Vláda se dnes růstem platů ve veřejné sféře zabývat nebude

Minulá vláda hnutí ANO a ČSSD počátkem listopadu rozhodla, že pracovníci státu a veřejných služeb měli dostat od ledna příštího roku přidáno 1400 korun. Tisíc korun by mělo být v základu výdělku a 400 korun na odměny. Učitelé by si měli polepšit o tři procenta a zdravotníci s platem do sedmé třídy o 1400 korun a nad ni o šest procent. Nový ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale s plošným navýšením mezd ve veřejné sféře nesouhlasí. Podle něj je nespravedlivé přidávat všem zaměstnancům stejně, rozhodovat by měl výkon. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dříve uvedl, že je navýšení mezd třeba zvážit v kontextu dopadu na státní rozpočet a vlivu inflace.

Podle informačního systému o průměrném výdělku v prvním pololetí průměrný hrubý plat činil 43.232 korun. Více měly dvě pětiny pracovníků. Polovina lidí ve veřejné sféře vydělávala více než 39.950 korun. Odměny, příplatky a náhrady představovaly bezmála třetinu platu. Vysokoškolské vzdělání měla téměř třetina pracovníků, bakalářské a vyšší odborné dalších 12 procent. Hrubá mzda v soukromém sektoru byla 39.332 korun. Víc pobírala třetina zaměstnanců. Mediánový výdělek byl o téměř 7400 korun nižší než ve veřejné sféře, činil 32.590 korun. Odměny, příplatky a náhrady tvořily asi 29 procent mzdy. Vysokou školu mělo 16 procent pracovníků, vyšší odbornou a bakalářský titul pak pět procent.

Část podnikatelů si stěžovala na to, že růstu výdělků ve veřejném sektoru nedokáže konkurovat. Kritizovala také záměr přidávat plošně.