Začátek konce? ČSSD zažívá největší propad v polistopadové historii

Parlamentní stranou sice zůstala, neboť má zastoupení v Senátu, i zde se ale její zastoupení scvrklo na pouhé tři senátory. Strana neuspěla ani v loňských volbách do zastupitelstev krajů, ani v předloňských volbách do Evropského parlamentu.

Strmý pád ČSSD naznačily již volby do Sněmovny v říjnu 2017, ve kterých zaznamenala do té doby nejhorší výsledek v samostatné ČR, když skončila šestá, získala 7,27 procenta hlasů a 15 mandátů. Podle politologů stranu mimo jiné poškodilo lavírování kolem spolupráce s hnutím ANO Andreje Babiše. Strana s ním čtyři roky (2013 až 2017) spolupracovala v koaliční vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), ale před volbami se proti hnutí a Babišovi začala ostře vymezovat. Po volbách v říjnu 2017, které vyhrálo ANO, strana dlouho váhala se svojí účastí ve vládě, především kvůli kauzám kolem Babiše. Mezi příznivci i samotnými členy bylo mnoho nespokojených s vládním angažmá ČSSD. Vedení strany se navíc k ANO občas stavělo kriticky a několikrát hrozilo odchodem z koalice, ale nikdy se k tomu neodhodlalo.

Od volebního sjezdu, který v březnu 2019 znovu zvolil do čela strany Jana Hamáčka (poprvé byl zvolen předsedou mimořádným sjezdem v únoru 2018), preference strany klesaly i pod pět procent a výrazně jí ubývalo i členů. ČSSD také utrpěla debakly ve všech volbách v posledních letech. V komunálních volbách v roce 2018 strana získala 5,17 procenta hlasů a přišla téměř o polovinu mandátů, o rok později ztratila zastoupení v Evropském parlamentu. Loni neobhájila ani jeden z deseti mandátů v Senátu a v komoře jí zbyli jen tři zástupci, přišla také o nejvíce mandátů v zastupitelstvech krajů a zůstal jí pouze jeden hejtman.

Vicepremiér a ministr vnitra Hamáček na sjezdu 2019 získal místopředsedy dle svých představ. Statutárním místopředsedou byl zvolen poslanec Roman Onderka, řadovými místopředsedy se stali starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, poslanec Ondřej Veselý a ministr zahraničí Tomáš Petříček. Z původního vedení tak zůstali v čele ČSSD jen Hamáček a Onderka. Znovu už nekandidovali dosavadní místopředsedové Jaroslav Foldyna (ten loni odešel i ze strany), Martin Netolický a Jana Fialová a o funkci se neucházel ani Jiří Zimola, který se pozice prvního místopředsedy sociální demokracie vzdal už na podzim 2018 a loni stranu rovněž opustil.

Vedení pak pozměnil on-line sjezd letos v dubnu. Hamáček obhájil funkci předsedy, když v prvním kole on-line hlasování porazil vyzyvatele ministra zahraničí Tomáše Petříčka a poslankyni Kateřinu Valachovou. Statutárním zástupcem Hamáčka se opět stal Onderka, do vedení strany zvolil sjezd znovu ministryni Maláčovou a čtyři nováčky - poslankyni Danu Váhalovou, starostu Hvozdné na Zlínsku Josefa Říhu, bývalého hejtmana Vysočiny Jiřího Běhounka a šéfa okresní organizace Praha - Východ Jana Tvrdého.

Dubnový sjezd se krom volby vedení mimo jiné zabýval otázkou výnosů a ztrát vládního angažmá. V diskusi vystupovaly dva bloky sociální demokratů. V čele prvního obhajoval Hamáček angažmá strany v Babišově vládě, vyzdvihl zejména podíl sociálních demokratů na zvládnutí první vlny epidemie covidu-19. V druhém stáli kritici účasti sociálních demokratů v kabinetu, který podle nich zatěžuje Babišova minulost a jeho neschopnost a chaotičnost při řízení země v epidemii koronaviru.

Po dubnovém sjezdu Hamáček prosadil odvolání ministra Petříčka z vlády s odůvodněním, že ČSSD musí působit před volbami srozumitelně. Petříček při kandidatuře na předsedu nabízel jinou koncepci a postoj k vládě. Prezident Zeman po odvolání Petříčka pověřil řízením rezortu Hamáčka, neboť straně odmítl tuto funkci vytipovaný kandidát, ministr kultury Lubomír Zaorálek. Sociální demokracie později navrhla do čela diplomacie dosavadního náměstka ministra vnitra Jakuba Kulhánka.

Během devíti dní, kdy Hamáček vedl ministerstvo zahraničí, vzbudil pozornost plánovanou cestou do Ruska. Hamáček 14. dubna, tedy tři dny předtím, než premiér Babiš oznámil, že podle zjištění českých zpravodajských služeb stála za výbuchy muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 ruská vojenská rozvědka GRU, řekl, že v pondělí 19. dubna odletí do Moskvy jednat o dodávkách vakcíny proti covidu Sputnik V. Cestu, kterou kritizovali Babiš i opozice, pak zrušil. Později ji označil za zastírací manévr kvůli postupu ČR po zveřejnění informací o kauze Vrbětice. Server Seznam Zprávy napsal, že Hamáček chtěl na plánované cestě do Moskvy vyměnit informace o Vrběticích za dodávky vakcíny Sputnik V a uspořádání rusko-amerického summitu v Praze. Hamáček to ostře odmítl.

Krátce po neúspěšných volbách, 25. října, dosluhující vicepremiér Hamáček oznámil na jednání předsednictva ČSSD rezignaci na funkci stranického předsedy. Straníci ji "vzali na vědomí" a oznámili konání volebního sjezdu 10. prosince. K datu sjezdu odstoupili v říjnu všichni členové nejužšího vedení sociální demokracie. Do sjezdu vede ČSSD statutární místopředseda Roman Onderka.