Zmrazit politikům platy? Vláda patrně odmítne návrh Pirátů i SPD

Poslanecké návrhy na zmrazení růstu platů ústavních činitelů pro příští rok se v pondělí zřejmě setkají s nesouhlasným stanoviskem vlády. Stojí to v návrzích usnesení na vládním webu. Vláda v pondělí projedná jak návrh SPD zmrazit platy pouze poslancům a senátorům na letošní úrovni, tak i návrh Pirátů a dalších stran, kteří chtějí platy zmrazit ústavním činitelům včetně soudců.

Pirátský návrh, který podepsali i zástupci KDU-ČSL a STAN, má ušetřit přes půl miliardy korun. Loni šlo na platy ústavních činitelů podle státního závěrečného účtu 5,3 miliardy korun, pro letošního rok to mělo být podle návrhu původního státního rozpočtu 5,8 miliardy korun.

Podle návrhu vládního stanoviska lze obecně souhlasit s potřebou úpravy platů představitelů státní moci v dané hospodářské situaci. U návrhu SPD, který se týká pouze zákonodárců, vláda navíc poznamenává, že platy nelze upravit pouze u části ústavních činitelů.

Oba poslanecké návrhy počítají se zmrazením takzvané platové základny, tedy 2,5 násobku průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře, na letošní úrovni. Od platové základny se pak pomocí koeficientů stanoví platy na jednotlivých pozicích.

"Fixace platových základen pouze pro rok 2021 nepředstavuje podle vlády dostatečnou reakci na počínající a očekávané hospodářské důsledky epidemie COVID 19. Návrh neřeší problematiku odměňování představitelů státní moci a soudců v širším kontextu a v delším časovém období, zejména neřeší problematiku budoucího vývoje platových základen dále od roku 2022," stojí v návrhu vládního stanoviska.

U obou návrhů poukazuje vláda i na to, že v případě zmrazení v příštím roce by naopak v roce 2022 nastalo skokové zvýšení platové základny, protože mzda v nepodnikatelské sféře by mezitím rostla. "Z tohoto pohledu je poslanecký návrh zákona podle názoru vlády nekoncepční," uvádí vláda shodně ve stanoviscích k oběma návrhům.

Pokud by zákon zmrazil platovou základnu na letošní úrovni, pak by základní měsíční plat poslance a senátora zůstal na letošní úrovni 90.800 korun, základní plat prezidenta by i nadále činil 302.700 korun hrubého a premiéra 243.800 korun. Pokud se však nic nezmění, pak by v příštím roce vzrostly příjmy ústavních činitelů podle výpočtu ČTK asi o devět procent. Řadový poslanec a senátor by dostal přidáno asi 8100 korun na 98.900 korun měsíčně.

Související

Vláda ČR

Vláda uvolní peníze na pomoc sportu po povodních. Podpořila také podnikání s Ukrajinou

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.

Více souvisejících

Vláda ČR mzdy / platy Česká pirátská strana Svoboda a přímá demokracie (SPD) politici

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 10 minutami

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy