionu korun, zhruba o půl milionu víc než letos. O deset milionů méně než letos má být na zahraniční aktivity, počítá se s 181,4 milionu korun.

V podkladech pro vládu autoři upozorňují na to, že sumy na dotace si musí každý resort zajistit ve svém rozpočtu na příští rok sám. Částky se tak mohou ještě měnit. Dotace vyplatí pak jednotlivá ministerstva, úřad vlády a Česká rozvojová agentura. Celkem pro všechny žadatele, tedy nejen pro neziskové organizace, ale třeba i pro obce a další subjekty, by státní dotace podle plánu měly v příštím roce činit téměř 8,02 miliardy. Je to zhruba o 336 milionů víc, než se očekává letos. Proti loňsku je částka pro příští rok vyšší skoro o miliardu.

Související

Bratislava

Politico: Zákon, který jde ve stopách Kremlu, má Slovensko za legitimní. Hájí se Evropským parlamentem

Slovenská vláda v pondělí označila svůj kontroverzní zákon o neziskových organizacích za „legitimní krok“ a argumentovala přitom nedávným rozhodnutím Evropského parlamentu zřídit orgán pro vyšetřování financování nevládních organizací z fondů EU. Podle Bratislavy je nový zákon součástí širšího evropského trendu směřujícího k větší transparentnosti občanské společnosti.

Více souvisejících

neziskovky Vláda ČR dotace Ministerstvo financí

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy