Obyčejní lidé ničemu nerozumí? Jsou chytřejší než elity, varuje politiky odborník

Podle Robejška tvrzení, že to, co je „nesprávné" je i nedemokratické, slyšíme například v souvislosti s tím, že většina lidí odmítá přijetí migrantů nebo další prohlubování evropské integrace. Krátce po referendu, ve kterém Holanďané odmítli asociační smlouvu s Ukrajinou, jsme tak mohli číst, že by bylo správné zakázat referenda, když se týkají otázek, kterým voliči nemohou rozumět.

Politické a mediální elity se podle Robejška snaží vytvořit dojem, že v demokracii nejde o rozhodnutí většiny, nýbrž o hledání správných rozhodnutí a naznačují, že většina je příliš hloupá na to, aby správná řešení rozpoznala, natož sama našla. "Zároveň zesměšňují „příliš jednoduchá" řešení a vytvářejí dojem, že jedině to, co je složité je také kvalitní. Poznání je podle nich alchymie, jakési tajné umění, které ovládají pouze vyvolení experti a jenom oni sami rozhodují o tom, kdo je expert a co je správné," podotkl.

Elity tak podle analytika chtějí lidu přístup k moci zavřít hned na dva západy. "Tvrdí, že v demokracii nejde o většinová, ale o správná rozhodnutí a to co je správné většina vůbec nedokáže posoudit. Tento přístup diskriminuje prostého člověka a především hodnotu praktického myšlení. Obojí je chybné," uvedl na blogu na aktualne.cz.

Robejšek následně na několika příkladech dokázal skupinové myšlení v praxi. "Gordonová nechala 200 studentů opakovaně srovnat předměty podle váhy. Skupinové rozhodnutí bylo na 94 procent přesné. Pouze pět členů skupiny odhadovalo přesněji než celek, ale nebyli to nikdy ti samí," uvedl například.

Tvrdí, že když v demokratické společnosti rozhoduje většina tak se jí myšlenkové úlety moc často nestávají, protože v mase se automaticky vybalancuje egoismus s idealismem, pragmatismus s vizionářstvím, naivita s cynismem a hloupost s přemoudřelostí. Toto zprůměrování pak prý vede k tomu, že zcela zcestná rozhodnutí nejsou tak pravděpodobná, jako když rozhoduje excelentní menšina nebo jedinec.

"Chyby elit při hledání řešení ukazují, že ti, kteří zaujímají špičkové pozice v politice, v mediích a v akademické sféře nejsou vždy nejlepší z nejlepších. Příkladů zná každý čtenář celou řadu. Důvodem pro chyby expertů je to, že v malých skupinách převládá sklon k lehkomyslnému rozhodování (risky shift) anebo konformita ze strachu blamovat se před kolegy menšinovým názorem (group think)," upozornil.

"Demokracie není nástroj na produkci „správných" řešení. Elity to ostatně neumí také. Smysl a přednost demokracie je v tom, že je to metoda k hledání rozhodnutí podporovaných většinou společnosti. No a kde zůstala správnost? Řešení nejsou správná, protože je stvořil nějaký tituly opentlený expert. Jejich správnost se ukáže až podle toho jak fungují v praxi a ve srovnání s jinými řešeními. Cena myšlenek se určuje především podle jejich praktické použitelnosti a rychlosti s jakou přináší výsledky," dodal Robejšek v komentáři zveřejněném v časopisu Reflex a na webu aktualne.cz.

V zájmu každé vlády by podle něj mělo být nehledat pouze kompromis mezi politickými stranami a lobbisty, nýbrž minimálně stejně silně zvažovat řešení, kterým dává přednost většinová společnost. V názoru většiny se prý rozplyne fanatismus aktivistů dobra, intriky renegátů a zaslepenost čísly posedlých technokratů. "Rozhodnutí většiny přiblíží výsledek realitě a tím i pravdě. A proto ještě jednou. Většiny nejenom produkují lepší rozhodnutí než elity, ale hlavní je, že ony „platí muziku". V poslední době se navíc ukazuje, že se svými vládci pomalu ztrácí trpělivost. Politici by tudíž měli brát vážně zřetelné posilování protestních stran všude v Evropě. U nich se totiž voliči dovolávají sluchu, který jim etablované strany neposkytují. A za nimi se již v obrysech tyčí „silný muž"," uzavřel.