Sněmovna bude řešit prodloužení nouzového stavu v úterý

Poslanci posoudí žádost vlády o prodloužení nouzového stavu na mimořádné schůzi v úterý. Předsedkyně komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) dnes svolala mimořádnou schůzi na 10:00. Institut nouzového stavu je podle vlády nutné dále využívat kvůli přílivu uprchlíků z Ukrajiny napadené Ruskem.

Návrh na prodloužení nouzového stavu od začátku dubna do 31. května vláda schválila na středečním zasedání. Plán se vymyká dosavadní praxi, kdy vláda žádala Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu pravidelně po 30 dnech.

Kabinet zatím vyhlásil nouzový stav 4. března na 30 dnů. Podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR může nouzový stav vyhlásit vláda maximálně na 30 dnů. Uvedenou dobu lze podle předpisu prodloužit jen po předchozím souhlasu Sněmovny. Podle kabinetu Petra Fialy (ODS) je zřejmé, že do konce května se situace s uprchlíky z Ukrajiny nezlepší. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) při obhajobě plánu také uvedl, že kabinet nechce obcházet Sněmovnu a bianco šek nežádá. Návrh je tak podle Rakušana kompromisem. Jako šéf ústředního krizového štábu navrhoval tři měsíce, ozbrojené složky měly podle něj představu ještě o delší době.

Usnesení vládního návrhu sice uvádí žádost Sněmovně o souhlas s prodloužením nouzového stavu do 31. května, v předkládací zprávě se ale stále píše o 3. červenci. "Pokud by nedošlo k prodloužení nouzového stavu, přestaly by fakticky fungovat procesy spojené se zajištěním nouzového ubytování pro uprchlíky prováděné přes krajská asistenční centra pomoci Ukrajině," stojí v materiálu. Navíc by nebylo podle vlády možné operativně nakupovat věci pro zajištění základních životních potřeb běženců a pro poskytování humanitární pomoci Ukrajině.

Vláda také uvedla, že bez nouzového stavu by vzrostl počet lidí bydlících v podmínkách, které nevyhovují dlouhodobému ubytování. "Nelze proto vyloučit, že by mohlo v dotčených lokalitách docházet i k nárůstu kriminality," stojí v materiálu.

Kabinet podle předkládací zprávy využil jen část oprávnění, která jí dává nouzový stav. Nevylučuje přitom jejich rozšíření. "Zcela zásadní otázkou je nedostatek vhodných ubytovacích kapacit," uvádí materiál.

Ústavní právníci se neshodují v tom, zda bude žádost vlády o prodloužení nouzového stavu o více než 30 dní v souladu s předpisy. S opozicí nemá vláda návrh na delší prodloužení nouzového stavu předjednán. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová ČTK řekla, že ANO bylo připraveno podpořit prodloužení o 30 dní, hlasovat pro tři měsíce by poslancům hnutí nedoporučila. Zopakovala, že ANO chce od kabinetu slyšet krátkodobou i dlouhodobou strategii řešení uprchlické krize v bezpečnosti, školství, ubytování, zaměstnání, sociální oblasti nebo zdravotnictví. "Ať (vláda) přijde po 30 dnech a požádá a třeba to znovu získá od hnutí ANO. To záleží na okolnostech, nevíme, jak se to bude vyvíjet. Jsme připraveni být otevření," řekla Schillerová.

Předseda SPD Tomio Okamura zopakoval postoj hnutí, které nouzový stav odmítá. "Veškerá opatření lze řešit prostřednictvím stávající krizové legislativy," napsal ČTK. "Nouzový stav umožňuje vládě přikázat ubytování uprchlíků a nákupy bez výběrových řízení," dodal.

Z Ukrajiny utíkají miliony lidí, Evropa zažívá nejrychlejší uprchlickou vlnu od druhé světové

Z Ukrajiny k dnešnímu dni uprchlo před ruskou invazí přes tři a půl milionu lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první měsíc ruské invaze přišlo přes 300 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.

Související

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Ilustrační foto

Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko

Na slovenské automatické srážkoměrné stanici v obci Kamenice nad Hronom v okrese Nové Zámky byl v úterý zaznamenán nový absolutní teplotní rekord. Meteorologové v této lokalitě Nitranského kraje naměřili mimořádných 41,3 stupně Celsia. Podle mluvčího Slovenského hydrometeorologického ústavu (SHMÚ) Ivana Garčára se prozatím jedná o údaj operativního charakteru, který budou odborníci v následujících dnech podrobně ověřovat.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců

Nejvyšší soud Spojených států zablokoval kontroverzní pokus prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování občanství dětem cizinců narozeným na americké půdě. Rozhodnutí přijaté poměrem hlasů 6 ku 3 představuje již třetí významnou porážku pro Trumpovu administrativu na půdě tohoto soudu v posledních měsících, a to po dřívějším zrušení jeho celních opatření a rozhodnutí bránícímu okamžitému propuštění Lisy Cookové z Federálního rezervního systému. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Psi

Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?

Od zítřka zahajuje Komora veterinárních lékařů České republiky (KVL) ostrý provoz dlouho očekávaného systému Centrální evidence psů (CEP). Tato nová databáze se stává jedinečným a oficiálním registrem psů na našem území, který byl zřízen na základě platného veterinárního zákona č. 166/1999 Sb. Spuštěním tohoto celostátního registru se sjednocuje evidence zvířat, po čemž již delší dobu volali nejen samotní chovatelé, ale také zástupci obcí a policejní složky. Podle ministra zemědělství Martina Šebestyána přinese nová evidence ověřený a spolehlivý zdroj informací, který bude klíčový například při zatoulání zvířete, nálezu psa nebo v případech, kdy zvíře někoho poraní a bude nutné ověřit stav vakcinace.

před 5 hodinami

Oto Klempíř

Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři

Vystoupení ministrů za stranu Motoristé sobě Oty Klempíře a Petra Macinky na Mezinárodním folklorním festivalu Strážnice vyvolalo silnou vlnu reakcí, která druhým dnem rezonuje nejen na politické scéně. Pořadatel akce, Národní ústav lidové kultury, který pod resort kultury přímo spadá, se od politických prohlášení a proklamací v neděli veřejně distancoval. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Velká Británie

Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou

Britské ministerstvo obrany oznámilo rozsáhlou transformaci svých ozbrojených sil, která jako model využívá poznatky z probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině. Nový investiční plán obrany (DIP), který představuje jeden z největších zásahů do struktury britské armády za poslední desetiletí, se zaměřuje na vývoj levných technologických systémů schopných ničit drahé cíle a na zrychlení inovačních cyklů.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Bouřky

Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra

Počasí se v týdnu na přelomu června a července mění jen pozvolna. Svědčí o tom aktuální výstraha, jejímž prostřednictvím meteorologové nadále varují před vysokými teplotami či nebezpečím požárů v části Česka. Hrozí také bouřky, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 10 hodinami

Wladyslaw Kosiniak-Kamysz

Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie

Polský vicepremiér a ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pořadu Gość Wydarzeń na stanici Polsat News prohlásil, že Polsko nebude souhlasit se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, pokud Kyjev nepřestane oslavovat Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA) včetně Stepana Bandery. Kosiniak-Kamysz upozornil, že pokud Ukrajina bude tyto organizace nadále využívat jako národní symboly, narazí v procesu evropské integrace na zásadní překážky.

Aktualizováno před 10 hodinami

před 10 hodinami

Venezuela

Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí

Při ničivých středečních zemětřeseních ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová označila za nejbrutálnější přírodní katastrofu v historii země, zahynulo nejméně 1 700 lidí. Jednou z nejhůře zasažených oblastí je pobřežní město La Guaira, kde se mimo jiné zřítil dvanáctipatrový obytný dům stojící u hlavní silnice.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 15 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel

Způsob, jakým se vláda staví k účasti prezidenta na nadcházejícím summitu NATO v Turecku, je podle Petra Pavla v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu. Hlava státu zdůraznila, že soud uložil kabinetu nejen povinnost zřídit potřebnou akreditaci, ale také se zdržet jakéhokoli jednání, které by účast prezidenta a jeho doprovodu bránilo nebo ji ztěžovalo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy