Jak řešit muslimské šátky? Arabista má jasno

Z Koránu podle Müllera plynou dva důvody pro zahalování žen. Prvním je skrytí ženských vnadů před mužským zrakem, jde tedy o důvod spojený s lidskou tělesností. Druhým důvodem je odlišení žen proroka Mohameda, aby byly poznány a nebyly uráženy.

"Závoj tedy funguje jednak jako výraz cudnosti, jednak je to prostředek, jak vzbudit respekt. Navazuje se tu na starší předislámskou zvyklost žen odlišovat se pokrývkou hlavy či jakousi splývavou pláštěnkou od prostitutek a otrokyň," vysvětluje Müller na svém blogu.

Otázkou podle něj je, proč islám nakazuje ženám zahalování, kterým dávají najevo ctnost, zatímco od můžu nic podobného nepožaduje. Jde prý o ukázku společensko-náboženské nerovnosti. "Závojem/šátkem se bez ohledu na to, co si o tom dotyčná žena myslí, připomíná, že necudnost je charakteristická vlastnost ženy, která legitimuje mužský chtíč a smyslnost," míní Müller.

Závoj se tak podle něj stává symbolem mužské nadvlády a segregace na základě pohlaví. "Je ostatně příznačné, že zahalování žen doprovází křečovitost a agresivita ze strany mužů, ačkoliv se to přímo netýká víry a individuální náboženské praxe," dodává.

Nejde o náboženství, ale o zvyklost

Náboženští integristé pak používají závoj a jeho údajnou náboženskou symboliku jako prostředek k uplatňování autority. Ač jsou někdy zahalené muslimky vidět v důležitých pracovních či společenských pozicích, smysl původní symboliky zahalování, tedy cudnost, stále přetrvává a je oživován.

"Následně roste i počet žen a dívek, které jsou nuceny proti své vůli se zahalovat. Jestliže jedna žena uplatňuje právo nosit závoj svobodně a dobrovolně, a přitom jsou jiné, kterým se svoboda závoj nenosit nepřiznává, sluší se ve jménu spravedlnosti a rovnosti všech občanů bránit ženy, které tímto donucováním trpí a snaží se z něho vyvázat," píše Müller.

V případě islámského šátku podle něj nejde o náboženství, nýbrž o společenskou zvyklost, která získala náboženskou symboliku. "Ve skutečnosti je to laciný, snadno uchopitelný znak identity a způsob, jak pěstovat v ženě ochotné akceptovat psychický a fyzický nátlak vědomí méněcennosti," vysvětluje.

Chyba ve sporu o šátcích je podle Müllera v tom, že se řeší charakter jednoho náboženství místo tématu zahalování jako výrazu segregace žen. Diskuse by se prý měla soustředit na problém nerovnosti pohlaví ze společenského a politického pohledu.

"Není namístě zraňovat upřímně věřící, leč neměli bychom se vzdávat snah vést je ke kritickému přezkoumávání skrytého smyslu jejich náboženských praktik," dodává Müller.