Poslanci se k hlasování o novém stavebním zákonu nedostali

V rozpravě pak zněly hlavně kritické projevy opozičních poslanců, kterým se nelíbí jak vládou navržený hybridní model, tak i model čistě státní stavební správy, kterému dala Sněmovna přednost.

Například předseda Pirátů Ivan Bartoš tvrdí, že vládní návrh stavební řízení neurychlí. "My směřujeme ke stejnému cíli, ale návrh, který nyní budeme ve Sněmovně projednávat, předpokládá, že vezmu-li problém, a objektivně ty problémy existují, vezmu-li problém někde v obci a přesunu ho do jakéhosi megaúřadu, ten problém se vyřeší," prohlásil.

Bartoš vyzdvihoval výhody digitalizace stavebního řízení, naproti tomu poslanec KSČM Leo Luzar poukazoval na to, kolik lidí podává třeba daňové přiznání na papíře. Řada lidí tak podle Luzara bude chtít podávat na papíře i dokumenty ke stavebnímu řízení. Digitalizace není samospásná a přináší obrovská rizika hlavně ve vnímání lidí, poznamenal. Centralizaci stavebního řízení v nově navrženém Nejvyšším stavebním úřadu a jeho územních pracovištích kritizoval také Jan Čižinský (KDU-ČSL). Popsal mimo jiné, že se sousedé budou se stavebníky setkávat u soudu kvůli sporům o stavby.

Také místopředseda ODS Martin Kupka kritizoval navrhovanou centralizaci stavební správy. Poukazoval i na to, že nově navrhovaný Nejvyšší stavební úřad má mít kolem 13.000 úředníků. Ministryně Dostálová ale řekla dnešním Hospodářským novinám, že z nynějšího počtu 12.000 až 13.000 úředníků jich bude stát potřebovat jen asi 5000 až 6000. Poukazoval na nedostatek úředníků. Pak podle něj nedává logiku řešit problém se stavebním řízením vytvořením nové struktury. Tím si podle něj jenom stát vyvrtá "díru pod čáru ponoru".

Ve svém rozsáhlém projevu také varoval třeba před nedostatkem vhodných kancelářských prostor. Vláda v důvodové zprávě uvedla, že nepočítá se stavbou budov pro zaměstnance, ale jen s pronájmem jiných prostor, třeba od Správy železnic, která má k dispozici asi 1200 nádražních budov. MInistryně Dostálová již dříve poslancům řekla, že se snaží jednat třeba se starosty o tom, aby úředníci mohli zůstat na svých dosavadních pracovištích. Ujistila již dříve, že stát nebude stavět nové budovy na zelené louce.

Samosprávám podle průzkumů věří víc občanů než státní správě, poznamenal Ivan Adamec (ODS). Upozorňoval na to, že zákon začne platit až za nové vlády, kdy se teprve ukáže, jak funguje. Adamec řekl, že žádný starosta nechce mít pod jednou střechou úředníky dvojího postavení, dokonce s definitivou. Kladl si otázky, například jak spolu budou vycházet, jak budou sdílet společné prostory nebo jak to bude se služebními auty. Chtěl by také vědět, kolik si změna vyžádá nákladů.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) varoval před pozměňovacím návrhem poslance ODS Jana Bauera, který předložil k související předloze, jež mění kromě jiného zákon o ochraně přírody a krajiny. Bauer v něm navrhuje, aby kompetence v ochraně přírody v národních parcích a chráněných krajinných oblastech přešly na stavební úřady. Jeho návrh vyvolal kritiku například ze strany představitelů národních parků. Bauer argumentuje například tím, že i stavební úřad bude při rozhodování vázán požadavky zákona o ochraně přírody a krajiny. Brabec řekl, že návrh považuje ve svých důsledcích za nebezpečný. Vyzval poslance, aby pro něj nehlasovali.

Dostálová: Prezident Zeman vyjádřil novému zákonu plnou podporu

Prezident Miloš Zeman vyjádřil plnou podporu stávající podobě nového stavebního zákona. Přeje si, aby byl schválen co nejdříve. Po setkání s prezidentem to dnes řekla novinářům ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO), jejíž úřad zákon předložil. Poslanci se dnes po více než tříhodinové debatě k hlasování o zákoně ve třetím čtení nedostali. Další možnost mají v pátek. Pokud by se tak nestalo, podle Dostálové bude svolána mimořádná schůze Sněmovny.

"Seznámila jsem pana prezidenta s průběhem projednávání a jsem velmi potěšena, že vyjádřil plnou podporu tomu, jak máme stavební zákon nastaven. Přeje si, aby byl schválen co nejdříve. Podporuje centralizaci čisté státní stavební správy, protože i pro něj je velmi zásadní dodržování lhůt. To v modelu, který navrhuje opozice, není možné. Úředníci jsou v něm nezastupitelní," řekla Dostálová.

Prezidenta Zemana ujistila o tom, že zákon se stihne schválit ještě v tomto volebním období. Jeho účinnost by podle ní nabíhala postupně do poloviny roku 2023.

Ve sněmovní rozpravě dnes zněly hlavně kritické projevy opozičních poslanců, kterým se nelíbí jak vládou navržený hybridní model, tak i model čistě státní stavební správy, kterému dala Sněmovna přednost. Například předseda Pirátů Ivan Bartoš tvrdí, že vládní návrh stavební řízení neurychlí. "My směřujeme ke stejnému cíli, ale návrh, který nyní budeme ve Sněmovně projednávat, předpokládá, že vezmu-li problém, a objektivně ty problémy existují, vezmu-li problém někde v obci a přesunu ho do jakéhosi megaúřadu, ten problém se vyřeší," prohlásil.

Také místopředseda ODS Martin Kupka kritizoval navrhovanou centralizaci stavební správy. Poukazoval i na to, že nově navrhovaný Nejvyšší stavební úřad má mít kolem 13.000 úředníků. Dostálová ale řekla dnešním Hospodářským novinám, že z nynějšího počtu 12.000 až 13.000 úředníků jich bude stát potřebovat jen asi 5000 až 6000.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) varoval před pozměňovacím návrhem poslance ODS Jana Bauera, který předložil k související předloze, jež mění kromě jiného zákon o ochraně přírody a krajiny. Bauer v něm navrhuje, aby kompetence v ochraně přírody v národních parcích a chráněných krajinných oblastech přešly na stavební úřady. Jeho návrh vyvolal kritiku například ze strany představitelů národních parků. V podobném duchu se vyjádřila rovněž ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková. Bauer argumentuje například tím, že i stavební úřad bude při rozhodování vázán požadavky zákona o ochraně přírody a krajiny. Brabec řekl, že návrh považuje ve svých důsledcích za nebezpečný. Vyzval poslance, aby pro něj nehlasovali.

Podle předsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Roberta Špalka je urychlení povolovacího procesu žádoucí, nesmí být však na úkor kvality. "Rychlost, s jakou vzniká tento pro náš obor zásadní zákon, ani rychlost ve stavebním řízení, kterou by měl přinést, se nesmí negativně promítnout do kvality staveb. A tím i jejich bezpečnosti nebo ceny," dodal Špalek.