Praha - Desítky let zdánlivě neotřesitelné mocenské postavení československých komunistů v 80. letech minulého století postupně sláblo. Vlivem změn v Sovětském svazu, událostí v Polsku a v Maďarsku a napětí ve společnosti sílilo i opoziční hnutí doposud představované relativně úzkou a uzavřenou komunitou disidentů. Ukázaly to i desetitisíce podpisů pod manifestem Několik vět, který byl poprvé publikován před 25 lety, 22. června 1989, v ilegálních Lidových novinách.
Manifest Několik vět byl pokračováním událostí, které začaly již v lednu 1989 během takzvaného Palachova týdne. Při pokusu položit květiny k pomníku sv. Václava zadržela policie představitele opozice. V dalších dnech protestovaly na Václavském náměstí desetitisíce lidí, demonstrace rozháněla policie a byly nasazeny Lidové milice. Mezi zadrženými byl i Václav Havel, který ve vězení zůstal až do května 1989.Autoři manifestu vyzvali vedení státu k systémovým změnám a k zásadní změně společenského klimatu v zemi. V sedmi bodech pojmenovali základní požadavky, mezi nimiž bylo propuštění politických vězňů, ukončení omezování svobody shromažďování, uznání nezávislých iniciativ, svoboda tisku či respektování oprávněných požadavků věřících občanů. Hlavními organizátory petice byli Havel, Alexandr Vondra a Jiří Křižan.Na podpisových arších k manifestu se objevila nejen jména známých disidentů, ale i podpisy populárních umělců a významných vědců. Komunistický tisk podrážděně reagoval zejména na podpisy umělců, kteří dosud proti režimu otevřeně nevystupovali, například Jiřího Bartošky, Daniely Kolářové, Boleslava Polívky nebo Hany Zagorové. Celkový počet signatářů se v listopadu 1989 blížil ke 40 tisícům. Vládními strukturami bylo Několik vět okamžitě po zveřejnění označeno za protistátní a protisocialistický pamflet.
Související
Úder komunistům: Manifest Několik vět prolomil hranici mezi opozicí a disidentstvím
První polovina roku 1989 byla v tehdejším Československu ve znamení sílících opozičních aktivit, které postupně pronikaly i mimo oblast disentu. Jednou z klíčových událostí té doby byl vznik manifestu Několik vět, k němuž připojili svůj podpis i představitelé oficiální kultury a vědy. Několik vět bylo poprvé zveřejněno 29. června 1989, kdy text i s výběrem jmen prvních signatářů odvysílala rozhlasová stanice Svobodná Evropa. Text v týž den vysílaly i stanice Hlas Ameriky a BBC, následující den ho zveřejnil rakouský deník Der Standard a výběr z něj přinesly i některé další zahraniční deníky. V Československu manifest poprvé vyšel v letním dvojčísle tehdy nelegálních Lidových novin v červenci 1989.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Kremlin potvrdil, že Rusko a USA jednají o aktivech ropného gigantu Lukoil
Kremlin potvrdil, že Rusko a Spojené státy jednají o osudu zahraničních aktiv sankcionovaného ruského ropného gigantu Lukoil v hodnotě přibližně dvaceti dvou miliard dolarů. Toto oznámení přišlo v době, kdy americké ministerstvo financí prodloužilo povolení k vyjednávání o prodeji těchto aktiv do jedenáctého listopadu. Rozhovory probíhají v rámci rozšiřování hospodářského dialogu mezi Moskvou a Washingtonem.
před 1 hodinou
FT: NATO umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení přes svou agenturu
Severoatlantická aliance umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení prostřednictvím své centrální agentury pro zadávání zakázek. Tento krok podle deníku Financial Times potenciálně umožní Kyjevu získat obranné dodávky rychleji a za výhodnějších podmínek.
před 2 hodinami
Politico: Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly blízko dohodě, než USA zrušily sankce, řekl Pavel
Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro síť Axel Springer Global Reporters Network, pod kterou spadá web Politico, uvedl, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly velmi blízko dohodě, než Spojené státy zrušily sankce na ruskou naftu. Podle jeho slov dříve koordinované západní sankce na ruský ropný průmysl a oligarchy dostávaly Moskvu pod značný tlak. Dohoda o dodávkách stovek tisíc tun ruské nafty do Spojených států však Kremlu poskytla prostor k nadechnutí.
