Macek se zamyslel nad zabitými vojáky. Tímhle by je rozhodně nepotěšil

"Pořád nerozumím tomu, co je hrdinského na tom být žoldákem. Ten musí pochopitelně poslouchat i ty rozkazy, se kterými vnitřně nesouhlasí a musí se účastnit bitev a válek, které jsou (jako většina těch minulých, současných a budoucích) zcela nesmyslné a nic neřešící. Rizika, že přitom může být zmrzačen nebo zemře, si je jistě dobře vědom. Za to je přece též placen," glosuje včerejší smutnou událost Macek na webu Viditelný Macek.

Poukazuje na to, že voják má navíc na vybranou. Může se podle něj "žoldu" kdykoliv vzdát a jít dělat nějakou méně rizikovou práci.

"Jak jsem očekával, ihned propukly orgie pražské kavárny na téma „obrany našich hodnot" a tradiční čecháčkovské fángličkaření. Jediné, co bohužel očekávat nelze, je seriózní debata o tom, zda v Afganistánu jde skutečně o obranu našich hodnot, a pokud ano, zda efektivním a žádoucím způsobem," dodává dále Macek.

V post scriptu své glosy se Macek dodatečně vyjadřuje k případům, kdy jsou jeho slova znevažována. "Jak jsem záhy zjistil, moji zobecňující glosu leckteří berou jako znevažování smutku a bolu rodin padlých vojáků. Není tomu tak, nicméně chápu, že kdo chce psa bít, vždycky si hůl najde," tvrdí komentátor.

Následně také reaguje na některé debaty z posledních dní, které se věnují rozdílu mezi vojáky a žoldáky. "Také newspeakové okecávání, že přece nejde o žoldáky, je zbytečné. Žold zůstane žoldem, tedy platem najatého vojáka, bez ohledu na to okecávání," připsal Macek.

Závěrem pokládá jednoduché řečnické otázky: "Domníváte se, že jsou Afgánci šťastnější a spokojenější, než před těmi dvanácti lety? Cítíte se Vy dnes bezpečněji?"