Zástupci vládní koalice včetně ministrů zdravotnictví a financí předpokládají, že prezidentské veto novely zákona o zdravotním pojištění Sněmovna přehlasuje. Návrh má pro letošní rok platby za státní pojištěnce snížit a od roku 2024 je automaticky valorizovat jako důchody. Zároveň odmítají, že by jejím přijetím hrozily negativní dopady na kvalitu a dostupnost zdravotní péče.
Podle předsedkyně Sněmovny a šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové se v tom prezident mýlí. Vláda chce novelou letos ušetřit letos ve státním rozpočtu 14 miliard korun.
"Jak již vláda opakovaně ubezpečila, změna výše plateb nebude mít negativní vliv ani na kvalitu ani na dostupnost zdravotní péče pro občany, protože zdravotní pojišťovny mají k dispozici desítky miliard v rezervách. Pan prezident se tedy mýlí a jeho veto vládní koalice ve Sněmovně přehlasuje," sdělila ČTK Pekarová Adamová. Poté České televizi řekla, že se tak zřejmě stane na zářijové schůzi.
"Prezidentovo veto novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění považuji za chybu. Tu lze ale snadno napravit, což sněmovní většina v nejbližší době učiní. Pojišťovny mají totiž prostředků dost a kvalita či dostupnost zdravotní péče není nijak ohrožena," napsal na twitteru ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). To novinářům na dotaz potvrdil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který se zúčastnil tiskové konference v Hřensku k situaci v národním parku České Švýcarsko.
Pekarová Adamová připomenula, že zákon zavádí pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce. Ta je nesmírně důležitá právě pro zajištění stabilního a předvídatelného financování zdravotnictví a tedy jeho kvalitu i dostupnost, míní.
Podle poslance KDU-ČSL Toma Philippa, který je předsedou správní rady největší Všeobecné zdravotní pojišťovny, čekali zdravotníci na automatickou valorizaci desetiletí. "A navíc tím (prezident) podrazil i pacienty, kteří jen v roce 2024 přijdou o možná až 20 miliard. Věřím, že se nám s kolegy podaří jeho veto přehlasovat," uvedl na twitteru.
Novela by měla po lednovém zvýšení snížit po zbytek roku platby státu do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané. Stát by tím měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájil snížení plateb tím, že letos výše úhrad vycházela z pesimistických ekonomických prognóz, které nenastaly. Dnes na twitteru napsal, že veřejné zdravotní pojištění mělo v prvním pololetí zisk šest miliard korun a zůstatky na účtech téměř 60 miliard. Také podle něj Sněmovna veto přehlasuje.
Mluvčí největší Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová na dotaz ČTK sdělila, že vzhledem k jasnému stanovisku vládní koalice pojišťovna v hospodaření pro rok 2022 počítá s naplánovanými dopady předložené novely.
Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle novely by platby měly klesnout na pět měsíců na 1487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce.
Novela zákona o státním rozpočtu podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba ještě letos počítá pro zdravotnictví s dalšími finančními prostředky. Podle něj návrh obsahuje i další důležité změny jako je výrazné navýšení fondů prevence pojišťoven, ze kterých rozdělují příspěvky svým pojištěncům na jinak nehrazenou péči.
Související
Miloš Zeman i Pan Nikdo. Poslanci poslali na Hrad návrhy vyznamenání
Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty
Miloš Zeman , Markéta Pekarová Adamová
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
před 1 hodinou
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
před 1 hodinou
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
před 2 hodinami
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
před 4 hodinami
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
včera
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
včera
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno včera
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
včera
Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil
včera
Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž byl po zemětřesení uvězněný 106 hodin, jeho záchrana trvala dva dny
včera
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
včera
Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein
včera
Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové
včera
Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné
včera
V Česku hrozí velmi silné bouřky. Meteorologové nastínili, kde budou nejintenzivnější
včera
Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů
včera
USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat
včera
"Vždyť v zimě u vás umírá víc lidí." V USA zlehčují extrémně horké počasí v Evropě
včera
WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých
Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.
Zdroj: Libor Novák