před 3 hodinami
Zasažena je Wikipedie, eshopy i BBC. Závažnou kybernetickou bezpečnostní hrozbu řeší celý svět
Organizace po celém světě nyní urychleně řeší závažnou kybernetickou bezpečnostní hrozbu, která ohrožuje miliony webových stránek. Tato zranitelnost se nachází v programovacím jazyce PHP, jenž tvoří základ mnoha internetových platforem. PHP funguje tak, že shromažďuje potřebné informace a prezentuje je v čitelné podobě pro uživatele webu.
před 4 hodinami
Zelenskyj: Jsme připraveni přistoupit na mírovou dohodu, která by zmrazila konflikt na současné frontové linii
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro televizní stanici Fox News prohlásil, že je připraven přistoupit na mírovou dohodu, která by zmrazila probíhající konflikt podél současné frontové linie. Toto vyjádření představuje významný krok směrem k zahájení reálných jednání o příměří a ukončení války vyvolané ruskou invazí.
před 4 hodinami
Vlády začaly odpojovat weby. V programovacím jazyce PHP byla objevena závažná chyba
Celosvětový internet čelí mimořádné bezpečnostní krizi poté, co byly v programovacím jazyce PHP, jenž tvoří základ značné části webových stránek, odhaleny dvě kritické zranitelnosti. Kvůli hrozbě kybernetických útoků vydaly vládní agentury po celém světě naléhavé varování a řada institucí, vládních portálů i mediálních společností začala preventivně odpojovat své systémy od sítě.
před 5 hodinami
Rusko tvrdí, že je připraveno obnovit rozhovory s Ukrajinou a USA o ukončení války
Rusko je v principu připraveno obnovit jednání se Spojenými státy a Ukrajinou s cílem ukončit stávající konflikt. Oznámil to nejvyšší poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov po zhruba tříhodinové schůzce Vladimira Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu.
před 7 hodinami
Počasí o víkendu: Česko čeká citelné ochlazení
Víkendové počasí přinese do České republiky výrazné ochlazení, velkou oblačnost a postupně také srážky, které v horských oblastech přejdou v sněžení. Podle aktuální předpovědi meteorologů čeká obyvatele typicky podzimní ráz počasí s proměnlivými teplotami a větrnými poryvy v některých regionech.
včera
Republikáni jsou pobouřeni chováním Witkoffa u Putina
Američtí senátoři Thom Tillis a John Cornyn z Republikánské strany ostře kritizovali zvláštního vyslance Steva Witkoffa za to, že označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „humanitární osobu“. Stalo se tak po propuštění neoprávněně zadržovaného amerického občana z ruského vězení.
včera
Pentagon ukončil používání umělé inteligence od Anthropicu. Vadí mu, že nedostal plný přístup
Pentagon ukončil používání nástrojů umělé inteligence od společnosti Anthropic. K tomuto kroku došlo několik měsíců poté, co Ministerstvo obrany Spojených států označilo tuto technologickou firmu za bezpečnostní riziko pro dodavatelský řetězec. Informaci o úplném přerušení spolupráce potvrdil zástupce amerického rezortu obrany. Rozhodnutí uzavírá měsíce trvající spor týkající se bezpečnostních pojistek a přístupu k vojenským aplikacím.
včera
Ukrajinská vláda se pod stupňujícími ruskými útoky potýká s nedostatkem peněz
Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.
včera
Zelenskyj odmítl, aby o Ukrajině jednaly USA s Ruskem a Čínou bez Kyjeva
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý v Oslu důrazně odmítl jakékoli snahy o to, aby o budoucnosti Ukrajiny jednali představitelé Spojených států, Ruské federace a Číny bez přímé účasti Kyjeva. Reagoval tak na úvahy o možném trilaterálním summitu mezi Donaldem Trumpem, Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem, který by se mohl uskutečnit v příštím měsíci.
včera
Macron označil některá vyjádření zahraničních představitelů k protestům ve Francii za stupidní
Francouzský prezident Emmanuel Macron během svého pobytu v Dauhá ostře odsoudil vyjádření některých zahraničních představitelů k nedávným protestům a nepokojům ve Francii. Označil jejich komentáře za nepřijatelné a stupidní s tím, že dotčení lídři vedou kampaň na účet Francie. Podle jeho slov se jedná o viditelnou manipulaci s informacemi ze strany zahraničních činitelů.
včera
Trumpův diplomat pochválil v Rusku Putina za jeho humanitární cítění
Rusko propustilo čtyřiasedmdesátiletého amerického učitele v penzi Stephena Hubbarda, který byl v zemi zadržován čtyři roky. K tomuto kroku došlo během středečních jednání amerického vyslance Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Petrohradu. Propuštění představuje nejnovější signál oteplování vzájemných vztahů mezi Washingtonem a Moskvou v době, kdy Spojené státy stupňují tlak na Kyjev k uzavření mírové dohody. Witkoff následně označil ruského vůdce za „humanitárního člověka“.
včera
Trumpův příklon k Rusku už vadí i Republikánům
Někteří američtí zákonodárci z řad Republikánské strany otevřeně vystoupili proti mírnějšímu postoji prezidenta Dona Trumpa vůči Rusku a jeho způsobu řešení ukrajinského konfliktu. Kritici v této souvislosti varují před oslabením podpory napadené země a hrozí zablokováním klíčových bodů vládní politiky. Tento vnitrostranický nesouhlas přichází v době, kdy Washington uzavřel s Moskvou dohodu o nákupu nafty a pozastavil dříve schválené sankce.
včera
Severokorejská státní média zveřejnila v reakci na spekulace o úmrtí fotografie Kim Čong-una
Severokorejská státní média zveřejnila fotografie severokorejského vůdce Kim Čong-una, na nichž vypadá zdravě, čímž reagovala na vlnu spekulací o jeho údajné smrti, které se šířily na internetu. Snímky, jež publikoval deník Rodong Sinmun, zachycují dva čtyřicetiletého vůdce při prohlídce výstavy oděvů a obuvi v doprovodu jeho dcery. Tyto záběry se objevily jen několik hodin poté, co na sociálních sítích začaly kolovat nepodložené zprávy o jeho vážném zdravotním stavu a skonu.
včera
Ruská představa o míru je vítězství. A Trump mu jde stále více na ruku
Mírový proces ohledně ruské invaze na Ukrajinu se nachází v hluboké patové situaci, přičemž evropské spojence a Kyjev čeká složitá snaha přeměnit americké požadavky v plán uspokojující prezidenta Donalda Trumpa. Kreml mezitím vede vlastní diplomatickou linii, v jejímž rámci vyslanci nabízejí obchodní příležitosti s cílem přitáhnout amerického prezidenta a podpořit tak postupné postupy ruských jednotek na frontě. Američtí vyjednavači se přitom podle CNN pohybují mezi těmito dvěma oddělenými světy, aniž by se objevovalo reálné řešení konfliktu.
včera
Itálie kvůli nepokojům nasadí v ulicích Milána stovky vojáků
Italská vláda premiérky Giorgie Meloniové se chystá schválit nasazení pěti set vojáků v Miláně v reakci na víkendové násilné nepokoje a rabování, které zasáhly toto severoitalské město. Mimořádné opatření schvalované na úterním zasedání kabinetu reaguje na vlnu mládežnických protivládních protestů, jež přerostly ve střety s policií. Místopředseda vlády Antonio Tajani potvrdil pro italská média, že armádní složky obdrží rozšiřující policejní pravomoci pro udržení veřejného pořádku v ulicích.
včera
Francie čelí hluboké společenské i politické krizi. Kořeny ale sahají dál než k nepokojům
Francie čelí hluboké společenské i politické krizi, přičemž nedávné víkendové nepokoje a rozsáhlé rabování ve velkých městech představují pouze viditelný příznak daleko hlubšího problému. Francouzský premiér Sébastien Lecornu otevřeně přiznal, že vláda čelí mimořádně složité situaci, která si vyžádala materiální škody v řádu stovek milionů eur. Země se ocitla v nebezpečné kombinaci pouliční revolty, politické paralýzy a dlouhodobé hospodářské stagnace.
včera
Británie vysílá stíhací letouny na ochranu Saúdské Arábie před útoky Hútíů
Spojené království vysílá stíhací letouny na ochranu Saúdské Arábie před stupňujícími se útoky jemenské povstalecké skupiny Hútíů podporované Íránem. Britské ministerstvo obrany v úterním oficiálním prohlášení potvrdilo, že do regionu nasadí stíhačky Typhoon královského letectva. Letouny budou provádět defenzivní mise s cílem chránit saúdskoarabská města a klíčovou infrastrukturu před ostřelováním balistickými raketami a bezpilotními prostředky.
Zdroj: Libor Novák