Vláda schválila návrh rozpočtu. ČSSD ho nepodpořila, chtěla vyšší platy

Vláda dnes schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 376,6 miliardy korun. Na twitteru to sdělila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Rozpočet vláda schválila i přes nesouhlas koaliční ČSSD. Důvodem je růst platů státních zaměstnanců. Růst platů o 1400 korun, s kterým rozpočet počítá, nepokryje podle ČSSD ani inflaci. ČSSD tak chce podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) dál jednat o navýšení platů hasičů, policistů, zdravotníků, vojáků, učitelů i pracovníků v sociálních službách o 3000 korun.

Příjmy státního rozpočtu příští rok by měly být 1551,1 miliardy korun a výdaje 1927,7 miliardy korun, uvedla na tiskové konferenci po jednání vlády ministryně.

Rozpočet musí vláda do konce měsíce poslat do Sněmovny. Ta ho ale v současném složení už zcela jistě neschválí. Vláda tak bude muset po volbách rozpočet znovu projednat a předložit nové Sněmovně.

Prioritami rozpočtu jsou kromě úspor na provozu státu podle ministerstva financí investice za 218 miliard, růst důchodů o 805 Kč, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, opětovné zvýšení slevy na poplatníka o 3000 Kč, nebo podpora vědy a výzkumu.

Schillerová dále uvedla, že platy učitelů meziročně porostou o 3,5 procenta a příští rok tak průměrný plat učitele bude zhruba 47.000 korun. Rozpočet zároveň podle ní počítá s navýšením platby za státní pojištěnce o 200 Kč na 1967 Kč měsíčně. "Do českého zdravotnictví tak půjde meziročně o zhruba 14 miliard korun navíc," uvedla ministryně.

Daňové příjmy rozpočtu by měly být příští rok 701,1 miliardy korun. V červnovém materiálu ministerstvo financí počítalo s 679,6 miliardy korun. Letošní rozpočet počítá s daňovými příjmy 635,9 miliardy korun. Například z DPH by měl získat 307,9 miliardy korun.

Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun, Ministerstvo financí jej ale očekává kolem 400 miliard korun. Loni skončil rozpočet se schodkem 367,4 miliardy korun.

ČSSD nepodpořila rozpočet, růst platů ve veřejné sféře má za nízký

Ministři za sociální demokracii dnes na jednání vlády nepodpořili podle vicepremiéra Hamáčka státní rozpočet na příští rok, protože navrhované zvýšení platů zaměstnanců státu jen o 1400 korun nepokryje ani inflaci.

Koaliční ČSSD chce podle Hamáčka dál jednat o navýšení platů hasičů, policistů, zdravotníků, vojáků, učitelů i pracovníků v sociálních službách o 3000 korun. Hamáček to napsal na twitteru. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na sociálních sítích informovala, že vláda nejednala o návrhu na zvýšení minimální mzdy.

"Pro rozpočet hlasovali členové vlády za ANO, zdržel se ministr zemědělství (Miroslav) Toman," uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s tím, že sociální demokraté pro rozpočet nehlasovali už v minulosti, a vláda se proto před volbami nerozpadne.

Vláda má rozpočet odevzdat Sněmovně do 30. září, což podle Schillerové dodrží. Zákon pak bude posuzovat Sněmovna v novém složení vzešlém z říjnových voleb. Na tiskové konferenci Schillerová uvedla, že nechce, aby stát v příštím roce hospodařil v rozpočtovém provizoriu. Doufá, že nová Sněmovna bude "státotvorná" a strany se budou snažit na rozpočtu domluvit.

"Pan premiér dnes odmítl zařadit návrh na zvýšení minimální mzdy na jednání vlády, uvedla Maláčová na twitteru s tím, že o její výši se tak bude vyjednávat až v říjnu, tedy po sněmovních volbách. Schillerová termín potvrdila.

Související

Petr Pavel

Pavel podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu

Prezident Petr Pavel v pondělí podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu. Tento krok učinil v reakci na rozhodnutí kabinetu, které mu neumožňuje zúčastnit se červencového summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Hlava státu považuje postup vládních představitelů za zcela bezprecedentní a mimořádně nešťastný. Pavel se domnívá, že se vládní činitelé tímto způsobem pokoušejí omezit pravomoci, které mu jako prezidentovi přímo garantuje Ústava České republiky.
Vláda České republiky

Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví

Česká republika bude v evropské soutěži usilovat o vybudování AI Gigafactory. Vláda Andreje Babiše (ANO) k tomu na pondělním zasedání učinila zásadní kroky, když odsouhlasila uzavření dohody o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking. Schválila také Národní akční plán pro duševní zdraví 2026-2030, který nastavuje priority státu v oblasti péče o duševní zdraví, nebo fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027 až 2030 a jmenovala Editu Stejskalovou novou vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny.

Více souvisejících

Vláda ČR státní rozpočet

Aktuálně se děje

včera

Marco Rubio

Rubio: USA nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Perského zálivu prohlásil, že Spojené státy nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu. Podle šéfa americké diplomacie se jedná o mezinárodní vodní cestu, kde stávající mezinárodní právo jakékoli zpoplatnění zakazuje. Rubio přicestoval do Abú Zabí s cílem ujistit regionální spojence, že Washington zaujme v mírových rozhovorech s Teheránem pevný postoj a že nedávno uzavřené šedesátidenní příměří bezpečnost partnerů v zálivu neohrozí.

včera

Plavání

Extrémní počasí si už v Evropě vyžádalo desítky lidských životů

Extrémní vlna veder, která v těchto dnech sužuje Evropu, přinesla tragickou bilanci ve Francii, kde od minulého čtvrtka utonulo v souvislosti s horky již 40 lidí. Ministryně pro sport a mládež Marina Ferrariová v této souvislosti varovala před riziky spojenými s koupáním na nehlídaných místech, kam lidé v touze po ochlazení často míří, aniž by domysleli nebezpečí. Francie v úterý zažila vůbec nejteplejší červnový den v historii měření s celostátním teplotním průměrem 29.8 stupně Celsia a více než polovina země se ocitla v nejvyšším stupni pohotovosti. Kritická situace panuje také v Německu, kde záchranáři hlásí několik utonulých poté, co zejména muži přecenili své síly ve vodě, přičemž tři těla byla vyplavena z řeky Rýn.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Meloniová je jen špičkou ledovce. Jak Trump přichází o partnery, s nimiž budoval přátelství desítky let?

Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které bylo dříve spojenectví s americkým prezidentem Donaldem Trumpem politickým přínosem, podle webu Politico začínají měnit svůj postoj. S blížícími se klíčovými volbami v roce 2027 v Itálii, Francii či Polsku se podpora z USA stává spíše přítěží. Trumpův obraz v Evropě poškodily obchodní války s cly, hrozby vůči Grónsku a válečný konflikt v Íránu, který zapříčinil růst cen energií. Jeho zásahy do evropské politiky tak nyní tamní pravicoví politici vnímají jako riziko, které by mohlo odradit umírněné voliče a rozdělit jejich vlastní voličskou základnu.

včera

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Aktualizováno včera

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na Pražském hradě. (4.2.2026)

O žalobě Pavla na vládu už informují i světová média

O tom, že prezident Petr Pavel podal kompetenční žalobu na vládu kvůli rozhodnutí premiéra Andreje Babiše nezařadit ho do oficiální delegace na červencový summit NATO v Ankaře, už informují i světová média. Server Politico připomíná, že jde o další vyostření napjatých vztahů. Agentura Reuters uvádí, že podle Babiše se jedná o speciální summit.

včera

António Guterres

Londýn se v extrémním počasí doslova vaří, lidstvo čelí souběhu dvou krizí, varoval šéf OSN

Generální tajemník OSN António Guterres v hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že britská metropole se kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí, kterými jsou klimatická krize vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetická krize odhalující pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle něj společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev šéfa OSN se časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která zasáhla západní Evropu.

včera

Evropská unie

Evropská unie čelí vlně kritiky. Plánuje se setkat s delegací Tálibánu

Evropská unie čelí vlně kritiky kvůli plánovanému bruselskému setkání s delegací Tálibánu, které má podle lidskoprávních aktivistů a europoslanců potenciál normalizovat režim systematicky potlačující práva žen. Belgické ministerstvo zahraničí potvrdilo, že afghánským zástupcům udělilo pět jednodenních víz. Schůzka navazuje na několikaměsíční rozhovory, které Evropská komise vede od začátku roku s cílem vyjednat zefektivnění a navýšení počtu deportací afghánských migrantů zpět do vlasti.

včera

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka

Za žalobu si může vláda sama. Opozice se ve sporu s koalicí postavila za Pavla

Krok prezidenta Petra Pavla podit kompetenční žalobu kvůli neumožnění účasti na summitu NATO vyvolal okamžité reakce napříč celou českou politickou scénou. Předseda vlády Andrej Babiš sice rozhodnutí hlavy státu respektuje, avšak podle svého vyjádření ho nepovažuje za dobré řešení vzniklé situace. Zcela opačný pohled mají zástupci dalších politických uskupení, kteří z vyhrocení sporu viní přímo současný vládní kabinet.

včera

Petr Pavel

Pavel podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu

Prezident Petr Pavel v pondělí podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu. Tento krok učinil v reakci na rozhodnutí kabinetu, které mu neumožňuje zúčastnit se červencového summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Hlava státu považuje postup vládních představitelů za zcela bezprecedentní a mimořádně nešťastný. Pavel se domnívá, že se vládní činitelé tímto způsobem pokoušejí omezit pravomoci, které mu jako prezidentovi přímo garantuje Ústava České republiky.

včera

Ilustrační foto

Počasí: Evropu zasáhla vlna extrémních veder. Umírají děti i senioři, ptáci nepřežijí v hnízdech, zasedají krizové štáby

Evropu zasáhla vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové v několika zemích vydali nejvyšší varování. V Anglii a Walesu by teploty mohly překonat dosavadní červnové rekordy z roku 1976 a vystoupit až na 38 až 40 stupňů Celsia. Francie hlásí po vlně veder již 19 obětí, přičemž polovina jejích departementů se nachází v režimu červené výstrahy. Mezi oběťmi jsou i dvě děti, které přišly o život v rozpáleném autě. Kvůli extrémnímu počasí muselo ve Francii zavřít více než 1350 škol.

včera

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Šest premiérů za sedm let. Proč si Británie nedokáže udržet stabilní vedení?

Britská politická scéna prochází mimořádným obdobím nestability, které nápadně připomíná známé heslo z kampaně Billa Clintona o tom, že nejdůležitější je hospodářství. Spojené království v současnosti směřuje k výběru již šestého premiéra během přibližně sedmi let. Hlavní příčinou je dlouhodobě slabá ekonomika, která negativně ovlivňuje příjmy obyvatel a vyčerpává trpělivost voličů. Žádný z politických lídrů totiž zatím nedokázal tomuto nepříznivému vývoji úspěšně čelit.

včera

Výhled počasí do poloviny července. Extrémní teplo časem odezní

V Česku právě probíhá extrémně teplotně nadprůměrný týden, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Další týdny už by měly být přece jen chladnější, zároveň se očekává prohlubování sucha. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy