Praha - Možnost odejít do důchodu o pět let dřív možná dostane víc horníků. Ministerstvo práce navrhuje zmírnění podmínek, a to kvůli zavírání dolů. Do penze před termínem by tak mohli chodit nejen ti, kteří fárali před rokem 1993 a stanovený počet směn odpracovali do roku 2008, ale i ti, kteří potřebné doby pod zemí dosáhli až po roce 2008. Návrh by měla v pondělí projednávat vláda. Proti je ministerstvo financí, výhrady má i vicepremiér pro vědu či hospodářská komora.
Dřívější odchod do penze žádaly kvůli uzavírání dolů a propouštění hornické odbory. Dohodly se na podzim 2013 s premiérem přechodné vlády Jiřím Rusnokem, který ministerstvu práce uložil návrh vypracovat. Ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD) loni po svém nástupu rozhodla, že se v přípravě bude pokračovat.Horníci už mají nyní možnost jít do důchodu dřív, a to nejméně o pět let. Museli ale pracovat pod zemí už před rokem 1993 a do konce roku 2008 museli mít odpracován určitý počet směn - několik tisíc. Ti, kteří nastoupili do dolů až od roku 1993 a nefárali dostatečně dlouho, podmínky teď nesplňují.Hornické odbory ale dál žádají, aby do penze dřív mohli odcházet všichni horníci. Ministerstvo práce proto chystá novelu o důchodovém pojištění, která by to umožnila. Důchodový věk horníků by měl být o pět let nižší než u ostatních, pokud by odpracovali stanovený počet směn. Upravil by se také výpočet jejich penze.S návrhem zásadně nesouhlasí ministerstvo financí. Je proti tomu, aby se dál změkčovaly podmínky nároku na důchod pro vybrané skupiny. Obává se, že při "zvýhodnění určité skupiny" budou o snížení důchodového věku usilovat i další profese. Kvůli uzavírání dolů by se neměl měnit penzijní systém a problémy s nezaměstnaností horníků se nemají řešit tím, že se plošně upraví jejich důchodový věk, uvedl resort financí ve svých připomínkách. Míní, že řešením jsou investice do regionu, vytváření nových míst a rekvalifikace.Výhrady k návrhu má i vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Podle jeho týmu je chystané řešení nesystémové a představuje nebezpečný precedens pro případy masového propouštění. Komplexní řešení žádá i hospodářská komora. Podle ní by se měly zajistit takové podmínky, aby lidé mohli pracovat po odchodu z namáhavé profese třeba v jiném oboru a začátek penze se oddálil. Podle odborů by každý zaměstnavatel lidí s náročnou a zdraví ohrožující prací měl svým pracovníkům zaplatit do důchodového systému či do důchodového spoření částku, která by stačila na předdůchod.Ve společnosti OKD nesplňuje nyní podmínky pro dřívější důchod 3500 horníků, v dalších podnicích asi 250. Pokud by návrh začal platit, letos by do penze mohlo jít kolem 50 lidí. Počet by postupně rostl, v roce 2026 by jich podle podkladů pro vládu mělo být asi 350. Po zhruba pěti letech by se číslo zas snižovalo. Nejvyšší výdaje by byly mezi lety 2027 a 2032, a to asi 140 až 160 milionů ročně. Ministerstvo v návrhu podotklo, že při odhadu vychází z údajů OKD.V ČR existovaly do roku 1993 takzvané důchodové kategorie. Ve třetí byla většina zaměstnanců, ve druhé lidé z náročnějších provozů a v první pracovníci z rizikových míst, tedy třeba právě horníci. Pro získání penze stačilo ve druhé a první kategorii odpracovat méně let. Hornické odbory usilovaly už před lety o to, aby horníci mohli dál chodit do penze dřív. Argumentovaly tím, že podle studií se mnozí kvůli horšímu zdraví jinak penze ani nedožijí. Předákům se podařilo vyjednat dřívější důchod pro ty, kteří nastoupili před zrušením kategorií.
Související
Většina z 39 horníků uvězněných v dole v Kanadě se dostala na povrch
Záchranáři v Číně vysvobodili polovinu ze zavalených horníků
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Trump pohrozil vojenským úderem Ománu
před 1 hodinou
Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí
před 1 hodinou
Sbohem velké hvězdě. Ve Walesu se konečně rozloučili s Bonnie Tyler
před 2 hodinami
Muzea a galerie budou jednou měsíčně přístupné zdarma, oznámilo ministerstvo
před 3 hodinami
Alžběta II. přála Česku prosperitu, ukazuje znovuobjevené psaní od královny
před 4 hodinami
Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii
před 5 hodinami
Policie varuje majitele konkrétního typu auta. Za tři dny zmizelo devět vozidel
před 5 hodinami
Počasí aktuálně: Pondělní bouřky budou i velmi silné, varují meteorologové
před 6 hodinami
Noční útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu. Oběti jsou hlášeny z obou zemí
před 7 hodinami
Exministr Blažek si stěžoval u Ústavního soudu. Narazili i další obvinění
před 8 hodinami
Nečekaná smrt slavné herečky. Zemřela Hayden Panettiere
před 8 hodinami
Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci
před 9 hodinami
Vražda ženy v Českých Budějovicích. Policie dopadla podezřelého
před 10 hodinami
Počasí přineslo do Česka v uplynulém týdnu rekordní tropy i mrazy
včera
Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek
včera
Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste
včera
AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť
včera
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
včera
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
včera
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
Španělská stíhačka F-18 v rámci mise NATO zaměřené na hlídání vzdušného prostoru sestřelila v neděli nad Rumunskem dron. Úřady zaznamenaly narušení vzdušného prostoru poté, co bezpilotní letoun vstoupil na rumunské území ze sousedního Moldavska.
Zdroj: Libor Novák