Vláda práva je podstatou EU. Petříček nesouhlasí s postojem Maďarska a Polska

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) doufá, že spor ohledně unijního rozpočtu nezpozdí vyplácení evropských peněz jednotlivým státům. Řekl to dnes při diskusi na Pražském evropském summitu. Princip právního státu považuje za jednu ze zásadních hodnot Evropské unie.

Maďarsko a Polsko v pondělí zablokovaly přijetí rozpočtu i plánovaný fond koronavirové pomoci. Svůj krok zdůvodnily nesouhlasem s tím, aby vyplácení peněz z evropských fondů bylo podmíněno dodržováním principů právního státu.

Veto dvojice členských zemí se vztahuje jak na plánovaný fond koronavirové pomoci ve výši 750 miliard eur (19,8 bilionu korun), tak na sedmiletý unijní rozpočet ve výši téměř 1,1 bilionu eur (29 bilionů korun).

"Situace ukazuje, že ne vždy můžeme souhlasit s našimi partnery z visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Pro Českou republiku je kompromis dosažený německým předsednictvím naprosto přijatelný," řekl Petříček. Evropská unie podle něj není pouze o transakcích mezi členskými státy, ale také o hodnotách a principech, z nichž jedním je respektování zásad právního státu. "Je to také o tom, jak kontrolujeme využití veřejných peněz. Jsou to peníze daňových poplatníků ze všech členských zemí, respekt k vládě práva je též ochranou jejich peněz," dodal ministr.

"Pro nás je velmi důležité najít způsob, jak situaci odblokovat. Myslím, že nakonec i Polsko a Maďarsko potřebují překonat sociální a ekonomické dopady koronavirové krize," uvedl Petříček. Společným zájmem tak podle něj je co nejrychlejší implementace fondu obnovy i víceletého rozpočtu.

Minister @TPetricek zahájil #PragueSummit20, který se koná za podpory @mzvcr. Sledujte živě na Facebooku ➡ https://t.co/BDAjhHxYdh @PragueSummit pic.twitter.com/uGhAevtv2S

— MZV ČR (@mzvcr) November 18, 2020

Europoslanci stejně jako řada zemí trvají na tom, aby bylo vyplácení unijních peněz provázáno s respektováním demokratických zásad, jako je nezávislost soudů nebo svoboda médií. Situací se v úterý zabývali zástupci vlád unijních zemí a europoslanci, kteří se shodli na tom, že podmínku, která propojuje vyplácení peněz z unijních fondů s dodržováním vlády práva, EU měnit nebude. Politici největších států EU jsou přesvědčeni, že se v nejbližších týdnech podaří najít řešení, které by Budapešť a Varšavu přimělo změnit názor.

Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Unijní instituce už několik let vedou s oběma zeměmi řízení kvůli obavám z porušování evropských hodnot a Budapešť i Varšava tvrdí, že žádné další mechanismy k ochraně právního státu nejsou třeba. Maďarský premiér Viktor Orbán dnes prohlásil, že země se řídí vládou práva, ale Brusel podle něj považuje za země dodržující zákony pouze ty státy, které podporují imigraci.

"Veto neznamená konec vyjednávání," řekl na summitu slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok. Je podle něj ale důležité, aby se lídři zemí EU mohli sejít a probrat záležitost fyzicky, nikoli pouze videokonferenčně. Souhlasil s Petříčkem, že vláda práva je jednou z podstat EU. Podle něj by bylo nešťastné, kdyby vláda práva byla tím nejvíce rozdělujícím tématem mezi dvěma částmi EU. "To je princip aplikovatelný pro všechny z nás. Bez vlády práva nebudou probíhat přesuny peněz mezi státy, nebude solidarita," poznamenal Korčok.

Související

ČSSD

ČSSD čeká v lednu sjezd. Bude se hledat náhrada za exministra Petříčka

ČSSD bude v lednu na sjezdu hlasovat o nových stanovách a volit místopředsedu, řekla dnes ČTK mluvčí sociální demokracie Jitka Pavlíková. Nejužší vedení ČSSD totiž na konci října opustil místopředseda a bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. Sjezd se nakonec místo původně zvažovaného Hradce Králové uskuteční v sobotu 7. ledna v Brně a mezi důležité body bude patřit i potvrzení mandátů členů a náhradníků ústřední kontrolní komise.

Více souvisejících

Tomáš Petříček EU (Evropská unie) rozpočet Maďarsko Polsko ministerstvo zahraničí Ivan Korčok

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy