Senátor Marek Hilšer oznámil, že chce v roce 2023 znovu kandidovat na prezidenta. Pro kandidaturu začne sbírat podpisy občanů. V minulých volbách hlavy státu získal 455.000 hlasů, skončil na pátém místě a nedostal se do finálového souboje s obhajujícím Milošem Zemanem. Novinářům dnes řekl, že chce být opět občanským kandidátem. Plánuje objíždět regiony a začít se sběrem podpisů.
Při minulé kandidatuře mu podpisy od občanů nestačily, získal jich 43.850, potřeba je jich 50.000. Cestu do voleb mu pak otevřely podpisy 11 senátorů.
"Je předběžné vykládat karty na stůl z hlediska programu," uvedl Marek Hilšer potom, co představil obecnou vizi své kandidatury. Lidé ale mohou podle něj usuzovat podle toho, jaké názory zastává v Senátu. "Horká kampaň teprve přijde, toto beru jako předpolí pro lidi, aby věděli, že kandiduji. Neplánuji nějakou rozsáhlou kampaň," uvedl.
pic.twitter.com/ZYdhJPXZ01
— Marek Hilšer (@MarekHilser) November 16, 2019
Do voleb podle Hilšera sice zbývají tři roky, má to ale za krátkou dobu, aby se potkal s co nejvíce lidmi. Na ohlášení kandidatury si vzal stejné sako jako před lety, když se jako první přihlásil do minulého hlasování o hlavě státu.
Voliče chce Hilšer oslovit vizí sebevědomé republiky postavené na lidech, kteří se nebojí. "Nebojí se problémů, které přináší dnešní svět, protože je nevnímají jako hrozbu, ale jako příležitost. Nebojí se naslouchat ostatním, protože vědí, že respekt se rodí z respektu a spolupráce. Nebojí se trvat na tom, že stát a jeho instituce má sloužit lidem, ne naopak. A nebojí se hájit svoje právo na svobodu, bez ohledu na to, jak silný je protivník," uvedl. Doplnil, že zkušenosti ze Senátu ho utvrdily v tom, že veřejná služba má smysl.
Jako o možných uchazečích o příští prezidentské klání se v poslední době mluví například také o kandidátech z roku 2018 Jiřím Drahošovi a Pavlu Fischerovi, kandidaturu také nevyloučili bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel nebo předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Prezident Zeman označil za dobré potenciální kandidáty vedle Středuly také šéfa Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého. Sám by volil současného premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten několikrát možnou kandidaturu odmítl.
Naposledy se k případné kandidatuře přihlásil hudebník a někdejší politik Michael Kocáb. Chtěl by veřejnosti nabídnout étos a hodnoty sametové revoluce, řekl Rádiu Impuls. Do boje by šel pouze za podmínky, kdyby se země ubírala nepříznivým směrem. Na začátku roku nevyloučil kandidaturu bývalý prezident Václav Klaus. Domnívá se ale, že to je úkol pro nové generace. Naopak znovu se o prezidentský úřad nechce ucházet Michal Horáček, který se zúčastnil minulé volby.
Mezi nejpopulárnější potenciální kandidáty na prezidenta patří podle průzkumu agentury STEM/MARK Babiš, moderátor a herec Marek Eben nebo senátor a kandidát z minulých prezidentských voleb Drahoš. Babiš ale zároveň s Václavem Klausem mladším (Trikolóra) patří mezi potenciální kandidáty, které nejvíce lidí volit odmítá.
Související
Sečteno. Senátní volby 2024 znají výsledky, úspěch ANO je zřejmý
Fischer suverénně obhájí senátorský post. Hilšer, Šlachta a Drahoš zřejmě zamíří do druhého kola
Marek Hilšer , prezident čr , Česká republika , Senát ČR
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Bill a Hillary Clintonovi budou vypovídat v Epsteinově kauze
před 1 hodinou
Klid zbraní skončil. Rusko podniklo nejrozsáhlejší letošní raketový a dronový útok na Ukrajinu
před 2 hodinami
Výhled počasí do konce února. Meteorologové řekli, zda nastane změna
včera
Trumpa naštval moderátor cen Grammy. Na Noaha chce poslat právníky
včera
Česká výprava sportovců na olympiádu bude rekordní. Dodatečně se dostala sjezdařka Negri
včera
Odstartovaly turnusy jarních prázdnin. Tady je velký přehled termínů
včera
Slavii se poslední zápas v Lize mistrů nevydařil. Ani na Kypru si výhru nepřipsala
včera
Končí lhůta pro podání přiznání k dani z nemovitosti. Týká se statisíců lidí
včera
Kolář přiznal, že Pavel si s Macinkou volal prostřednictvím jeho telefonu
včera
Počasí má v části Česka dělat do středy potíže. Platí výstraha
včera
Není to jen hybridní konflikt. Rusko je v otevřené válce s Evropou, varuje americký generál
včera
Vláda schválila odsunutí termínu pro vyplácení superdávky. Macinka začne komunikovat jinak, oznámil Babiš
včera
Nic se nezměnilo. Trump chce stále ovládnout Grónsko, varuje premiér
včera
Klempíř si na ministerstvo pozve umělce, kteří ho kritizovali na nedělní demonstraci
včera
Íránský prezident vydal pokyn k zahájení rozhovorů se Spojenými státy
včera
Papež jmenoval novým pražským arcibiskupem Stanislava Přibyla
včera
Propaganda mě označuje za nepřítele, lidé na ulicích mi ale děkují, říká moskevský novinář BBC
včera
Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců
včera
Turek tvrdí, že má od právníků připravený návrh žaloby na Pavla
včera
Desetitisíce mrtvých, beztrestné mučení a znásilňování. Analytici odhalili, jak se mění svět
Rozsáhlá studie 23 ozbrojených konfliktů za posledních 18 měsíců dospěla k závěru, že mezinárodní právo snažící se zmírnit dopady válek se ocitlo na bodu zlomu. Zpráva s názvem War Watch uvádí, že bylo zabito více než 100 000 civilistů, přičemž mučení a znásilňování jsou páchány téměř beztrestně. Dokument vypracovala Ženevská akademie mezinárodního humanitárního práva a lidských práv.
Zdroj: Libor Novák