Opoziční ODS chce odpustit firmám do 50 zaměstnanců sociální odvody do letošního prosince. Poslanci občanských demokratů to navrhli v novele vládního zákona, podle něhož menší firmy nemusí za splnění určitých podmínek hradit státu odvody za červen až srpen.
Prodloužením úlevy zavedené kvůli ekonomickým dopadům opatření proti novému koronaviru by státní rozpočet přišel podle odhadu předkladatelů za srpen až prosinec asi o 18 miliard korun.
Poslanci ODS tvrdí, že se ekonomická situace řady podnikatelských subjektů ani po obnovení činnosti nezlepšuje. "U mnoha zaměstnavatelů došlo k tak výraznému propadu tržeb, že se dostávají do problémů nejen s likviditou, ale i s pokrytím svých nákladů," napsali v důvodové zprávě. Prodloužení odpuštění sociálních odvodů by podle nich mohlo také omezit nutnost propouštění zaměstnanců.
Podmínkou pro odpuštění odvodů je to, že firmy nepropustily více než desetinu zaměstnanců a ve srovnání s březnem nesnížily mzdy o více než deset procent. Sociální pojištění a příspěvek na politiku zaměstnanosti, které platí zaměstnavatel, činí 24,8 procenta pracovníkova výdělku. Pojistné se promíjí do 1,5násobku průměrné mzdy.
Předlohu občanských demokratů nejprve posoudí vláda. Rozhodne o ní Parlament. Předkladatelé chtějí, aby Sněmovna schválila novelu zrychleně už v úvodním kole. Není ale jasné, kdy by se k jejímu projednání mohla dostat.
Odpuštění sociálních odvodů je jednou z podpor programu Antivirus. Stát v něm vyplácí i dva druhy příspěvků. První podpora činí 80 procent z náhrady mzdy lidí v karanténě či z uzavřených provozů do 39.000 korun superhrubé mzdy. Druhá podpora odpovídá 60 procentům náhrady mzdy při omezení provozu kvůli výpadku pracovníků či surovin a při poklesu poptávky, a to do 29.000 korun superhrubé mzdy.
Program Antivirus by mohl být do budoucna nahrazen zavedením trvalého kurzarbeitu. V něm je dorovnávána mzda zaměstnancům, kterým zaměstnavatel kvůli menší poptávce snížil úvazek.
Související
ODS chce vyhrát volby v Praze spolu s TOP 09. Primátorem má být Portlík
Primátorka Vaňková po volbách nebude pokračovat. Musela na několik operací
ODS , firmy , sociální a zdravotní pojištění , zákony
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
před 1 hodinou
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
před 2 hodinami
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
před 3 hodinami
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
před 4 hodinami
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
před 4 hodinami
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
před 5 hodinami
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
před 6 hodinami
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
před 8 hodinami
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
včera
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
včera
OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu
včera
Ostře sledované volby v Arménii skončily. Voliči rozhodli o směřování své země
včera
Nikdy jsem neslíbil, že nebudou nové války, brání se Trump. Před volbami ale říkal něco jiného
včera
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
včera
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
včera
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
včera
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
včera
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
včera
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
včera
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
V Arménii se dnes rozběhlo hlasování v klíčových parlamentních volbách, které mohou rozhodnout o budoucím směřování této třímlionové jihokavkazské země. Voliči si vybírají mezi setrváním na současné trajektorii postupného přibližování k Západu a návratem k tradičnímu spojenectví s Ruskem.
Zdroj: Libor Novák