EDUin představil body, které ve školství čekají na novou vládu

Nově vznikající vláda by se ve svých prioritách pro školství měla zaměřila na redukci množství učiva ve školách, odstranění nerovností ve vzdělávání a růst podílu rozpočtu školství na hrubém domácím produktu (HDP). Doporučila to nezisková organizace EDUin. Podle ní jde o základní problémy českého vzdělávacího systému. ČTK o tom dnes informovala mluvčí společnosti Pavla Lioliasová.

O vzniku nové vlády jednají koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a koalice Pirátů se STAN. Lidovec Marek Výborný a Petr Gazdík ze STAN, kteří se podílí na sladění programů stran pro školství, označili v pondělí ve shodě s doporučením EDUin za prioritu modernizaci učebních plánů a snížení nerovností ve vzdělávání. Shodli se rovněž, že by se měla schválit novela zákona o pedagogických pracovnících, která počítá mimo jiné s fixací platů pedagogů na 130 procentech průměrné mzdy v ČR.

Společnost EDUin připomněla, že výuka je nyní podle školní inspekce přesycena velkým množstvím učiva a k jeho redukci vyzývá i vládou schválená Strategie vzdělávání Strategie 2030+. Potíž je podle EDUin i to, že učitelé chápou nejednotně takzvané kompetence, tedy dovednosti a schopnosti, které si mají žáci ve škole osvojit. Vzdělávací plány by se proto měly upřesnit a nabízet učitelům i postupy, jak mohou dovednosti rozvíjet, uvedl EDUin.

Vláda by podle analytika EDUin Jana Zemana neměla brát ohled na čtyřleté funkční období a měla by dělat i nepopulární, ale dlouhodobě efektivní rozhodnutí ke snížení nerovností ve vzdělávání. Odborníci dlouhodobě upozorňují na to, že školní úspěch v ČR závisí víc než v jiných vyspělých zemích na regionu a sociálním postavení rodiny dítěte. Pro stát by přitom bylo výhodné zlepšit vzdělávání chudých žáků, protože by v budoucnu mohli přispívat víc do ekonomiky státu. "V tomto ohledu je nutné přemýšlet nad zacílenou podporou škol a žáků z komplikovaného a nepodnětného prostředí. Opatření pro snižování nerovností se projevují v dlouhodobém měřítku," řekl Zeman.

Zároveň je podle EDUin potřeba myslet na financování školství. Růst platů učitelů by podle EDUin měl držet tempo s růstem nominálních mezd v ekonomice a rozpočet na ně by se měl každý rok navyšovat asi o jedno procento kvůli nárůstu počtu žáků v důsledku demografického vývoje. Společnost upozornila, že řada pedagogů ve školách se nyní blíží důchodovému věku a investice do platů bude důležitá pro zájem o práci ve školství zhruba za pět až deset let.

EDUin doporučil, aby nová vláda usilovala o navýšení investic do resortu na průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve výši 4,6 procenta podílu HDP. "Z posledních dat z roku 2018 za ním zaostáváme o 0,5 procenta, což je opravdu velké číslo, pokud uvážíme, že se jedná o chybějící částky v řádu desítek miliard korun," dodal konzultant EDUinu Karel Gargulák.

Související

Ilustrační foto

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích

Ruské úřady plánují od školního roku 2025/2026 zcela odstranit výuku ukrajinštiny na školách v okupovaných oblastech Ukrajiny. Vyplývá to z návrhu nařízení ruského ministerstva školství, který tento týden zveřejnil list Kommersant. Ačkoli podle oficiálních údajů byla výuka ukrajinštiny v posledním roce dostupná pouze jako „rodný jazyk“ v okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti, nově už nebude možná ani tam. V anektovaném Krymu a v okupovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti byla ukrajinština dostupná jen na žádost rodičů – tato možnost ale zcela zmizí.

Více souvisejících

Školství Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 6 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 9 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 9 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 11 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 14 hodinami

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy