Vláda řešila nárůsty platů, polepší si vojáci, zdravotníci nebo učitelé

Platy pracovníků v sociálních službách v příštím roce stoupnou o 700 korun. Zdravotníkům se vláda rozhodla platy zvýšit o šest procent a pedagogickým pracovníkům o dvě procenta. Zároveň vláda rozhodla zmrazit platy státních úředníků na ministerstvech a dalších úřadech a všem ústavním činitelům.

Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády o tom informovali premiér Petr Fiala (ODS) a vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

"Vláda se dohodla na zvýšení platů ve státní sféře, a to na takovém zvýšení, které zohledňuje stav rozpočtu a co nás čeká v příštích měsících," uvedl premiér. Dodal, že v případě pedagogů vláda přistoupila ke zvýšení mimo jiné také proto, aby platy učitelů neklesly pod 130 procent průměrné mzdy. V případě zmrazení platů ústavních činitelů už podle Fialy ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje příslušnou novelu zákona. Jurečka následně na twitteru uvedl, že návrh předloží na jednání vlády 5. ledna a ve stavu legislativní nouze by jej Parlament měl projednat do konce ledna.

Minulá vláda počátkem listopadu rozhodla, že pracovníci státu a veřejných služeb dostanou plošně od ledna přidáno 1400 korun. Platy pedagogů měly stoupnout o tři procenta. Takové navýšení si ale nemůže podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dovolit státní rozpočet, který je podle něj v katastrofálním stavu. "Situace je pro vládu mimořádně složitá. Přesto jsme našli zdroje, abychom ocenili ty, co jsou v první linii boje s covidem a pedagogům. Vzdělávání totiž bude prioritou vlády," řekl.

Stanjura zároveň v této souvislosti upozornil na to, že se v posledních letech rozevírali nůžky mezi platy ve veřejné a soukromé sféře. V letech 2013 a 2014 byly podle něj platy ve veřejné sektoru o dvě až tři procenta vyšší než v soukromé sféře a nyní je to už o 15 procent. "Je to nezdravé, daňoví poplatníci tomu už příliš nerozumí. A náš krok je proto, aby se platy začaly zase přibližovat. A zvýšení platů můžeme chápat jako protiinflační krok," uvedl. Inflace v listopadu stoupla na šest procent a na počátku roku podle ekonomů může přesáhnout i osm procent.

Vedle toho vláda dnes rozhodla také o zvýšení platů ozbrojených složek, tedy například vojáků nebo policistů, o 700 korun.

Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové vláda prokázala, že konsolidaci veřejných financí myslí vážně. "Na lehkou váhu nebere ani riziko mzdově inflační spirály. Z dnešního rozhodnutí o zmrazení platů ústavních činitelů a státních úředníků plyne, že se odhodlala začít sama u sebe a jít příkladem," uvedla na twitteru.

Ohledně rozpočtu dnes Stanjura uvedl, že s výsledkem za celý letošní rok seznámí vládu příští týden ve středu a o den později bude o výsledcích hospodaření informovat veřejnost na tiskové konferenci. Ke konci listopadu skončil státní rozpočet ve schodku 401,5 miliardy korun.

Vláda schválila nárůst platů vojáků, policistů nebo hasičů

Vláda dnes schválila nárůst platů vojáků, policistů nebo hasičů v příštím roce o 700 korun. Po jednání vlády to uvedli její zástupci. Minulá vláda počítala s růstem u vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů o 1000 korun, dalším státním zaměstnancům chtěla přidat 1400 korun. Nový kabinet Petra Fialy (ODS) ale již dříve avizoval, že s plošným zvýšením platů ve státní sféře nesouhlasí a rozhodnutí změní. Vedle úspor chtěl odměnit lidi, kteří se zapojili "v první linii" do potírání epidemie covidu-19.

"Jsem ráda, že se to takhle povedlo a že vojáci, kteří pomáhají s pandemií a dalším, budou mít valorizaci alespoň na částce 700 korun," řekla ČTK ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V tiskové zprávě rozhodnutí vlády označila za kompromis, ale zároveň i za poděkování za mimořádné nasazení vojáků. "Ať už jde o jejich nasazení v zahraničních operacích, jejich pomoc při zvládání následků přírodních katastrof i jejich výkony v boji proti pandemii," uvedla.

Podle ministerstva vnitra navýšení platů "alespoň částečně kompenzuje současnou inflaci a zmírní její dopady na příslušníky bezpečnostních sborů. "Navýšení o 700 korun je v současné chvíli maximum možného. Vycházíme z reality a reálných možností státu, a ne z nějakých populistických a nereálných předvolebních slibů," uvedl v tiskové zprávě ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). "Při tak strašném stavu financí, který nám zanechala předcházející vláda, je skoro zázrak, že se vůbec podařilo toto navýšení zajistit," dodal.

Rakušan s Černochovou dnes vládě navrhli, aby kabinet zrušil listopadové vládní nařízení a zvýšil platy o 700 korun. Podle Marka Valy z tiskového oddělení ministerstva obrany dnešní rozhodnutí vlády souvisí s přípravou rozpočtového provizoria na příští rok a s cílem nalezení úspor ve státním rozpočtu. "Oproti původní variantě schválené předchozí vládou dojde k úspoře prostředků kapitoly ministerstva obrany v celkové výši přes 132 milionů korun," uvedl Vala v tiskové zprávě.

