Sněmovna schválila vyšší přídavky na děti, dostane je víc rodin

Stát touto úpravou vydá na dávkách zhruba o 3,6 miliardy korun ročně navíc. Předlohu, jež na návrh SPD také zvýší sazby přídavků pro pracující rodiny a podle úpravy KDU-ČSL daňové zvýhodnění na druhé a další děti, nyní dostane k posouzení Senát.

Přídavky mají vzrůst podle novely o 26 procent. Nárok mají nově mít rodiny s příjmy do 3,4násobku životního minima místo nynějšího 2,7násobku. Sněmovna odmítla úpravu Jana Bauera (ODS), podle níž by se okruh rodin nerozšířil vůbec. Nehlasovala ani pro variantu poslankyň ANO Jany Pastuchové a Lenky Dražilové na stanovení hranice na trojnásobek životního minima.

"Z přídavků na děti se stala chudinská dávka," hájila vládní návrh ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Nárok podle ní nyní nemá například matka samoživitelka s měsíčním příjmem 15.000 korun ani rodiče, kteří oba pracují za minimální mzdu. "Není to dobrá podpora státu pracujícím rodinám s dětmi," uvedla ministryně.

Naopak Jan Bauer (ODS) soudí, že rozšíření okruhu rodin s nárokem není dostatečně zdůvodněné a je nadbytečné. Pokud by měl být přídavek na dítě vyjádřením solidarity, musel by být nastaven zcela jinak, řekl.

Děti do šesti let nyní dostávají 500 korun měsíčně, od šesti do 15 let 610 korun. Dávka pro lidi od 15 do 26 let činí 700 korun za měsíc. V rodinách, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, podniká, je na rodičovské, nemocenské, ošetřovném či v důchodu, je dávka o 300 korun vyšší. Podle novely se bude nově vyplácet podle věku dítěte 630 korun, 770 korun a 880 korun. Rodiny s pracujícím rodičem budou mít dávku na návrh Lucie Šafránkové (SPD) o 500 korun vyšší, tedy 1130 korun, 1270 korun a 1380 korun měsíčně. Rozpočtové náklady poslankyně SPD nevyčíslila. Sněmovna kývla také na to, aby se výdělek ze studentské praxe či brigády nezapočítával do posuzovaného příjmu a rodina kvůli tomu o přídavky na děti nepřišla.

Poslankyně KDU-ČSL Pavla Golasowská prosadila zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další děti o 15 procent. Roční daňové zvýhodnění na druhé dítě vzroste podle úpravy z 19.404 korun na 22.315 korun a z 24.204 na 27.835 korun na třetí a každé další dítě. Poslankyně ve zdůvodnění uvedla, že rozšíření okruhu rodin s nárokem na dětské přídavky naprosté většině rodin s dětmi nepomůže. "Aby také na tyto všechny ostatní děti, které jsou z logiky věci dětmi pracujících rodičů, bylo návrhem zákona pamatováno, se tímto pozměňovacím návrhem navyšuje daňové zvýhodnění," stojí v důvodové zprávě. Přímý dopad do veřejných rozpočtů kvůli nižšímu výběru daně z příjmů Golasowská odhadla na 2,3 miliardy korun ročně.

Novela na návrh poslance ANO Aleše Juchelky zakotví nárok na výplatu nevyčerpané částky rodičovského příspěvku na nejmladší dítě v rodině v případě, že se nejmladším dítětem v rodině stane jiné dítě. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle zdůvodnění nevyplatilo loni kvůli předčasnému ukončení čerpání rodičovského příspěvku zhruba 11.900 rodinám celkem asi 950 milionů korun.