"Lidský trus, prasácké nic..." Macek to schytal za své glosy, přesto pokračuje

"Pořád nerozumím tomu, co je hrdinského na tom být žoldákem. Ten musí pochopitelně poslouchat i ty rozkazy, se kterými vnitřně nesouhlasí a musí se účastnit bitev a válek, které jsou (jako většina těch minulých, současných a budoucích) zcela nesmyslné a nic neřešící. Rizika, že přitom může být zmrzačen nebo zemře, si je jistě dobře vědom. Za to je přece též placen," glosoval smutnou událost Macek na webu Viditelný Macek.

Dnes k těmto slovům přidal: "Děkuji všem, kteří mne upozornili na definici „žoldáka" dle článku 47 Ženevské konvence z roku 1949. Ano, znám ji a také si uvědomuji. proč zrovna v té době vznikla...na smyslu a obsahu mé glosy to proto nic nemění."

Jeho výrok však mnohé čtenáře pobouřil a dali mu to jasně najevo. Macek totiž zveřejnil několik reakcí na svá slova, z nichž některé jsou opravdu ostré. "Mně neznámý Daniel Potocký mi na facebooku zaslal následující zprávu: Jako hrdý občan České republiky nežádám lidský trus zvaný macek, aby nešířil své ubožácké názory, já v souvislosti s úmrtím našich čtyř vojáků křičím, držte hubu, vy prasecké ubožácké mackovské nic!" zní jedna ze zveřejněných odpovědí.

"10.7. jste v glose vyzval čtenáře k objasnění, koho v Afghánistánu bráníme. Jsem sice absolutní laik jako Vy, přesto mi nedá, abych nereagoval (a chvíli byl podobně jako Vy chytrý jak rádio), zejména poté, co jste spolu s Vyvadilem, Machem a levičáckou sebrankou pejorativně označil profesionální vojáky termínem žoldáci," píše jiný čtenář, označený jako M. J.

Najdou si i lidé, kteří s ním souhlasí, napoříklad čtenář J. M. Mackovi napsal: "Čtyři čeští vojáci v Afganistánu zahynuli při výkonu práce ve svém zaměstnání. Jde tedy o pracovníkem nezaviněný smrtelný pracovní úraz. Stát jim udělí státní vyznamenání a jejich rodinám dá odškodnění (z peněz daňových poplatníků), ve výši, kterou by si jiný zaměstnavatel těžko mohl dovolit. V čem je faktický rozdíl mezi smrtí oněch vojáků a smrtí při výkonu práce pracovníka, kterou si sám nezavinil, třeba kopáče zavaleného zeminou ve výkopu, nebo smrtí lékaře, který zahyne při dopravní nehodě sanitky jedoucí k pacientovi???"

Výstižný komentář přidal také J. H, který poznamenal: "V týž den, kdy se na nás začala valit mediální vlna o smrti čtyř hrdinů v Afganistánu jsme se dozvěděli, že kolega z naší firmy přišel o život na železničním přejezdu - při přesunu taxíkem na odloučené pracoviště neurazil od brány závodu ani půl kilometru... Společné měli to, že umřeli ve službě. Na rozdíl od vojáků neměl na ten den v plánu nic rizikového a rodina ho čekala na odpolední svačinu. Na rozdíl od nich se rozhodl obětovat se „hájení našich hodnot" tím zcela obyčejným způsobem - zajistit a starat se o svou rodinu. Nedovedu si představit, že by o těchhle „našich hodnotách" chtěl někdo polemizovat, ale asi ho hrdinou nikdo nenazve a sirény se nerozezní. ... a hrdina - to teď bude muset být jeho manželka, která zůstala s dvěma dětmi."