Vláda požádá Sněmovnu o nouzový stav do konce března, o zpřísnění opatření nerozhodla

Vláda požádá Sněmovnu o zrušení usnesení, podle kterého má nynější nouzový stav v Česku skončit spolu s účinností tzv. pandemického zákona a nejpozději v sobotu 27. února. ČTK to sdělil vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Kabinet současně požádá poslance, aby nouzový stav kvůli epidemii platil do konce března. Večerní zasedání ale vláda po dvou hodinách ukončila a o zpřísnění opatření zatím nerozhodla. V jednání bude pokračovat ve čtvrtek od 18:00.

Bezmála rok od prvních potvrzených případů koronaviru v Česku je epidemická situace mimořádně vážná a v nejbližších dnech se bude podle odhadů ještě zhoršovat. Dosavadní opatření nepomáhají šíření viru zpomalit, vláda se je proto chystá ještě dnes zpřísnit. Zřejmě hodlá ještě víc omezit kontakty a volný pohyb lidí.

Sněmovnu požádá o prodloužení nouzového stavu do konce března. Na neurčito už stát odložil postupný návrat žáků do škol, který měl začít příští týden. Nemocnicím docházejí lůžka intenzivní péče i kvalifikovaný personál, denně přitom přibývá víc než 10.000 nakažených. Česko nyní patří v celosvětovém měřítku k zemím, které epidemie zasáhla nejhůře.

Vláda večer začala jednat o dalším postupu. Sněmovnu požádá o zrušení usnesení o konci nouzového stavu a prodloužení nouzového stavu do konce března, uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Premiér Andrej Babiš (ANO) po ranním zasedání kabinetu prohlásil, že opatření navázaná na chystaný pandemický zákon by nyní nebyla dostatečná. Vláda proto plánuje jejich zpřísnění. Situace je extrémně vážná a na začátku března bude pravděpodobně nejhorší od vypuknutí epidemie loni 1. března, prohlásil premiér.

Nová opatření by se podle něj mohla blížit těm z loňského jara. "Je nutné to udělat, v opačném případě by nastala v nemocnicích totální katastrofa. Takovou situaci jsme tady ještě neměli," uvedl. Apeloval na lidi, aby na minimum omezili vzájemné kontakty a vydrželi, než bude naočkovaný dostatečný počet lidí.

Podle Babiše není možné, aby se studenti začali do škol vracet začátkem března. Žádné další datum možného návratu dětí do škol neřekl, mohlo by se totiž stát, že se opět nedodrží. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) se ráno na vládě hovořilo i o možnosti uzavření dosud otevřených mateřských škol a prvních dvou ročníků základních škol. Školy by se podle něj ale měly uzavírat jako poslední opatření. Od března se postupně měli do lavic vracet závěrečné ročníky středních škol, později se měla ve středních školách obnovit praktická výuka, počítalo se i s návratem žáků devátých tříd.

Ministerstvo školství už poslalo do škol informace k prioritnímu očkování školských pracovníků. První etapa registrací učitelů i nepedagogů má začít v sobotu 27. února. Výběr budou mít na starosti ředitelé. V první etapě očkování mají mít nárok na vakcínu především lidé od 55 let, pracovníci zajišťující provoz školek, speciálních škol, výchovných ústavů, prvních a druhých tříd základních škol a školských poraden.

Premiér se ještě před jednáním vlády snažil opozici přesvědčit, aby s pokračováním nouzového stavu souhlasila. Konkrétní slib ale nedostal. Zástupci opozičních stran po schůzce s představiteli kabinetu uvedli, že vláda jim slíbila do čtvrtka předložit seznam opatření, která potřebuje k boji s epidemií covidu-19 s patřičným odůvodněním. Hamáček uvedl, že pandemický zákon nestačí k plošnému omezení pohybu lidí, což je ale podle něj nyní nezbytné.

Opozice žádá od vlády jasný plán, jak dál postupovat, včetně strategie očkování či testování. Pokud kabinet představí rozumná a vymahatelná opatření postavená na datech, ODS je připravena vládě podat ruku, uvedl šéf nejsilnější opoziční strany Petr Fiala. O opatřeních k lepšímu zvládání pandemie jsou připraveni jednat i lidovci, SPD delší trvání nouzového stavu odmítá.

Nouzový stav musel po nesouhlasu Sněmovny skončit v polovině února, kabinet však na základě žádosti hejtmanů vyhlásil další. Poté, co v sobotu skončí, měl na něj navázat režim podle pandemického zákona. Ten dnes Senát vrátil do Sněmovny, chce navázat protikoronavirové restrikce na pandemickou pohotovost, kterou bude moci ukončit nebo obnovit Sněmovna. Pokud by Senát nezasáhl, opatření ministerstva a hygienických stanic proti koronaviru by mohla platit i mimo pandemickou pohotovost bez možnosti Sněmovny je zrušit. Změny schválené Senátem podpořil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Dolní komora se k zákonu sejde s největší pravděpodobností v pátek, prezident Miloš Zeman je připraven zákon urychleně podepsat.

Podnikatelské organizace oznámily, že chtějí vládě pomoci snížit riziko šíření koronaviru ve firmách, a proto souhlasí se zavedením povinnosti nošení roušek v podnicích. Stát ale musí stanovit rozumné výjimky pro některé zaměstnance, kteří pracují ve ztížených podmínkách nebo na home office. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák neočekává, že by vláda přistoupila k uzavření průmyslu a firem.

Přivítal návrh vlády, že by si zaměstnavatelé mohli odečíst určitou částku z odvodů na zdravotní pojištění za testování zaměstnanců. Podle premiéra by si firma mohla odečíst za jeden test 60 korun na zaměstnance až čtyřikrát měsíčně. Návrh kompenzací za plošné testování ve firmách i u živnostníků od počátku března schválila večer vláda. Podle zdravotních pojišťoven by měli zaměstnance testovat závodní a praktičtí lékaři nebo nynější odběrová centra, samotesty by mohly být jen doplňkem.

V úterý přibylo v Česku 15.672 případů koronaviru, což je nejvíce od 6. ledna. Jde o šestý nejvyšší denní nárůst počtu nakažených za celou dobu epidemie. S covidem-19 v nemocnicích je víc než 6800 nakažených, ve vážném stavu je skoro 1400 z nich, v mnoha nemocnicích už přitom nestačí kapacita intenzivní péče. Počet vážně nemocných je na rekordní úrovni od začátku epidemie.

Česko je v rámci Evropské unie podle počtu případů covidu-19 na milion obyvatel nejhůř, z celého světa je na tom hůře jen Andorra a Černá Hora. V celkovém počtu zemřelých je v EU na druhém místě a v celém světě třetí. V Česku zemřelo v souvislosti s covidem-19 téměř 1840 lidí na milion obyvatel, hůře jsou na tom celosvětově jen Belgie a San Marino.

Související

Více souvisejících

Vláda ČR ,  nouzový stav ,  Jan Hamáček

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání

Premiér Andrej Babiš (ANO) se během pracovní návštěvy Polska setkal ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem. Hlavními tématy společného jednání byla energetická bezpečnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu, příští víceletý finanční rámec Evropské unie na období 2028–2034, bezpečnost, migrace a dopravní spojení obou zemí. 

před 1 hodinou

Tomáš Zdechovský

Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi

Evropská prokuratura vyšetřovala na konci loňského roku případy s odhadovanou škodou přes 67 miliard eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Jen v České republice šlo o případy za téměř 19 miliard korun. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu schválil návrhy, které mají zlepšit odhalování podvodů, spolupráci vyšetřovatelů a vymáhání zneužitých peněz. Jedním ze spoluzpravodajů zprávy je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL / EPP).

před 2 hodinami

Kateřina Konečná

Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana

Velký třesk se odehrál uvnitř mimosněmovní Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Europoslankyně Kateřina Konečná, která byla v posledních letech nejvýraznější tváří, oznámila, že stranu opouští. S komunisty ale hodlá nadále spolupracovat.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

ČNB

Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky

Česká národní banka na čtvrtečním jednání rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Informovala o tom v tiskové zprávě. Základní úroková sazba se od pátku zvyšuje na čtyři procenta. Centrální banka chce dosáhnout toho, aby celková inflace zůstala poblíž dvouprocentního inflačního cíle. 

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Zimní pneumatika

Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout

Období zimního provozu začalo a v nadcházejících dnech mají noční teploty na většině území klesat pod bod mrazu. Řidiči, kteří dosud nepřezuli, by proto neměli výměnu letních pneumatik za zimní dále odkládat. Od 1. listopadu navíc platí povinnost použít zimní pneumatiky, pokud se na vozovce nachází souvislá vrstva sněhu, led či námraza nebo lze takové podmínky během jízdy očekávat. Upozornilo na to ministerstvo dopravy. 

před 9 hodinami

Česká televize

Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění

Česká televize ocenila iniciativu občanů, kteří se v úterý postavili za veřejnoprávní média, jejichž financování se snaží upravit současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Po celém Česku se v úterý konaly demonstrace, televizní a rozhlasoví pracovníci zároveň stávkovali. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Policie v Polsku

Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost

Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP. 

před 13 hodinami

Podzimní počasí, ilustrační foto

Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána

Meteorologové vydali předpověď počasí na nadcházející víkend, podle níž přinesou jak sobota, tak i neděle kombinaci slunečných dnů, mrazivých rán a v oblasti Čech také výskyt nízké oblačnosti či mlh.

včera

 J. D. Vance

Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách

Americký viceprezident JD Vance poprvé veřejně promluvil o těžké prohře Republikánské strany v nedávných kongresových volbách a otevřeně prohlásil, že skutečná příčina volebního debaklu je zcela zřejmá. Ve svém příspěvku na sociální síti X uvedl, že do voleb vstupoval s negativními pocity poté, co jej průzkumy veřejného mínění varovaly před výraznou ztrátou podpory a porážkou v celkovém součtu o třináct procent.

včera

Hackeři, ilustrační foto

Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko

Rozsáhlé kybernetické útoky na chladicí zařízení v evropských supermarketech během několika posledních týdnů odhalily zranitelnost klíčové infrastruktury Evropské unie. Incidenty, které zasáhly obchody v nejméně devíti členských státech včetně Belgie, Německa, Švédska či Lucemburska, vyvolaly obavy bezpečnostních expertů z nové vlny hybridní aktivity směřující proti Evropě.

včera

včera

Google, ilustrační fotografie

Google umožní školám omezit přístup studentů k AI

Společnost Google zavádí nové kontrolní mechanismy, které umožní školám omezit přístup studentů k jejím umělou inteligencí poháněným nástrojům. Pokud se ovšem vzdělávací instituce rozhodnou umělou inteligenci zcela odmítnout, přijdou zároveň o přístup ke klasickému internetovému vyhledávání Google. Tato změna politiky může zásadně ovlivnit způsob, jakým žáci a učitelé využívají technologie v oblasti vzdělávání po celém světě.

včera

Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem

Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy