Tragický hrdina Jan Palach by se dožil 63 let

Po absolvování základní školy ve Všetatech studoval gymnázium v Mělníku. Zájem o historii ho dovedl k rozhodnutí studovat Filozofickou fakultu UK. Přijímací zkoušky sice udělal, ale nebyl přijat. Rok tedy studoval na Vysoké škole ekonomické. Přesto se dál zajímal o historii a sen studovat na filozofické fakultě ho neopustil. O dva roky později absolvoval znovu přijímací zkoušky a byl přijat do druhého ročníku obor dějepis - politická ekonomie. Rok 1968 prožíval velmi intenzivně. Okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy nesl velmi těžce a nehodlal se s ní smířit. V touze probudit v lidech novou sílu, se uchýlil k nejzoufalejšímu činu, stal se lidskou pochodní. Jeho čin otřásl nejen Československem, ale i celým světem. Těžce popálený Palach, popáleniny měl na více než osmdesáti procentech těla, žil ještě tři dny. Jeho pohřeb 25. ledna 1969 se stal manifestací proti režimu. V dalších dnech následovali Palachův příklad další mladí lidé. Někteří pokus o sebeupálení přežili, jiní ne. K nejznámějším jménům patří například Jan Zajíc, Evžen Plocek, Josef Hlavatý, Miroslav Malinka nebo Blanka Nacházelová. Od chvíle, kdy se Palach zapálil až do pohřbu 25. ledna, drželi mladí lidé u sochy sv. Václava na pražském Václavském náměstí protestní hladovku za splnění jeho požadavků. Tím bylo okamžité zrušení cenzury a zákaz rozšiřování Zpráv (okupačního tisku). Mezi hladovkáři byl i Palachův následovník a příští pochodeň Jan Zajíc.

Po celém Československu se po Palachově smrti uskutečnily smuteční tryzny. V centru Prahy se 20. ledna 1969 sešel průvod tisíců lidí, kteří podporovali jeho požadavky a žádali odstoupení zkompromitovaných politiků.

Palachův pohřeb se stal celonárodní manifestací proti okupantům. Desetitisíce lidí se s ním rozloučily při obřadu v prostorách Karolina a v ulicích Prahy. V den pohřbu se upálil osmnáctiletý student průmyslové školy v Šumperku Jan Zajíc. Zanechal po sobě báseň o Palachovi a čtyři dopisy, v nichž se označuje jako pochodeň č. 2. Upálil se v Praze v průchodu domu na Václavské náměstí a na místě zemřel. K tomuto kroku se rozhodl poté, když viděl, že navzdory Palachovu činu se život vrací do starých kolejí.

Nakonec ale skutek Palachův došel o dvacet let později naplnění v tzv. Palachově týdnu, který předznamenal konec totalitního režimu v Československu.