Prezident Miloš Zeman dnes podepsal ratifikační listiny ke vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance. Na twitteru to oznámil jeho mluvčí Jiří Ovčáček.
Ratifikace vyžaduje i spolupodpis premiéra. Přistoupení v předchozích týdnech odsouhlasili poslanci a senátoři. Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Rozhodly se tak ukončit svou neutralitu.
Přístupové protokoly jsou v Česku formálně mezinárodními smlouvami prezidentského typu. Obě parlamentní komory dávají souhlas s ratifikací, kterou představuje následný podpis prezidenta. Zeman již dříve vstup obou zemí do NATO podpořil.
Poslanci protokoly schválili na nočním jednání z pátku na sobotu, senátoři o rozšíření NATO hlasovali 10. srpna. V obou komorách Parlamentu se pro vstup severských zemí vyslovila jasná většina jejich členů.
Protokoly o přistoupení Finska a Švédska podepsali v červenci zástupci 30 členských zemí NATO, tím učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Aby se obě země staly členy, musí přístupové dokumenty ratifikovat všechny alianční státy. ČR je 24. zemí NATO, která vstup Finska a Švédska do aliance ratifikovala.
Největší připomínky má Turecko. To si vymínilo pro ratifikaci splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické. Od toho si turečtí představitelé mimo jiné slibovali vydání 33 lidí, mezi kterými jsou i příslušníci údajných teroristických organizací. Ankara mezi ně řadí například kurdské oddíly YPG v Sýrii, organizaci duchovního Fethullaha Gülena či Stranu kurdských pracujících (PKK), která je rovněž na seznamu teroristických skupin v USA a EU.
Švédsko ale podle tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga dosud vydalo jen "běžné zločince". Na konci července i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vytkl Stockholmu, že se dostatečně nepodílí na boji proti terorismu.
Související

Zemanova slova o volbách neunikla pozornosti. Rakušan mluví o útoku na demokracii

Kde byl Fico, ptají se lidé. Při přehlídce v Moskvě se zachoval jako Zeman
Miloš Zeman , Finsko , Švédsko , NATO
Aktuálně se děje
před 55 minutami

Na tropické počasí si ještě počkáme. Příští týden budou třicítky spíše vzácností
Aktualizováno před 7 hodinami

OBRAZEM: Start MotoGP ve velkém stylu. Jezdci ovládli zaplněné centrum Brna
včera

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu
včera

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná
včera

Trump měl vyzvat Ukrajinu, aby útočila hlouběji v Rusku. Třetí světová začala, reaguje Medveděv
včera

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR
včera

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky
včera

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Poplach na pražském letišti: Evakuace kvůli podezřelému zavazadlu, zasahoval pyrotechnik i zásahovka
včera

Kyjev má přednost. Švýcarsko kvůli Ukrajině objednané Patrioty zatím nedostane
včera

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti
včera

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?
včera

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu
včera

Maláčová a Zaorálek si podřezali větev? Sociální demokraté budou ve volbách kandidovat s komunisty
včera

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu
včera

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny
včera

NATO urychluje přípravy na dodávky Patriotů Ukrajině. Rusko bude hrozbou i v případě míru, varuje nový šéf
včera

Chaotické vyjednávání o rozpočtu EU za 1,8 bilionu eur odhalilo slabiny von der Leyenové
včera

Průlom v genetice: V Británii se rodí děti z DNA tří lidí, bez dědičné choroby, která ničí životy
včera
Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin
Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.
Zdroj: Jakub Jurek