Rodina úřednice úřadu práce, kterou loni zastřelil na jejím pracovišti v Praze na Vinohradech osmašedesátiletý muž, chce po státu odškodné deset milionů korun. Požaduje také měsíčně náklady na výživné. Úřad práce ale tvrdí, že takovou sumu nelze jednorázově vyplatit. Pozůstalí proto podali na úřad žalobu. Informují o tom Lidové noviny (LN).
Žena měla manžela a dvě děti. Úřad jim již v minulosti vyplatil více než dva miliony korun, uhradil také náklady na pohřebné.
"Požadujeme hlavně lidskost, nic podobného se v novodobé historii nestalo, takže to ani nejde pořádně s něčím porovnat. Navíc jde o deset milionů pro tři lidi, oni ztratili maminku a manželku, rodina si ponese následky po zbytek svého života," řekl deníku právník pozůstalých Jiří Matzner. Rodina chce od státu také doplatit asi 150.000 korun výživného a rovněž měsíčně vyplácet budoucí náklady na výživu.
Úřednici zavraždil v pracovní době Jiří Dvořák, kterému tento týden vrchní soud potvrdil doživotní trest. Podle zákona je i taková mimořádná událost považována za pracovní úraz. Pozůstalí mají v takovém případě nárok na dvacetinásobek průměrné mzdy, což bylo loni 692.000 korun. Úřad už tuto částku každému z pozůstalých vyplatil.
Podle právního zástupce je to ale málo. "Žena byla nelítostně zastřelena, protože dělala dobře svoji práci, šlo o vraždu, očekával bych od státu větší vstřícnost," uvedl. Nejprve se snažil o mimosoudní vyrovnání. Úřad práce ale tvrdí, že soud je v tomto případě nutný. "Naše krajská pobočka v Praze písemně upozornila už 27. června právního zástupce rodiny, že jednorázovou úhradu může ve smyslu zákonných ustanovení přiměřeně určit co do důvodu i výše pouze soud," sdělila deníku mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.
Termín soudního jednání zatím určený nebyl, Matzner ho čeká nejdříve po Novém roce. Ani Úřad práce zatím žádnou výzvu neobdržel. "Prozatím je dána pouze časová prodleva a snaha vytvořit účelový tlak přes média. Jestli na nás někdo podal žalobu, nám není známo," dodala mluvčí. Podle ní Matzner několikrát dostal od úřadu nabídku k osobnímu jednání, ale nereagoval na ní. "Jen nám napsali, že se s námi mohou setkat, aby vysvětlili své zamítavé stanovisko. To my ale nepotřebujeme, to nám je k ničemu," dodal advokát.
Dvořák loni v červnu vnikl do kanceláře ženy, která ho v roce 2016 vyřadila ze seznamu zájemců o zaměstnání. Matku dvou dětí střelil do břicha a odešel. Policisté ho zadrželi v centru Prahy několik hodin poté. U sebe měl pistoli, kterou upravil tak, aby zvýšil její účinnost. V jeho autě policie našla ještě brokovnici vyrobenou z instalatérské trubky. O čtyři dny dříve vychrstl před svým bývalým pracovištěm kyselinu sírovou na kolegyni, kterou vinil ze ztráty zaměstnání.
Podle obžaloby se Dvořák na své činy dlouho připravoval - zbraň si pořídil už v listopadu 2015 po skončení pracovního poměru. Později dostal soudní příkaz, aby se vystěhoval z libeňského bytu, kde přestal platit nájemné.Také byl odsouzen k desetiměsíční podmínce za vydírání a pomluvu. V červnu 2021 ho pak soud vyrozuměl o konání zasedání, na kterém mu byl tento trest přeměněn na vězení. Proto se rozhodl pomstít. Policisté po jeho výslechu uvedli, že chtěl v páchání zločinů pokračovat, a to vůči dalším lidem, s nimiž měl v posledních letech spory.
Součástí rozsudku je i mužova povinnost uhradit pozůstalým po zavražděné ženě a dalším obětem zhruba čtyři miliony korun jako náhradu způsobené újmy.
Související

Jurečka slibuje zlepšení situace na úřadech práce v prvním čtvrtletí

Úřady práce dostaly přes 768.700 žádostí o příspěvek 5000 korun na dítě
Úřad práce , soudy , Vražda
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 1 hodinou

Americký generál varoval britského ministra kvůli stavu britské armády
před 1 hodinou

Americké tanky dorazí na Ukrajinu nejdříve koncem roku, píše deník
Aktualizováno před 1 hodinou

Útok v bruselském metru: Muž pobodal tři lidi, policie ho zadržela
před 1 hodinou

Pavel se sešel s Koudelkou z BIS, počítá s pravidelnými schůzkami
Aktualizováno před 2 hodinami

První gratulace z USA. Blinken poblahopřál Pavlovi k vítězství ve volbách
před 2 hodinami

Ukrajina se ohradila proti snaze MOV vrátit Rusko do sportovních soutěží
před 3 hodinami

Ukrajina letos plánuje vynaložit asi 20 miliard hřiven na drony, uvedl ministr
před 3 hodinami

Černochová o armádě: Zprofesionalizovala se, zaslouží úctu i moderní vybavení
před 3 hodinami

Facebook žádá britský soud o zablokování žaloby požadující vysoké odškodné
před 4 hodinami

Velké plus Petra Pavla: Zná NATO, zanechal dobrý dojem, tvrdí znalci poměrů
Aktualizováno před 4 hodinami

Vězňů je v Česku podle premiéra příliš mnoho, je potřeba to změnit
před 4 hodinami

Škoda Auto omezuje tento týden kvůli nedostatku čipů výrobu
před 4 hodinami

Slova, která Ukrajina neuslyší ráda. Krym už nikdy nebude její součástí, řekl chorvatský prezident
Aktualizováno před 5 hodinami

Zeman by neměl jmenovat nástupce Rychetského, shodli se Fiala a Blažek
před 5 hodinami

Přepis energií krok za krokem. Je to jednodušší a rychlejší, než si myslíte
před 5 hodinami

Policie řeší brutální napadení dívky v Ústí nad Labem, už zná podezřelou
Aktualizováno před 5 hodinami

Diplomatický průlom. Pavel telefonoval s prezidentkou Tchaj-wanu
před 5 hodinami

Hloupost, po které volal i Babiš. O to větší, že tu máme jeden odstrašující příklad
před 6 hodinami

Německý průmysl letos za energie zaplatí o 40 procent víc než před krizí
před 6 hodinami
Finsko věří, že se Švédskem do NATO vstoupí nejpozději v červenci
Finsko věří, že do Severoatlantické aliance vstoupí nejpozději v červenci, a to spolu se sousedním Švédskem. Podle agentury Reuters to dnes řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Obě země o členství v NATO požádaly společně v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Schválit ho ale ještě musí Maďarsko a Turecko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přitom v neděli naznačil, že Ankara by mohla dát souhlas v případě Finska, bez ohledu na Švédsko.
Zdroj: ČTK