Vláda chce prodloužit nouzový stav do 3. prosince, rozhodne Sněmovna

Na jaře platil kvůli šíření koronaviru nouzový stav v Česku od 12. března do 17. května. Nyní by se měl podle představ vlády protáhnout nejméně na dva měsíce. "Důvodem je nutnost prodloužit opatření, bez kterých pandemii nemůžeme zvládnout. Věřím, že opozice pochopí vážnost situace a tuto žádost schválí. Je to důležité pro ochranu zdraví a životů našich spoluobčanů," řekl Babiš.

Vláda smí nouzový stav vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně musí vymezit, která práva a v jakém rozsahu se omezují. Nouzový stav je možné vyhlásit nejdéle na 30 dnů, s prodloužením pak musí předem souhlasit Sněmovna. Na konec stavu nouze je aktuálně navázána platnost některých vládních krizových opatření, která kabinet chce udržet v platnosti.

V květnu kabinet připravil návrh, podle kterého mělo pravomoci vyhlašovat přísná plošná opatření dostat ministerstvo a nebylo by nutné vyhlašovat nouzový stav. Ve Sněmovně však schválen nebyl. "Problém ve Sněmovně je, že tam je asi 300 zákonů, které čekají v řadě. Není v tom žádný záměr, nevnímám, že bychom nechtěli ten zákon posunout dopředu," řekl dnes na dotaz ČTK Babiš.

Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) bylo nutné ve Sněmovně určit priority a do konce volebního období se mezi ně nedostanou ani další podstatné předpisy ministerstva. "S tímto zákonem bychom nemuseli vyhlašovat nouzový stav, na druhou stranu ta opatření jsou tak silná, že je korektnější, když jsou vyhlášena v rámci nouzového stavu. Stávající řešení je korektní," uvedl.

Nouzový stav podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR aktuálně umožňuje vládě zavádět přísnější opatření včetně plošných zásahů do základních práv, pro která nestačí rozhodnutí ministra zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Kabinet je patrně prodlouží, ale neznamená to, že všechna budou jistě platit až do konce nouzového stavu. "Některá budou vypínána, jakmile dojde k poklesu," řekl Prymula. Vláda bude reagovat na aktuální vývoj epidemie, vysvětlil.

Nouzový stav na jaře vedle vyhlašování plošných opatření usnadňoval vládě také například nákupy ochranných pomůcek. Dříve byl nouzový stav vyhlášen například po záplavách v srpnu 2002, dubnu 2006 a červnu 2013 či po orkánu Kyrill v lednu 2007.