Vláda posoudí návrh sociálních demokratů na zkrácení pracovní doby

Ministerstva financí a průmyslu a obchodu v čele s představiteli ANO se stejně jako zaměstnavatelské svazy postavila proti. Legislativci doporučili kabinetu přijmout k předloze podle podkladů záporné stanovisko.

Změny by měly podle předběžného stanoviska zásadní vliv na chod národního hospodářství a neměly by proto být předkládány bez širší debaty poslaneckou novelou. Legislativci poukazují i na zákonné pravidlo, podle nichž se takové návrhy musí projednat s odborovými organizacemi a s organizacemi zaměstnavatelů.

Sociální demokraté chtějí zkrátit denní osmihodinovou pracovní dobu o půl hodiny. Týdenní pracovní doba by tak trvala 37,5 hodiny místo nynějších 40 hodin.

O vzorec k navyšování minimální mzdy žádali zaměstnavatelé i odbory, na výpočtu se ale neshodli. Pokud by navrhovaná pravidla platila už letos, nejnižší výdělek by dosahoval zhruba 17.055 korun. Nyní činí 15.200 korun. O navyšování jedná každý rok tripartita, shodu nemá. Rozhoduje pak kabinet.

S minimální mzdou roste i zaručená mzda, která se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku.

Prodloužení zákonné dovolené o týden nejméně na pět týdnů už projednává Sněmovna na návrh KSČM. Předloha je ve finále. Kritici záměru žádají její zamítnutí. Poukazují na dopady na zaměstnavatele, kteří se navíc potýkají s koronavirovou krizí. Podle zastánců návrhu řada pracovníků už nyní pět týdnů volna má a měli by je mít i ostatní.

Jelikož do sněmovních voleb zbývá zhruba už jen půl roku, sociálnědemokratická novela příliš šancí na přijetí nemá.

Snahu opozice dát kompenzační bonus dobrovolníkům vláda zřejmě odmítne

Navrhované přiznání takzvaného kompenzačního bonusu také dobrovolníkům, kteří za koronavirové krize pomáhali nebo pomáhají ve zdravotnictví či v sociálních službách, vláda zřejmě odmítne. Dobrovolníci by podle novely části opozice v čele s TOP 09 měli dostat i zpětně 100 korun za hodinu, pokud nebyli odměněni jinak. Kabinet by měl podle podkladů pro pondělní schůzi upozornit mimo jiné na to, že návrh jde proti principům dobrovolnictví.

Příslušný zákon podle vládních legislativců výslovně uvádí, že dobrovolnická služba je činnost vykonávaná bez nároku na odměnu. Naopak zákon o kompenzačním bonusu cílí na náhradu některých hospodářských následků vládních protikoronavirových restrikcí. "Vláda má za to, že podpora tzv. dobrovolnické činnosti by neměla být z hlediska systematiky právního řádu zařazována do zákona, který upravuje přechodný nástroj fiskální politiky, jenž plní odlišné cíle," stojí v předběžném stanovisku kabinetu, které po schválení dostanou zákonodárci.

"Kompenzační bonus představuje rychlý a jednoduchý nástroj státní podpory dobrovolníkům, kterým se jiná forma ocenění a finanční podpory za jejich obětavost nedostává. Cílem je udržet jejich motivaci a podpořit motivaci dalších a vyjádřit vytvořením státního nástroje uznání potřebnosti jejich práce," uvedli poslanci TOP 09, STAN, KDU-ČSL a SPD v důvodové zprávě novely. Dopad na veřejné rozpočty předkladatelé odhadli řádově na stamiliony korun.

Žádost o příspěvek by museli dobrovolníci podat finanční správě do dvou měsíců od účinnosti novely, jinak by jim nárok zanikl. Součástí žádosti by bylo potvrzení poskytovatele zdravotní nebo sociální péče o počtu hodin dobrovolné práce.

Koronavirový příspěvek je určen živnostníkům a dalším osobám samostatně výdělečně činným a společníkům malých firem, jimž protikoronavirové restrikce omezily podnikání. Nyní činí 1000 korun denně. Podpora je zaměřená na firmy a podnikatele, kterým klesly v rozhodném období tržby o 50 a více procent. Pracovníci na dohodu mohou dostat 500 korun denně.