Voják s hodností svobodník by měl příští rok mít základní tarif 27.550 korun, rotmistr 37.400 a poručík 40.260. U bezpečnostních sborů, mezi něž patří policie, hasiči, celníci nebo vězeňská služba, tarif záleží na době praxe a na tarifní třídě. Dostávat by tak nově měli podle svého zařazení od 19.910 do 62.220 korun. Někteří příslušníci bezpečnostních sborů mají tarify navíc navýšeny o deset procent.

Související

Více souvisejících

Vláda ČR Armáda České Republiky mzdy / platy Zdravotnictví učitelé

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

před 1 hodinou

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.

před 3 hodinami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

před 4 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

před 5 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku

Nález trhaviny v blízkosti plynovodu Balkan Stream na srbském území vyvolal vlnu spekulací a diplomatického napětí. Podle bezpečnostních expertů se však s největší pravděpodobností nejednalo o reálný pokus o zničení klíčové infrastruktury, ale o rafinovanou provokaci ruských tajných služeb. Hlavním cílem této operace mělo být ovlivnění nedělních parlamentních voleb v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o politické přežití.

před 6 hodinami

Donald Trump

Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident

Americký prezident Donald Trump vyvolal na politické scéně i sociálních sítích nebývalý rozruch, když se v ostrém příspěvku na své platformě Truth Social pustil do řady dříve loajálních konzervativních komentátorů a influencerů. Předmětem sporu se stala válka v Íránu, kterou Trump zahájil a kterou část jeho dosavadních spojenců začala otevřeně kritizovat. Prezident na tyto výtky reagoval salvou urážek, v nichž své oponenty označil za „hloupé lidi“ s nízkým IQ a neúspěšné mediální osobnosti.

před 7 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Co potřebujete vědět o volbách v Maďarsku: Výsledky se mohou sčítat týden, průzkumy věstí pád Orbána

Maďarsko stojí na prahu historického okamžiku. V neděli 12. dubna 2026 se otevřou volební místnosti v hlasování, které může po dlouhých šestnácti letech ukončit éru premiéra Viktora Orbána. Tato volba není sledována pouze v Budapešti, ale s napětím ji vyhlížejí i v Bruselu, Moskvě a Washingtonu. Orbán si totiž za léta u moci vybudoval pozici klíčového evropského spojence Donalda Trumpa i Vladimira Putina, což z něj činí postavu s vlivem, který dalece přesahuje hranice desetimilionového Maďarska.

před 9 hodinami

Kamala Harrisová

Kamala Harris zvažuje kandidaturu na prezidenta v roce 2028

Bývalá viceprezidentka Kamala Harris poprvé otevřeně promluvila o své politické budoucnosti a potvrdila, že zvažuje kandidaturu na úřad prezidenta v roce 2028. Učinila tak během pátečního vystoupení na sjezdu National Action Network v New Yorku, kde se jí revizor Al Sharpton přímo zeptal na její plány. „Přemýšlím o tom, přemýšlím o tom,“ odpověděla Harris za bouřlivého potlesku a skandování davu, který ji vyzýval k návratu do boje o Bílý dům.

před 10 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Maďarsko na prahu historického přelomu. Do voleb zbývá jediný den

Maďarsko se nachází na prahu historického přelomu. Před rozhodujícími volbami, které mohou ukončit šestnáctiletou nepřetržitou vládu Viktora Orbána a jeho strany Fidesz, vrcholí kampaň v extrémně napjaté atmosféře. Hlavní vyzyvatel Péter Magyar, bývalý insider vládního tábora, který se proti systému vzbouřil, cítí šanci na vítězství a v průzkumech si udržuje průměrný náskok deseti procentních bodů.

před 11 hodinami

Mise Artemis II byla návratem astronautů úspěšně završena

Historický milník: Mise Artemis II úspěšně dokončena, astronauti se v pořádku vrátili na Zemi

Čtyři astronauti mise Artemis II se v pátek večer úspěšně vrátili na Zemi, když jejich vesmírná kapsle Orion dosedla do hladiny Tichého oceánu u pobřeží San Diega. Posádka ve složení Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Jeremy Hansen je v dobrém zdravotním stavu. Tímto historickým okamžikem skončila desetidenní výprava, která lidstvo po více než půl století opět přiblížila k Měsíci.

před 12 hodinami

včera

StarDance představila letošní porotu. Prohlédněte si galerii

Návrat Chlopčíka a jedna novicka. StarDance odhalila složení poroty

Hvězdné účastníky letošní řady StarDance už známe, ale představování důležitých lidí pokračuje. Česká televize konkrétně odhalila nové složení poroty. Televizní diváci očekávali, že bude tříčlenná. Nakonec je to ale jinak. Mezi porotci se objeví jeden nováček. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Evropská letiště čelí vážné hrozbě. Nedostatek paliva může v Evropské unii uzemnit letadla

Evropská letiště čelí hrozbě, která by mohla ochromit nadcházející letní prázdninovou sezónu. Pokud se v příštích třech týdnech nepodaří obnovit stabilní dodávky ropy přes Hormuzský průliv, hrozí podle odborníků systémový nedostatek leteckého paliva v celé Evropské unii. Varování přichází v době, kdy jsou globální energetické trhy otřeseny válečným konfliktem mezi USA, Izraelem a Íránem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy