Zástupci vládní koalice včetně ministrů zdravotnictví a financí předpokládají, že prezidentské veto novely zákona o zdravotním pojištění Sněmovna přehlasuje. Návrh má pro letošní rok platby za státní pojištěnce snížit a od roku 2024 je automaticky valorizovat jako důchody. Zároveň odmítají, že by jejím přijetím hrozily negativní dopady na kvalitu a dostupnost zdravotní péče.
Podle předsedkyně Sněmovny a šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové se v tom prezident mýlí. Vláda chce novelou letos ušetřit letos ve státním rozpočtu 14 miliard korun.
"Jak již vláda opakovaně ubezpečila, změna výše plateb nebude mít negativní vliv ani na kvalitu ani na dostupnost zdravotní péče pro občany, protože zdravotní pojišťovny mají k dispozici desítky miliard v rezervách. Pan prezident se tedy mýlí a jeho veto vládní koalice ve Sněmovně přehlasuje," sdělila ČTK Pekarová Adamová. Poté České televizi řekla, že se tak zřejmě stane na zářijové schůzi.
"Prezidentovo veto novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění považuji za chybu. Tu lze ale snadno napravit, což sněmovní většina v nejbližší době učiní. Pojišťovny mají totiž prostředků dost a kvalita či dostupnost zdravotní péče není nijak ohrožena," napsal na twitteru ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). To novinářům na dotaz potvrdil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který se zúčastnil tiskové konference v Hřensku k situaci v národním parku České Švýcarsko.
Pekarová Adamová připomenula, že zákon zavádí pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce. Ta je nesmírně důležitá právě pro zajištění stabilního a předvídatelného financování zdravotnictví a tedy jeho kvalitu i dostupnost, míní.
Podle poslance KDU-ČSL Toma Philippa, který je předsedou správní rady největší Všeobecné zdravotní pojišťovny, čekali zdravotníci na automatickou valorizaci desetiletí. "A navíc tím (prezident) podrazil i pacienty, kteří jen v roce 2024 přijdou o možná až 20 miliard. Věřím, že se nám s kolegy podaří jeho veto přehlasovat," uvedl na twitteru.
Novela by měla po lednovém zvýšení snížit po zbytek roku platby státu do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané. Stát by tím měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájil snížení plateb tím, že letos výše úhrad vycházela z pesimistických ekonomických prognóz, které nenastaly. Dnes na twitteru napsal, že veřejné zdravotní pojištění mělo v prvním pololetí zisk šest miliard korun a zůstatky na účtech téměř 60 miliard. Také podle něj Sněmovna veto přehlasuje.
Mluvčí největší Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová na dotaz ČTK sdělila, že vzhledem k jasnému stanovisku vládní koalice pojišťovna v hospodaření pro rok 2022 počítá s naplánovanými dopady předložené novely.
Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle novely by platby měly klesnout na pět měsíců na 1487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce.
Novela zákona o státním rozpočtu podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba ještě letos počítá pro zdravotnictví s dalšími finančními prostředky. Podle něj návrh obsahuje i další důležité změny jako je výrazné navýšení fondů prevence pojišťoven, ze kterých rozdělují příspěvky svým pojištěncům na jinak nehrazenou péči.
Související
Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil
Zeman promluví k lidem ještě před Pavlem. S Babišem se televize nedohodly
Miloš Zeman , Markéta Pekarová Adamová
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek