Blanenská soudkyně Sedláková přišla o funkci kvůli změnám rozsudků

Předseda senátu Karel Šimka řekl, že se Sedláková dopustila závažných a nepřijatelných chyb opakovaně a chyběla jí sebereflexe. „Provedla to, co soudce nesmí nikdy provést. Rozhodnutí ve věcech, která vydala, změnila tak, že je modifikovala a v některých případech popřela. Popřela jednu z klíčových zásad rozhodovacích činností soudů," uvedl Šimka.

Soud připustil, že Sedláková neměla zlý úmysl, ani nechtěla nikomu stranit. „Měla pocit, že takový postup je lepší. I rozumné postupování má ale mantinely, nelze opakovaně porušit ty základní mantinely. To není možné tolerovat a zachovat jí funkci soudkyně," vysvětluje Šimka. V neprospěch soudkyně podle něj hrál i fakt, že byla přesvědčená o spiknutí proti ní. "Je to neschopnost vnímat rozumně svět kolem sebe," dodal Šimka.

Předsedkyně blanenského soudu Michaela Zummerová, která zproštění funkce u Sedlákové požadovala, novinářům řekla, že je s rozhodnutím spokojená. Vedení řízení označila za složité. Šimka měl totiž se Sedlákovou v síni několik slovních přestřelek a několikrát jí pohrozil, že ji nechá vyvést ze soudní síně.

Sedláková zvažuje podání ústavní stížnosti. U soudu připustila, že chybovala v jednom z případů, u ostatních to odmítla. Kárnou žalobu označila za vykonstruovanou kauzu, která měla vést k jejímu odvolání, aby se uvolnilo místo soudce pro další zájemce.

Zummerová podřízené vytýkala pochybení v 15 případech, v části z nich změnu mezi vyhlášením rozsudku a poté písemným odůvodněním, v dalších soudní průtahy nebo nerespektování soudů vyšších stupňů. Nejvyšší správní soud dnes část skutků vyčlenil k samostatnému řízení a zabýval se jen šesti případy, v nichž se soudkyni vytýkala změna rozhodnutí. Podle předsedy senátu Karla Šimky to byly věci vážnějšího charakteru. Sedláková s tím nesouhlasila a chtěla projednání celé záležitosti.