Žalobci žádali trest za příspěvek o prezidentovi, u NS neuspěli

Justice případ postoupila jen do přestupkového řízení. Podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana šlo jednoznačně o trestný čin. NS jeho podnětu nevyhověl, uvedl na dotaz ČTK mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.

Podle NS šlo o hraniční případ, ve kterém je nutné zohlednit také kontext a motivaci Langových výroků. Komunální politik kritizoval zdanění peněžních náhrad z církevních restitucí, které později zrušil Ústavní soud.

NS zdůraznil, že příspěvky na facebooku mohou v obecné rovině zavdat příčinu k trestnímu stíhání. Jde o "projev vůle ve vnějším světě", na který je nutné vztahovat stejné parametry jako na každé jiné jednání. V Langově případě však podle soudu vzhledem ke kontextu postačí přestupkové řízení.

Na sociální síti Lang na adresu prezidenta Zemana mimo jiné napsal, že "je druhý Hitler a je nutné ho podřezat jako svini". Reagoval na to, že Zeman souhlasil se zdaněním náhrad vyplácených církvím. Poslance, kteří pro zdanění náhrad hlasovali, Lang označil za "proradná prasata", která je dovoleno zabíjet.

"Projev obviněného v daných souvislostech nelze vnímat pouze jako nesouhlasný politický projev, ale jako akt verbálního násilí, který je již za hranou vyjádření politického postoje nebo názoru," stálo v Zemanově dovolání.

Státní zastupitelství Langa obžalovalo za podněcování k trestnému činu, hrozilo mu až dvouleté vězení nebo peněžitý trest. Bývalý radní se u soudu hájil tím, že své vyjádření myslel v nadsázce a nechtěl nikoho instruovat k fyzické likvidaci prezidenta, což uznaly také pražské soudy.

Podle Pavla Zemana ale Langův příspěvek přesáhl přípustnou intenzitu kritiky, snížil se k dehonestujícímu a dehumanizujícímu hodnocení politického názoru jiných, pro který jim vyhrožoval smrtí. Pavel Zeman zdůrazňoval, že šlo o komunálního politika, který má vyšší míru odpovědnosti.

ODS kvůli výroku vyloučila Langa ze strany. Rezignoval také na funkci radního. Sněmovna schválila zdanění peněžitých náhrad, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, předloni 23. dubna. Proti zákonu se postavil Ústavní soud, který konstatoval že dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené komunistickým režimem míří proti principům demokratického právního státu.