Sněmovna bude řešit prodloužení nouzového stavu v úterý

Poslanci posoudí žádost vlády o prodloužení nouzového stavu na mimořádné schůzi v úterý. Předsedkyně komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) dnes svolala mimořádnou schůzi na 10:00. Institut nouzového stavu je podle vlády nutné dále využívat kvůli přílivu uprchlíků z Ukrajiny napadené Ruskem.

Návrh na prodloužení nouzového stavu od začátku dubna do 31. května vláda schválila na středečním zasedání. Plán se vymyká dosavadní praxi, kdy vláda žádala Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu pravidelně po 30 dnech.

Kabinet zatím vyhlásil nouzový stav 4. března na 30 dnů. Podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR může nouzový stav vyhlásit vláda maximálně na 30 dnů. Uvedenou dobu lze podle předpisu prodloužit jen po předchozím souhlasu Sněmovny. Podle kabinetu Petra Fialy (ODS) je zřejmé, že do konce května se situace s uprchlíky z Ukrajiny nezlepší. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) při obhajobě plánu také uvedl, že kabinet nechce obcházet Sněmovnu a bianco šek nežádá. Návrh je tak podle Rakušana kompromisem. Jako šéf ústředního krizového štábu navrhoval tři měsíce, ozbrojené složky měly podle něj představu ještě o delší době.

Usnesení vládního návrhu sice uvádí žádost Sněmovně o souhlas s prodloužením nouzového stavu do 31. května, v předkládací zprávě se ale stále píše o 3. červenci. "Pokud by nedošlo k prodloužení nouzového stavu, přestaly by fakticky fungovat procesy spojené se zajištěním nouzového ubytování pro uprchlíky prováděné přes krajská asistenční centra pomoci Ukrajině," stojí v materiálu. Navíc by nebylo podle vlády možné operativně nakupovat věci pro zajištění základních životních potřeb běženců a pro poskytování humanitární pomoci Ukrajině.

Vláda také uvedla, že bez nouzového stavu by vzrostl počet lidí bydlících v podmínkách, které nevyhovují dlouhodobému ubytování. "Nelze proto vyloučit, že by mohlo v dotčených lokalitách docházet i k nárůstu kriminality," stojí v materiálu.

Kabinet podle předkládací zprávy využil jen část oprávnění, která jí dává nouzový stav. Nevylučuje přitom jejich rozšíření. "Zcela zásadní otázkou je nedostatek vhodných ubytovacích kapacit," uvádí materiál.

Ústavní právníci se neshodují v tom, zda bude žádost vlády o prodloužení nouzového stavu o více než 30 dní v souladu s předpisy. S opozicí nemá vláda návrh na delší prodloužení nouzového stavu předjednán. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová ČTK řekla, že ANO bylo připraveno podpořit prodloužení o 30 dní, hlasovat pro tři měsíce by poslancům hnutí nedoporučila. Zopakovala, že ANO chce od kabinetu slyšet krátkodobou i dlouhodobou strategii řešení uprchlické krize v bezpečnosti, školství, ubytování, zaměstnání, sociální oblasti nebo zdravotnictví. "Ať (vláda) přijde po 30 dnech a požádá a třeba to znovu získá od hnutí ANO. To záleží na okolnostech, nevíme, jak se to bude vyvíjet. Jsme připraveni být otevření," řekla Schillerová.

Předseda SPD Tomio Okamura zopakoval postoj hnutí, které nouzový stav odmítá. "Veškerá opatření lze řešit prostřednictvím stávající krizové legislativy," napsal ČTK. "Nouzový stav umožňuje vládě přikázat ubytování uprchlíků a nákupy bez výběrových řízení," dodal.

Z Ukrajiny utíkají miliony lidí, Evropa zažívá nejrychlejší uprchlickou vlnu od druhé světové

Z Ukrajiny k dnešnímu dni uprchlo před ruskou invazí přes tři a půl milionu lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první měsíc ruské invaze přišlo přes 300 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.

Související

Dálnice, ilustrační fotografie.

Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi podpořila v prvním čtení novelu zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je zrušení automatické valorizace cen dálničních známek. Návrh nyní poputuje k projednání do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna, připomnělo ministerstvo dopravy.

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 1 hodinou

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 2 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 4 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Oto Klempíř

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

včera

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

včera

Ilustrační fotografie.

Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data

Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami v režimu L17 nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.

včera

včera

včera

Babiš hodlá přehlasovat veto z Hradu. Pavla vyzval, aby sám šetřil

Premiér Andrej Babiš (ANO) hodlá s koaličními partnery přehlasovat veto prezidenta Petra Pavla, který poslancům vrátil novelu zákona ohledně pravidel rozpočtové odpovědnosti. Babiš zároveň vyzval hlavu státu, aby sama na Pražském hradě šetřila. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy