ČR potřebuje mobilizaci ústavního rozumu. Převraty přicházejí plíživě, říkají experti

Ústava ČR byla přijata 16. prosince 1992. Od té doby byla ústava měněna osmkrát, například v souvislosti se vznikem krajů, vstupem do NATO a EU nebo se zavedením přímé volby prezidenta. Poslední úprava z roku 2013 omezila imunitu zákonodárců a ústavních soudců jen na dobu jejich mandátu.

Země by potřebovala mobilizaci ústavního rozumu, racionality, která se nedá zastrašit hlasem ulice, řekl dnes Přibáň na konferenci ke čtvrtstoletí od přijetí české ústavy, akce se konala v Senátu. „Ústava brání těm nejnižším pudům, aby se projevily v plné destruktivní síle. Ty pudy už jsou venku, ty pudy už jsou na ulici, ty pudy už jsou v úřadech," uvedl.

V Česku se podle něj rozpadla dosavadní společenská smlouva. Hrozí prosazení vlády „prostřednictvím extremistických hlasů, které jsou smrtelné pro demokracii". Vládnout bude kabinet Andreje Babiše (ANO), který nemá zajištěnu důvěru Sněmovny, od níž vláda získává legitimitu. „Převraty přicházejí plíživě," upozornil.

Největší rizika vidé ústavní soudce Vojtěch Šimíček v despektu k demokratickým institucím, erozi právního státu postupným zvětšováním regulací a v neochotě k obětem. „Římská říše padla ne proto, že každý konal svoji povinnost, ale že každý konal jen svoji povinnost," dodal k tomu místopředseda Senátu Jiří Šesták.

Mluvilo se také o úloze elit a organizací prosazujících lidská práva. Podle ústavního právníka Jana Kysely „trochu zakaboněná" mlčící většina získala dojem, že spoustu věcí si nesmí říkat a myslet. Pokud místo přesvědčování byli označováni za fašisty, „tak si zvolí fašistu". „Tím nechci říci, že lidsko-právní aktivisté vyrobili Tomia Okamuru, ale chci tím říci, že když se někdy příliš tlačí na pilu, tak si možná vyrábíme problém," uvedl