Česká armáda má druhou generálku. Stala se jí dnes na Pražském hradě rektorka Univerzity obrany Zuzana Kročová. Prezident Miloš Zeman zároveň do generálské hodnosti povýšil či jmenoval 16 dalších zástupců armády, policie, hasičů, Vězeňské služby, celníků a tajných služeb včetně ředitele rozvědky, Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Marka Šimandla nebo ředitele policejní Ochranné služby Jiřího Komorouse.
Kročová se stala druhou generálkou českého vojska, Zeman ji jmenoval do hodnosti brigádní generálky. Doplnila tak poradkyni náčelníka generálního štábu Lenku Šmerdovou, která má generálskou hodnost od roku 2017.
Armáda má od dnešního dne zároveň deset dalších generálů. Do hodnosti generálporučíka vláda navrhla povýšit vojenského představitele ČR při NATO a EU v Bruselu Jaromíra Alana a náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky Jana Kašeho. Hodnost generálmajora získal ředitel sekce plánování schopností ministerstva obrany Miloslav Lafek a brigádními generály se stali velitel 7. mechanizované brigády Petr Svoboda, velitel 4. brigády rychlého nasazení Josef Trojánek, náčelník štábu Velitelství pro operace Václav Vlček a zástupce ředitele Vojenského zpravodajství Václav Žid.
Do hodnosti brigádního generála byl jmenován také zástupce velitele Mnohonárodní divize severovýchod v Monsu Pavel Lipka, kterému Zeman tuto hodnost propůjčil loni v létě před nástupem do alianční funkce. Hodnost brigádního generála ve výslužbě dále získali ředitel Ústřední vojenské nemocnice Miroslav Zavoral a Zbyněk Čeřovský.
Na návrh vlády také Zeman jmenoval brigádním generálem náměstka generálního ředitele Vězeňské služby pro bezpečnost a kontrolu Romana Záhorského, ředitele rozvědky ÚZSI Šimandla a náměstka generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Daniela Miklóse. Generálmajory se stali Komorous a ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Vladimír Vlček. Hodnost brigádního generála dostal i dosavadní plukovník ve výslužbě Jaroslav Zeman, prezident spolku Veterán Policie České republiky.
Zeman opět nejmenoval ředitele BIS Koudelku generálemZeman opět nejmenoval ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku do generálské hodnosti. Návrhu vlády dnes hlava státu nevyhověla už pošesté. Zeman má k práci civilní kontrarozvědky i jejího šéfa dlouhodobě výhrady.
Kabinet návrh zdůvodňoval vysokými profesními a osobními kvalitami Koudelky, ale také velmi dobrými výsledky kontrarozvědky. Prezident už dříve avizoval, že návrhu znovu nevyhoví. Uvedl, že zatím k tomu nevidí důvod a počká, jak skončí vyšetřování výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. V minulosti prezident označil zpravodajce BIS za "čučkaře".
Bezpečnostní složky tvrdí, že z explozí munice ve Vrběticích jsou důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Mezi Českem a Ruskem kvůli tomu vypukla diplomatická roztržka. Česko vyhostilo 18 pracovníků ruského velvyslanectví, které české tajné služby označily za agenty. Rusko reagovalo vyhoštěním 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě. Později česká diplomacie informovala o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května a Rusko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád "na striktní paritu".
Zeman naposledy opomenul Koudelku při jmenování loni v říjnu. Předal v té souvislosti premiérovi Andreji Babišovi (ANO) materiál, který podle prezidenta zdůvodňoval, proč jmenování šéfa BIS generálem odmítá. Podle týdeníku Respekt v dokumentu stálo, že Koudelka neplní své povinnosti, dlouhodobě zamlčuje a neposkytuje informace zákonným adresátům a zveřejňuje informace v rozporu se zákonem.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 2 hodinami
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
před 3 hodinami
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
před 3 hodinami
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
před 4 hodinami
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
před 4 hodinami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 5 hodinami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 6 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 6 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 8 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.
Zdroj: Matěj Bílý