Šéfové parlamentů V4 se připojili k vyjádření solidarity s ČR v kauze Vrbětice

"Jednak je tam vyjádřená vůle ohradit se, bojovat proti narušování suverenity všech demokratických zemí, zejména těch, které jsou členy Evropské unie, případně NATO. Dále je tam vyjádřena podpora a solidarita krokům, které Česká republika v rámci toho, co ji potkalo, učinila," uvedl Vystrčil.

Česko kvůli možnému zapojení ruských agentů do výbuchu ve Vrběticích v roce 2014 vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády, kteří podle českých úřadů pracovali pro tajné služby. Rusko v odvetném kroku vyhostilo 20 zaměstnanců české ambasády v Moskvě.

"Tento útok se mohl udát v každé zemi a v podobné situaci, všude tam, kde se obchoduje s vyřazeným vojenským materiálem z výzbroje bývalé Varšavské smlouvy," uvedl ve vyjádření na webu Sněmovny předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). Kolegům také představil Strategii vůči hybridním hrozbám, kterou přijala vláda.

Aktivně podle něj k záležitosti přistoupili zejména slovenští politici, šéf tamní Sněmovny Boris Kollár na začátku svého vystoupení vyjádřil Česku podporu. Polsko k věci také přistoupilo aktivně a k dohodě se dospělo i s maďarskou stranou, dodal Vystrčil.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD), který byl dodnes pověřen vedením ministerstva zahraničí, na dnešek předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. Tlumočení nespokojenosti Česka s ruským postupem při odvolávání zaměstnanců české ambasády i případné oznámení dalších kroků bude už na nově jmenovaném ministrovi Jakubu Kulhánkovi (ČSSD).

Ruskou reakci na vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády považuje Vystrčil za neadekvátní. Je podle něj evidentní, že Rusko nemá zájem komunikovat a snažit se situaci vysvětlit.

Senátní zahraniční, branný a bezpečnostní výbor v pondělí podpořil dosavadní vyhoštění pracovníků ruské ambasády, navrhl navíc vyhoštění všech ruských diplomatů z Prahy kromě velvyslance. Návrh výzvy vládě dnes projedná plénum horní komory.

Pokud bude Rusko reagovat na kroky české strany vždy eskalací, může se stát, že nakonec skutečně budou počty diplomatů na obou stranách sníženy na jednoho, míní Vystrčil. Po zklidnění situace by se mohlo personální zastoupení na ambasádách postupně opět navyšovat tak, aby bylo vzájemně si odpovídající.

Kromě kauzy Vrbětice se předsedové parlamentů věnovali též koronavirové pandemii a nedostatku vakcín proti covidu-19. Evropská unie při jejich zajišťování možná mohla podle šéfů parlamentů postupovat lépe a obratněji, uvedl Vystrčil.

Předsedové Parlamentů také podle webu Sněmovny koordinovali společná stanoviska k tématům, o kterých se bude v květnu diskutovat na summitu šéfů Parlamentů zemí EU, například k rozšíření EU o balkánské země.