Praha - Možnost odejít do důchodu o pět let dřív možná dostane víc horníků. Ministerstvo práce navrhuje zmírnění podmínek, a to kvůli zavírání dolů. Do penze před termínem by tak mohli chodit nejen ti, kteří fárali před rokem 1993 a stanovený počet směn odpracovali do roku 2008, ale i ti, kteří potřebné doby pod zemí dosáhli až po roce 2008. Návrh by měla v pondělí projednávat vláda. Proti je ministerstvo financí, výhrady má i vicepremiér pro vědu či hospodářská komora.
Dřívější odchod do penze žádaly kvůli uzavírání dolů a propouštění hornické odbory. Dohodly se na podzim 2013 s premiérem přechodné vlády Jiřím Rusnokem, který ministerstvu práce uložil návrh vypracovat. Ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD) loni po svém nástupu rozhodla, že se v přípravě bude pokračovat.Horníci už mají nyní možnost jít do důchodu dřív, a to nejméně o pět let. Museli ale pracovat pod zemí už před rokem 1993 a do konce roku 2008 museli mít odpracován určitý počet směn - několik tisíc. Ti, kteří nastoupili do dolů až od roku 1993 a nefárali dostatečně dlouho, podmínky teď nesplňují.Hornické odbory ale dál žádají, aby do penze dřív mohli odcházet všichni horníci. Ministerstvo práce proto chystá novelu o důchodovém pojištění, která by to umožnila. Důchodový věk horníků by měl být o pět let nižší než u ostatních, pokud by odpracovali stanovený počet směn. Upravil by se také výpočet jejich penze.S návrhem zásadně nesouhlasí ministerstvo financí. Je proti tomu, aby se dál změkčovaly podmínky nároku na důchod pro vybrané skupiny. Obává se, že při "zvýhodnění určité skupiny" budou o snížení důchodového věku usilovat i další profese. Kvůli uzavírání dolů by se neměl měnit penzijní systém a problémy s nezaměstnaností horníků se nemají řešit tím, že se plošně upraví jejich důchodový věk, uvedl resort financí ve svých připomínkách. Míní, že řešením jsou investice do regionu, vytváření nových míst a rekvalifikace.Výhrady k návrhu má i vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Podle jeho týmu je chystané řešení nesystémové a představuje nebezpečný precedens pro případy masového propouštění. Komplexní řešení žádá i hospodářská komora. Podle ní by se měly zajistit takové podmínky, aby lidé mohli pracovat po odchodu z namáhavé profese třeba v jiném oboru a začátek penze se oddálil. Podle odborů by každý zaměstnavatel lidí s náročnou a zdraví ohrožující prací měl svým pracovníkům zaplatit do důchodového systému či do důchodového spoření částku, která by stačila na předdůchod.Ve společnosti OKD nesplňuje nyní podmínky pro dřívější důchod 3500 horníků, v dalších podnicích asi 250. Pokud by návrh začal platit, letos by do penze mohlo jít kolem 50 lidí. Počet by postupně rostl, v roce 2026 by jich podle podkladů pro vládu mělo být asi 350. Po zhruba pěti letech by se číslo zas snižovalo. Nejvyšší výdaje by byly mezi lety 2027 a 2032, a to asi 140 až 160 milionů ročně. Ministerstvo v návrhu podotklo, že při odhadu vychází z údajů OKD.V ČR existovaly do roku 1993 takzvané důchodové kategorie. Ve třetí byla většina zaměstnanců, ve druhé lidé z náročnějších provozů a v první pracovníci z rizikových míst, tedy třeba právě horníci. Pro získání penze stačilo ve druhé a první kategorii odpracovat méně let. Hornické odbory usilovaly už před lety o to, aby horníci mohli dál chodit do penze dřív. Argumentovaly tím, že podle studií se mnozí kvůli horšímu zdraví jinak penze ani nedožijí. Předákům se podařilo vyjednat dřívější důchod pro ty, kteří nastoupili před zrušením kategorií.
Související
Většina z 39 horníků uvězněných v dole v Kanadě se dostala na povrch
Záchranáři v Číně vysvobodili polovinu ze zavalených horníků
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák