Před 25 lety byl poprvé publikován opoziční manifest Několik vět

Praha - Desítky let zdánlivě neotřesitelné mocenské postavení československých komunistů v 80. letech minulého století postupně sláblo. Vlivem změn v Sovětském svazu, událostí v Polsku a v Maďarsku a napětí ve společnosti sílilo i opoziční hnutí doposud představované relativně úzkou a uzavřenou komunitou disidentů. Ukázaly to i desetitisíce podpisů pod manifestem Několik vět, který byl poprvé publikován před 25 lety, 22. června 1989, v ilegálních Lidových novinách.

Manifest Několik vět byl pokračováním událostí, které začaly již v lednu 1989 během takzvaného Palachova týdne. Při pokusu položit květiny k pomníku sv. Václava zadržela policie představitele opozice. V dalších dnech protestovaly na Václavském náměstí desetitisíce lidí, demonstrace rozháněla policie a byly nasazeny Lidové milice. Mezi zadrženými byl i Václav Havel, který ve vězení zůstal až do května 1989.Autoři manifestu vyzvali vedení státu k systémovým změnám a k zásadní změně společenského klimatu v zemi. V sedmi bodech pojmenovali základní požadavky, mezi nimiž bylo propuštění politických vězňů, ukončení omezování svobody shromažďování, uznání nezávislých iniciativ, svoboda tisku či respektování oprávněných požadavků věřících občanů. Hlavními organizátory petice byli Havel, Alexandr Vondra a Jiří Křižan.Na podpisových arších k manifestu se objevila nejen jména známých disidentů, ale i podpisy populárních umělců a významných vědců. Komunistický tisk podrážděně reagoval zejména na podpisy umělců, kteří dosud proti režimu otevřeně nevystupovali, například Jiřího Bartošky, Daniely Kolářové, Boleslava Polívky nebo Hany Zagorové. Celkový počet signatářů se v listopadu 1989 blížil ke 40 tisícům. Vládními strukturami bylo Několik vět okamžitě po zveřejnění označeno za protistátní a protisocialistický pamflet.

Související

Petice Několik vět byl dokument vypracovaný hnutím Charta 77 na jaře roku 1989 a zveřejněný 29. června. Název vymyslel Jiří Křižan.

Úder komunistům: Manifest Několik vět prolomil hranici mezi opozicí a disidentstvím

První polovina roku 1989 byla v tehdejším Československu ve znamení sílících opozičních aktivit, které postupně pronikaly i mimo oblast disentu. Jednou z klíčových událostí té doby byl vznik manifestu Několik vět, k němuž připojili svůj podpis i představitelé oficiální kultury a vědy. Několik vět bylo poprvé zveřejněno 29. června 1989, kdy text i s výběrem jmen prvních signatářů odvysílala rozhlasová stanice Svobodná Evropa. Text v týž den vysílaly i stanice Hlas Ameriky a BBC, následující den ho zveřejnil rakouský deník Der Standard a výběr z něj přinesly i některé další zahraniční deníky. V Československu manifest poprvé vyšel v letním dvojčísle tehdy nelegálních Lidových novin v červenci 1989.

Více souvisejících

petice Několik vět (dokument zveřejněný 29. června 1989)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 28 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Počasí: Evropu zasáhla vlna extrémních veder. Umírají děti i senioři, ptáci nepřežijí v hnízdech, zasedají krizové štáby

Evropu zasáhla vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové v několika zemích vydali nejvyšší varování. V Anglii a Walesu by teploty mohly překonat dosavadní červnové rekordy z roku 1976 a vystoupit až na 38 až 40 stupňů Celsia. Francie hlásí po vlně veder již 19 obětí, přičemž polovina jejích departementů se nachází v režimu červené výstrahy. Mezi oběťmi jsou i dvě děti, které přišly o život v rozpáleném autě. Kvůli extrémnímu počasí muselo ve Francii zavřít více než 1350 škol.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Šest premiérů za sedm let. Proč si Británie nedokáže udržet stabilní vedení?

Britská politická scéna prochází mimořádným obdobím nestability, které nápadně připomíná známé heslo z kampaně Billa Clintona o tom, že nejdůležitější je hospodářství. Spojené království v současnosti směřuje k výběru již šestého premiéra během přibližně sedmi let. Hlavní příčinou je dlouhodobě slabá ekonomika, která negativně ovlivňuje příjmy obyvatel a vyčerpává trpělivost voličů. Žádný z politických lídrů totiž zatím nedokázal tomuto nepříznivému vývoji úspěšně čelit.

před 3 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

Na D49 se otevřely další kilometry dálnice. Od tendru to trvalo 18 let

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tento týden zprovoznilo 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D49, druhou část stavby Hulín – Fryšták ve Zlínském kraji. Díky tomu je nyní v provozu celý téměř osmnáctikilometrový úsek této dálnice. Stavba narážela opakovaně na odpor aktivistů, brzdily ji dlouhé soudní procesy a na hlavní trase se tak mohlo začít pracovat až koncem roku 2021, přestože zhotovitel vzešel z tendru už v roce 2008. Náklady na realizaci stavby dosáhly včetně inflace 9,5 miliardy Kč bez DPH.

včera

včera

včera

Vláda České republiky

Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví

Česká republika bude v evropské soutěži usilovat o vybudování AI Gigafactory. Vláda Andreje Babiše (ANO) k tomu na pondělním zasedání učinila zásadní kroky, když odsouhlasila uzavření dohody o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking. Schválila také Národní akční plán pro duševní zdraví 2026-2030, který nastavuje priority státu v oblasti péče o duševní zdraví, nebo fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027 až 2030 a jmenovala Editu Stejskalovou novou vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny.

včera

Petr Pavel

Pavel si dává na čas. Pražský hrad oznámil, kdy se vyjádří k rozhodnutí vlády

Na Pražský hrad se obrátila pozornost v okamžiku, kdy dnes vyšlo najevo, že Babišova vláda rozhodla, že prezident Petr Pavel nebude součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. Pavel totiž dříve naznačil, že v takovém případě podá kompetenční žalobu. Na první reakci prezidenta se však bude čekat do úterního dopoledne. 

včera

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda

Prezident Petr Pavel nemá být podle rozhodnutí vlády součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. V čele delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel dříve nevyloučil podání kompetenční žaloby, pokud nebude členem delegace. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie

Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra. 

včera

včera

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké. 

včera

včera

Stávka v ČT a ČRo. Projevuje se zpožděním pořadů, dotkne se i MS ve fotbale

Zaměstnanci České televize o půlnoci zahájili výstražnou stávku v reakci na vládou schválení návrh zákona, který mění způsob financování veřejnoprávních médií. Po celý pondělní den tak mohou být příspěvky zkráceny, upozorňuje ČT diváky. Stávka se týká i Českého rozhlasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy