Vnitro eviduje 22 požadavků na odškodnění za omezení, stovky podnikatelů chystají žádost

Ministerstvo vnitra eviduje za březen a duben 22 žádostí lidí a firem o odškodnění za vládní omezení kvůli koronaviru za téměř 189 milionů korun. Uvedl to dnes server iROZHLAS.cz.

Asi 500 podnikatelů chce podle serveru podat hromadnou žádost o odškodnění. Vláda zhruba v polovině března začala kvůli šíření koronaviru postupně uzavírat obchody, restaurace, kina či provozovny služeb a omezila cesty do ciziny. Od 11. května stát opatření uvolňuje. Kabinet podnikatelům kvůli omezením slíbil půjčky či přímou peněžitou podporu, ale někteří podnikatelé podle serveru stále žádnou pomoc od státu nedostali.

Z 22 žádostí o odškodnění evidovaných vnitrem podali pět jednotlivci a zbytek firmy. "Požadovaná náhrada škody činí 57,098.451 korun a ušlého zisku 131,672.182 korun," sdělil serveru Adam Rözler z tiskového odboru vnitra. Firmy podle něj chtějí odškodnění hlavně kvůli uzavření obchodů, restaurací či hotelů. "Fyzické osoby pak požadují nahradit zejména náklady spojené s nerealizovanou zahraniční dovolenou," doplnil.

Žadatelé se mohou obracet i na ministerstvo financí či ministerstvo zdravotnictví, které již také eviduje několik žádostí. "Jde převážně o podnikatelské subjekty v oblasti volnočasových aktivit," upřesnila Klára Doláková z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.

Hromadnou žádost o odškodnění připravuje podle serveru skupina asi 500 podnikatelů z různých oborů. Obrátili se na advokáta Daniela Zinráka, který se specializuje na náhradu škod. Zinrák nyní prověří, kteří z podnikatelů splní kritéria pro podání žádosti. "Pokud řemeslníkovi poklesly tržby, protože si ho lidé kvůli koronaviru nepustili do bytu, je to smutné, ale nemá to přímou souvislost s vládním opatřením. Pokud by mu ale stát zavřel provozovnu, už by na odškodnění nárok měl," uvedl příklad. Žadatelé mohou podle advokáta uplatnit především fixní náklady, jako jsou třeba nájmy, leasingy na vybavení nebo stálé platby energií.

Názory právníků na to, v jaké míře mají lidé a firmy nárok na odškodnění za opatření při koronaviru, se liší. Podle zákona je stát povinen nahradit škodu způsobenou v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. "Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám," uvádí zákon. Podle šéfa Ústředního krizového štábu a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) se má jednat o materiální škody, nikoli například ušlý zisk uzavřených provozoven.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) řekla na začátku května České televizi, že stát opatřeními proti šíření koronaviru škodu nezpůsobil. Nepředpokládá proto, že by mohly uspět případné žaloby o náhradu škody. Nový předseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Angyalossy uvedl 20. května po svém jmenování, že zvažuje vydání stanoviska, za jakých okolností je možné úspěšně žalovat stát kvůli náhradám za omezení.

Související

Více souvisejících

Ministerstvo vnitra podnikatelé

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 6 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 8 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 9 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 11 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 14 hodinami

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy