Budu kandidovat na prezidenta, rozhodl se Horáček. A pak zmínil "ponižující" prohlášení činitelů o Číně

Horáček bude ke kandidatuře potřebovat 50 tisíc podpisů. Protože ale zatím není jasné, podle jakých pravidel bude možné je sbírat, chce s tímto krokem ještě vyčkat. Uvedl to pro deník Právo.

„Není známo, jaká budou pravidla hry. Teď je nějaký zákon, který ale bude asi novelizován a nebude platit. Leží v Poslanecké sněmovně. Zákonodárci nás zdržují. Čekáme, až se rozhoupou. Pak do toho půjdeme," řekl Právu Horáček.

Je tedy možné, že se pravidla oproti roku 2013, kdy v České republice proběhla vůbec první přímá volba prezidenta, změní. Tehdy lidé dali nejvíce hlasů Miloši Zemanovi. Zda bude svůj post obhajovat, ale Zeman ještě neřekl, definitivně se prý rozhodne až v březnu příštího roku.

Vedle Horáčka a Zemana se také mluví o možné kandidatuře europoslance za TOP 09 Jiřího Pospíšila nebo ekonoma Jana Švejnara. Zájem o post prezidenta má třeba také pedagog a umělec Milan Kohout nebo aktivistka a bojovnice proti islámu Jana Yngland Hrušková. Oficiálně se do boje o Hrad přihlásil také lékař a vědec Marek Hilšer.

Je jasné, že pokud by se Horáček na Hrad opravdu dostal, byla by jeho politika velmi odlišná od té, kterou zastupuje Zeman. Naznačil to mimo jiné ve svém komentáři k setkání některých politiků s dalajlámou. „V žádné verzi Bezpečnostní strategie České republiky se neříká naprosto nic o strategické spolupráci naší země s Čínou," uvedl na svém facebookovém profilu Horáček.

Dalajláma podle jeho slov neohrožuje „územní integritu Číny", staví se pouze za kulturní autonomii Tibetu. „Je především kulturní osobností a jeho setkání s českým ministrem kultury je tedy přiměřené Lokajský text zohledňující mocenské zájmy těch, kdo našimi strategickými spojenci nejsou, zjevně iniciovaný prezidentem republiky a podepsaný dalšími třemi nejvyššími ústavními činiteli, je jak nemoudrý, tak ponižující. Máme na víc," dodává Horáčrk.