Vláda se bojí obstrukcí. Odmítla projednávání závěrečného účtu před rozpočtem

Novelu jednacího řádu Sněmovny předložila skupina poslanců z různých stran. Podle nich by závěrečné schvalování státního rozpočtu mělo přijít na řadu až poté, co poslanci projednají státní závěrečný účet za předchozí rok. Jeden z předkladatelů návrhu, bývalý předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD), o tomto záměru hovořil ve Sněmovně loni v květnu, kdy Sněmovna teprve projednávala hospodaření státu za rok 2017.

Na stejnou situaci poukazuje i důvodová zpráva. Sněmovna vzala na vědomí hospodaření státu za rok 2017 loni 9. května. Rozpočet na loňský rok přitom schvalovala již v prosinci 2018.

"Tento postup je nežádoucí, protože Poslanecká sněmovna má před schválením nového státního rozpočtu vyhodnotit plnění rozpočtu předchozího a v případě potřeby zaujmout stanovisko, které se může promítnout do podoby návrhu státního rozpočtu na další rok," píšou poslanci v důvodové zprávě.

Vláda však jako jednu z námitek uvádí, že návrh by mohl ohrozit projednávání a včasné schválení rozpočtu. Půjde hlavně o ustavení Sněmovny po sněmovních volbách, které se konají na podzim. Poslanci mají v takovém případě na schválení rozpočtu jen několik týdnů. "Současně navržená úprava podle názoru vlády rozšiřuje i prostor pro možné obstrukce směřující k neschválení zákona o státním rozpočtu před prvním dnem rozpočtového roku a v důsledku toho k vzniku období rozpočtového provizoria, což je třeba považovat za situaci krajně nežádoucí," stojí ve stanovisku vlády.

Vláda předkládá poslancům návrh rozpočtu podle zákona nejpozději do konce září. Poslanci ho schvalují ve třetím čtení až v prosinci, loni to stihli 4. prosince. Státní závěrečný účet předkládá vláda na konci dubna. Do konce srpna se k němu ještě vyjadřuje Nejvyšší kontrolní úřad.

Vláda také upozorňuje, že státní rozpočet na následující rok, tedy aktuálně na rok 2021, vychází ze střednědobého výhledu státního rozpočtu, a nikoli ze státního závěrečného účtu za rok předchozí, tedy 2019.