Vláda včlenila distanční výuku do zákona, návrh jde do Sněmovny

Vláda dnes schválila zavedení distanční výuky do školského zákona. Požádala Sněmovnu, která se ve středu sejde kvůli zákonu o hlasování z karantény, o projednání návrhu v nouzovém stavu.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) novinářům řekl, že by tak zákon mohl vejít v platnost na počátku školního roku, což bude znamenat že ředitelé škol "se nebudou pohybovat v právním vakuu". Vláda současně rozhodla o uvolnění miliardy korun na počítače a licence pro potřeby učitelů a žáků základních škol. Školy by je měly dostat zhruba v polovině října.

Novela školského zákona, kterou nyní posoudí Sněmovna, zavádí pro děti povinnost účastnit se distanční výuky jako součásti povinné školní docházky. Formu výuky na dálku nestanoví, škola ji má přizpůsobit podmínkám žáka. Plaga uvedl, že předpokládá vznik zápůjčních fondů počítačů k dálkové výuce. Změna zákona je reakcí na epidemii covidu-19, kvůli které byly školy uzavřené od poloviny března a některé až do června.

Povinná výuka na dálku se má týkat krizového stavu podle krizového zákona nebo uzavření škol z nařízení ministerstva zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice. Školy si musí podle zákona zakotvit podmínky distanční výuky do školních řádů. Upravit v nich mají podle ministerstva i způsoby hodnocení nebo omlouvání z výuky, pokud se jí žák například z důvodu nemoci nemůže zúčastnit.

"Děti, žáci a studenti jsou povinni vzdělávat se distančním způsobem s výjimkou dětí v mateřské škole, pro které není předškolní vzdělávání povinné," píše se v materiálu pro jednání vlády. Povinně chodí jeden rok do mateřských škol předškoláci. Na dálku se nemusí vzdělávat také v jazykových a základních uměleckých školách. "Způsob poskytování vzdělávání a hodnocení výsledků vzdělávání distančním způsobem přizpůsobí škola podmínkám dítěte, žáka nebo studenta pro toto vzdělávání," uvádí návrh.

U dětí, které nemají počítač, tak musí škola podle důvodové zprávy například umožnit, aby si žák učivo a úkoly vyzvedl ve škole nebo je předat telefonicky. Ministerstvo může podle návrhu také určit jiný způsob přijímacích zkoušek nebo ukončování vzdělání. Vzdělávání má být podle návrhu se stávajícími personálními a materiálními zdroji. Ty plánuje ministerstvo školství na základních školách posílit zvláštní dotací 20.000 korun na jednoho učitele. Pokud vláda návrh schválí, měly by celkem 1,2 miliardy školám podle počtu učitelů přeposlat v polovině října kraje.

Pandemie koronaviru výrazně zasáhla do druhého pololetí uplynulého školního roku. Od 11. března byly školy plošně zavřené, otvírat se začaly postupně a částečně až po dvou měsících. Do konce školního roku byla docházka dobrovolná a děti se mohly učit i z domova. Do základních škol chodilo v minulém školním roce zhruba 953.000 dětí a do středních škol 424.000. Výuky na dálku se neúčastnilo podle odhadů odborníků asi 10.000 dětí.

Tři vysoké školy zřejmě změní název, s návrhem, který předložilo ministerstvo školství, souhlasí vláda. Z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno (VFU) by se kvůli zrušení farmacie na této škole měla stát Veterinární univerzita Brno. Ze jména Janáčkovy akademie múzických umění a Univerzity obrany by mělo zmizet Brno. O schválení návrhu novely zákona informovala ČTK mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Farmaceutická fakulta se od 1. července přesunula z VFU na Masarykovu univerzitu. Škola podle ministerstva 1. června sama oznámila změnu svého jména. Je ale třeba s tím dát do souladu i zákon. Podnět k úpravě svého jména dala i Janáčkova akademie múzických umění (JAMU) v Brně, která se podle ministerstva po několikaleté diskusi rozhodla vypustit ze svého jména název města, kde sídlí. Podobně navrhlo ministerstvo obrany zkrátit i název vojenské státní vysoké školy a vrátit se tak k původnímu názvu Univerzita obrany.

Úprava názvů škol v zákoně by podle ministerstva měla být co nejrychlejší. Návrh by proto Sněmovna měla podle ministerstva schvalovat již v prvním čtení. Účinnosti by pak novela měla nabýt den po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno vznikla jako Vysoká škola zvěrolékařská v Brně v prosinci 1918. Od roku 1932 nesla jméno Vysoká škola veterinární v Brně. Farmaceutická fakulta v ní začala fungovat v roce 1991, o rok později se farmacie doplnila do názvu školy. Od začátku července má tato univerzita už jen dvě fakulty, a to fakultu veterinárního lékařství a fakultu veterinární hygieny a ekologie.

JAMU byla zřízena v roce 1947. Informace, že je v Brně, se stala součástí jejího jména v roce 1990. Univerzita obrany vznikla v roce 2004 splynutím Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově, Vojenské akademie v Brně a Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové. Sídlem nové školy se stalo Brno, do jejího názvu se dostalo v roce 2005.

Související

Ilustrační foto

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích

Ruské úřady plánují od školního roku 2025/2026 zcela odstranit výuku ukrajinštiny na školách v okupovaných oblastech Ukrajiny. Vyplývá to z návrhu nařízení ruského ministerstva školství, který tento týden zveřejnil list Kommersant. Ačkoli podle oficiálních údajů byla výuka ukrajinštiny v posledním roce dostupná pouze jako „rodný jazyk“ v okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti, nově už nebude možná ani tam. V anektovaném Krymu a v okupovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti byla ukrajinština dostupná jen na žádost rodičů – tato možnost ale zcela zmizí.

Více souvisejících

Školství Vláda ČR Robert Plaga zákony Vysoké školy JAMU Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy