Prezidentský kandidát Hilšer: Útok americké armády nesmí být jen další "Trumpovštinou"

Marek Hilšer považuje válečný konflikt v Sýrii za jeden z hlavních zdrojů vzrůstajícího napětí v Evropské unii. „Důsledky konfliktu se přenesly i na evropskou půdu v podobě teroristických útoků tzv. Islámským státem zfanatizovaných maniaků. Především se ale odrazily ve vážné uprchlické krizi, která zásadním způsobem přispěla k radikalizaci evropské politiky, vzrůstu nacionalismu, populismu a destabilizaci EU,“ uvedl lékař.

V reakci na páteční zásah USA proti syrské letecké základně Hilšer zapochyboval i o zahraniční politice prezidenta Trumpa. Uvítal, že se v konfliktu začal angažovat také někdo jiný, než Putinovo Rusko. Dle Hilšera je ale nutné zkoumat, co bude dál. „Útok armády USA by neměl být jen další „Trumpovštinou“, jakýmsi náhlým nekontrolovaným pohnutím mysli prezidenta USA, v němž populisticky ukáže svaly, aby získal politické body,“ píše.

Kandidát na prezidenta upřednostňuje řešení syrského konfliktu při zapojení celého mezinárodního společenství. Dodává, že obyčejní Syřané nesmí být „rukojmími velmocenských ambicí a vrtochů prezidentů dvou superstátů,“.

Vyzývá Evropskou unii, aby se aktivněji zapojila do řešení syrské krize. „Neměla by váhavě stát opodál,“ myslí si. Důležité je její energické zapojení. „Zůstane-li však Donald Trump jen politickým kulturistou a EU bude nadále nerozhodná, potvrdí to jen nevyzpytatelnost současné mezinárodní situace a beznadějnost v řešení konfliktu na Blízkém východě,“ uzavírá Hilšer.

Lékař a aktivista Marek Hilšer oznámil kandidaturu na Hrad v červenci loňského roku, ještě před ním tak učinil podnikatel Igor Sládek. Následovalo oznámení kandidatury textaře a producenta Michala Horáčka a bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše. Včera oznámil nově kandidaturu bývalý poslanec za Věci Veřejné Otto Chaloupka.