Zeman zveřejnil svou diagnózu. Je pro povinné očkování a Babiše chce za prezidenta

Zeman zopakoval, že je zastáncem povinného očkování proti covidu-19

Zeman uvedl, že je zastáncem povinného očkování jako jeden z mála. Za povinnou vakcinaci se podle něj přimlouvala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo bývalá německá kancléřka Angela Merkelová. "Lékaři jsou minimálně z poloviny proti povinnému očkování, včetně nového ministra zdravotnictví," řekl prezident.

"U nás je povinné očkování proti celé řadě nemocí. Když tedy přidáte k tomu setu nemocí ještě covid, tak se nic hrozného nestane," soudí.V opačném případě i vzhledem k nové rychle se šířící variantě koronaviru omikron podle hlavy státu hrozí opakování pandemických vln.

V Česku se zatím lidé povinně očkují proti 11 nemocem, většina vakcín se podává v dětském věku. Jsou to například látky proti spalničkám, tetanu nebo záškrtu, které se díky očkování v ČR prakticky nešíří. Ve Sbírce zákonů zhruba před týdnem vyšla vyhláška, která od března zavádí povinné očkování proti covidu pro lidi nad 60 let a vybrané profese, u kterých více hrozí nákaza koronavirem.

Nový ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) už dříve uvedl, že jeho kabinet vyhlášku určitě upraví, je proti plošnému očkování věkových skupin.

Zeman také zkritizoval odpůrce očkování, kteří často proti možné povinnosti demonstrují. "Já si upřímně řečeno myslím, že lidé, kteří chodí na tyto demonstrace, se mstí za svoji vlastní bezvýznamnost. Je to můj poněkud provokativní názor, ale pokud mě znáte, já jsem měl vždycky provokativní názory," řekl.

Prezident obdržel už i posilující dávku vakcíny, přesto se koronavirem nakazil. Uvedl, že měl lehký průběh díky očkování i monoklonálním protilátkám.

Při nedávných schůzkách s kandidáty na ministry nové vlády seděl kvůli jejich ochraně za bariérou z plexiskla. Uvedl, že druhou možností bylo o 14 dní prodloužit proces jmenování vlády. "Protože jsem nebyl zlomyslný, tak jsem se nechal zavřít do akvárka, abych nenakazil ostatní členy vlády a díky tomu jsem tento proces o 14 dní urychlil," dodal Zeman.

Švejdar v listopadu uvedl, že by policie v případě zavedení povinného očkování mohla ztratit až 10.000 lidí, kteří dosud odmítají očkování proti covidu-19. "Jestliže policejní prezident prohlásí, že v případě povinného očkování policistů by od policie odešlo 10.000 lidí, přičemž neočkovaných je tam 7000, tak za prvé neumí počítat a za druhé se dopouští přečinu vyhlašování poplašné zprávy," řekl Zeman.

Je přesvědčen, že očkování by odmítli jen jednotlivci mezi policisty. "Tento výrok v mých očích pana policejního prezidenta naprosto odepsal," dodal. Je podle něj možné, že i kvůli tomu skončí ve funkci, ale ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) se na důvody neptal.

Zeman uvedl, že trpěl nechutenstvím. Pafko podle něj o jeho zdraví nic neví

Zeman uvedl, že trpěl všední nemocí, a to nechutenstvím. Má kvůli tomu zavedenou vyživovací sondu do žaludku. Chirurg Pavel Pafko, který naznačil, že má Zeman cirhózu jater, podle prezidenta o jeho zdraví nic neví. Pafko je přitom členem jeho lékařského konzilia.

Zeman byl krátce po sněmovních volbách převezen do Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) s potížemi způsobenými nespecifikovaným onemocněním. Podle Pafka má chronické jaterní onemocnění. Naznačil, že to je cirhóza. "Pan profesor Pafko mě nikdy nevyšetřoval a nic o mém zdraví neví," uvedl Zeman.

Prezident byl propuštěn asi po měsíci a půl. Nemocnice při propuštění uvedla, že Zemanovi i nadále doporučuje péči ve specializovaném zdravotnickém zařízení. Vzhledem k významnému zlepšení prezidentova zdravotního stavu respektovala jeho rozhodnutí ukončit hospitalizaci a věnovat se ústavním povinnostem.

Zodpovědnost za péči o Zemana v Lánech převzala společnost Senior Home Group. ÚVN jí předala potřebnou zdravotní dokumentaci a ošetřovatelský plán. O prezidenta se nyní starají na zámku v Lánech nepřetržitě zdravotní sestry.

Nechutenství podle Zemana trvalo dva roky. Zhubnul kvůli němu o deset kilogramů, přestal téměř jíst s výjimkou sladkostí. "Takže teď mám umělou výživu," řekl.

Kritizoval, že se vynořila celá řada spekulací. "Nejodpornější byla jakási Džamila Stehlíková, která mě sice nevyšetřovala, ale zato suverénně udělala diagnózu asi deseti nemocí a zapomněla na tu 11., kterou jsem skutečně měl," uvedl Zeman.

Psychiatrička a bývalá ministryně pro lidská práva Stehlíková uvedla před volbami do Poslanecké sněmovny, a tedy i před Zemanovým převozem do nemocnice, že prezidentovy zdravotní problémy souvisí s alkoholickou jaterní cirhózou. Na twitteru 5. října mimo jiné napsala, že "Zeman skokově zdementněl" a že následkem abstinence při předchozí zářijové hospitalizaci se o něj pokoušelo delirium tremens.

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček následně oznámil, že prezident se prostřednictvím svého právníka "obrátí s žalobou na příslušný soud". Právník Hradu Marek Nespala později uvedl, že vedle žaloby na ochranu osobnosti zvažuje Hrad i další právní kroky.

Zeman dnes také uvedl, že mu doktoři zakázali kouření a alkohol. Postěžoval si, že si nemůže dopřát ani víno, které má rád. Ošetřující lékař Miroslav Zavoral mu zakázal též létat. Prezident litoval, že už nenavštíví Izrael ani Čínu a jeho poslední rok ve funkci bude naplněn spíše rutinními akcemi.

"Takže bude to takový z mého hlediska nudný rok. Budu se zájmem sledovat, zda v prezidentském klání zvítězí nudný, nebo provokativní kandidát," dodal.

Babiš by byl podle Zemana dobrým kandidátem na prezidenta

Babiš by byl podle Miloše Zemana dobrým kandidátem na prezidenta. Váží si výsledků jeho vlády, zároveň se ale podle prezidenta Babiš prokázal jako člověk, který nechce bojovat a možná i předčasně rezignoval v souvislosti s jednáním o novém kabinetu po letošních sněmovních volbách.

Zeman připomněl, že by po volbách dostál svému slovu a jako předsedovi nejúspěšnější samostatné strany ve volbách by dal první i druhý pokus pro sestavení vlády Babišovi. ANO skončilo v letošních volbách do Sněmovny druhé se ziskem 27,12 procenta hlasů za koalicí Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), jež získala 27,79 procenta hlasů a utvořila novou vládu s Piráty a Starosty a nezávislými (STAN).

Babiš prezidenta odmítnutím překvapil. "Od té doby si říkám, že když nemá zájem o funkci premiéra, tak to bude dobrý kandidát na prezidenta. O tom nepochybuji, protože si vážím výsledků jeho vlády. Ale na druhé straně se prokázal jako člověk, který nechce bojovat a který možná i předčasně rezignoval," dodal Zeman.

Bývalý premiér se opakovaně odmítl vyjádřit, zda bude na prezidenta kandidovat. Nedávno to ale připustil, v odpovědi na dotaz na svém facebooku to však podmínil sesbíráním dostatečného množství podpisů občanů.

Kdyby se skutečně rozhodl kandidovat, petiční podpisy občanů by pravděpodobně nepotřeboval. Podmínkou účasti ve volbách jsou podpisy minimálně 20 poslanců, případně deseti senátorů nebo 50.000 občanů. Hnutí ANO, jehož je Babiš předsedou, má ve Sněmovně 72 křesel. Bez větších potíží by tak zřejmě splnil variantu s podpisy poslanců.

Zeman: Energetická krize je způsobena primárně Zelenou dohodou pro Evropu

Energetická krize je podle prezidenta Miloše Zemana primárně způsobena Zelenou dohodou pro Evropu (tzv. Green Deal). Česko by se z ní mělo vyvázat. Vláda k tomu ale podle něj nemá politickou odvahu, stejně jako například ke zrušení daňových výjimek, na které Zeman, jak řekl, naléhá každý rok při schvalování rozpočtu.

Cena elektřiny poroste podle bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) v příštím roce o 30 až 50 procent, cena plynu o 50 až 70 procent. Vliv na zdražování má podle něj a bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) rostoucí cena emisních povolenek. Jeho vláda chtěla lidem odpustit DPH na příští rok nebo poplatek za obnovitelné zdroje, nový kabinet Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN chce ale připravit jiná opatření.

"Co nám pomůže, je politická odvaha, kterou bohužel ani stará ani nová vláda nemá. A sice vyvázat se z Green Dealu, tedy ze zeleného údělu, protože jsem přesvědčen, že energetická krize, která se projevuje zvýšením ceny elektřiny, ale i plynu o 30 až 70 procent, jak predikuje Karel Havlíček, je primárně způsobována zeleným údělem," poznamenal Zeman v Partii.

Unijní exekutiva se v rámci strategie Zelená dohoda pro Evropu snaží nasměrovat členské země EU ke splnění klimatických cílů, na kterých se lídři států dohodli loni. Do konce desetiletí by podle nich unie chtěla omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990, do poloviny století neprodukovat emise žádné nebo je vyvážit například technologickými opatřeními.

Tento týden Evropská komise představila soubor dalších návrhů, například chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli.

Zeman uvedl, že je zastáncem jaderné energetiky. "Jestli něco vyčítám minulé vládě, tak je to to, že zpomalila tendr na výstavbu nejenom Dukovan, ale i Temelína a tím nás odsoudila k energetické chudobě," řekl. Návrhy na ukončení vytápění budov plynem nebo výroby aut se spalovacími motory považuje za nesmysly. "Řešením energetické krize je vyvázat se z Green Dealu a chovat se konečně jako suverénní země," dodal prezident.

Politická odvaha hlavě státu chybí i ve věci daňových výjimek. Nový kabinet Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN se chystá přepracovat státní rozpočet na příští rok. Kabinet Andreje Babiše (ANO) jej navrhl se schodkem 377 miliard korun, nová vláda chce deficit snížit pod 300 miliard.

Zrušením daňových výjimek by se podle Zemana ušetřilo 380 miliard korun. Debatoval o tom i s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). "Jenomže za každou daňovou výjimkou je nějaká lobbistická skupina, která se rve o tuto výjimku, aby se zachovala," řekl prezident. Podle něj existuje 172 velkých daňových výjimek. "Je to nespravedlnost, protože někdo daně platí a někdo je má odpuštěné nebo snížené," dodal.

Stanjura podle Zemana řekl, že zejména slevu na poplatníka zrušit nemůže. "Ale byl ochoten uvažovat alespoň o rušení některých daňových výjimek. Takže to byl takový kompromis," uzavřel prezident.