Česká společnost ignoruje ženy se zájmem o vědu, tvrdí odborníci

Praha - V úterý 6. května uspořádalo Sdružení žen KDU-ČSL seminář s názvem Ženy a věda. Na semináři vystoupil místopředseda vlády pro vědu a výzkum a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pavel Bělobrádek, děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Mirjam Friedová a Marcela Linková z Národního kontaktního centra – ženy a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Diskutující se shodli na tom, že současné podmínky vědecké práce v mnoha případech zásadně znevýhodňují vědkyně-matky a znemožňují jim jejich profesní uplatnění.

„Já to vidím jako velký problém. Je to otázka nastavení parametrů, v nichž se nezohledňují věci, které se týkají mateřství," konstatoval místopředseda vlády Bělobrádek a upozornil mimo jiné na požadavek absolvovat nepřetržitou půlroční zahraniční stáž, která je podmínkou pro účast v soutěži o juniorské granty Grantové agentury ČR a která diskvalifikuje vědkyně-matky, jejichž možnost vyjet dlouhodobě do zahraničí je díky péči o děti a rodinným povinnostem zásadně omezena. Zároveň vyjádřil ochotu se těmto otázkám věnovat a hledat jejich řešení.

Na semináři se mimo legislativních překážek, jež vytyčují rámce fungování české vědy, diskutovaly také další související témata: nedostatečná dostupnost školek a dalších služeb péče o děti, předsudky v hodnocení vědecké práce žen a mužů či motivace vědkyň vstupovat do silně konkurenčního prostředí, kde dominují muži.

Děkanka Mirjam Friedová ve svém příspěvku upozornila mimo jiné na situaci v sociálních a humanitních vědách, které jsou obecně považovány za feminizované. „Je pravda, že v doktorských programech je drtivá většina žen, ale když se podíváte, kdo dostane zaměstnání, tak tam je jasná převaha mužů. Kde ty ženy jsou? Je to proto, že by samy nechtěly? Nebo je systém nastavený proti nim? Proč nemáme víc profesorek, proč nemáme víc docentek? Samy nechtějí, nebo někde narazí?"

Marcela Linková z NKC – ženy a věda představila problém rovných příležitostí žen a mužů ve vědě prostřednictvím aktuálních statistik a také aktivit, které v tomto ohledu zavádějí odpovědné instituce v zahraničí. Spolu s místopředsedou vlády se pak dohodli na předání podnětů a na spolupráci při řešení problémových aspektů nastavení české vědy.

„Jsme rádi, že se akce uskutečnila na půdě KDU-ČSL a bude mít konkrétní výstupy. Mělo by být podobně jako ve světě samozřejmé, že mladým vědkyním nebude systém bránit věnovat se současně své vysoce kvalifikované práci a výchově dětí," konstatovala Pavla Tůmová z pořádající instituce Sdružení žen KDU-ČSL.

Související

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 
Věda, ilustrační fotografie

Zapsaly se do historie. Ženy, které obětovaly život pro vědu

Jedenáctý únorový den je Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Osoby něžného pohlaví se v minulosti velmi obtížně prosazovaly na poli vědy. Musely se potýkat s předsudky či urážkami. A některé pro milovanou vědu dokonce obětovaly svůj život.

Více souvisejících

ženy KDU - ČSL

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

včera

včera

16. srpna 2026 22:01

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

16. srpna 2026 20:49

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

16. srpna 2026 19:37

AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť

Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy