Benešová není první. Státní zastupitelství chtěl rušit i Pospíšil, na sítích mu to připomínají

Českou justiční soustavu v současnosti tvoří Nejvyšší státní zastupitelství v Brně, dvě vrchní státní zastupitelství v Praze a Olomouci, osm krajských státních zastupitelství a 86 okresních státních zastupitelství. Nově jmenovaná Marie Benešová by se však jedné z úrovní ráda zbavila.

Ve včerejším rozhovoru pro Lidové noviny totiž uvedla, že uvažuje o zeštíhlení justičního systému o úroveň vrchních soudů a obou vrchních státních zastupitelství, toho pražského, které vede Lenka Bradáčová, a olomouckého, které vede Ivo Ištván, jehož proslavila kauza Jany Nagyové.

Benešová chce s rozhodnutím počkat na analýzu práce obou zastupitelství a názory odborníků, podle svých slov hodlá respektovat většinový názor na toto téma. Premiér Andrej Babiš se však nechal slyšet, že ho Benešová svým nápadem zaskočila. S návrhy změn by podle něj měla počkat, až se v úřadu zorientuje.

Návrh nové ministryně však není úplnou novinkou. V roce 2011 plánoval zrušení vrchních státních zastupitelství tehdejší šéf resortu spravedlnosti Jiří Pospíšil (tehdy za ODS, dnes předseda TOP 09 – pozn. red.). Ten je chtěl nahradit specializovaným týmem státních žalobců zaměřených převážně na boj s korupcí.

I proto Pospíšil nynější iniciativu nové ministryně kategoricky neodmítl. „Návrh Marie Benešové ke zrušení vrchních státních zastupitelství je k debatě. Zvláštní ale je, kdy se o tomto kroku začíná hovořit. Děje se tak jen pár dnů po návrhu na obžalobu premiéra v kauze Čapí hnízdo a po výměně ministra spravedlnosti. Takové změny zavání účelovostí,“ napsal včera na Twitteru.

Návrh Marie Benešové ke zrušení vrchních státních zastupitelství je k debatě. Zvláštní ale je, kdy se o tomto kroku začíná hovořit. Děje se tak jen pár dnů po návrhu na obžalobu premiéra v kauze Čapí hnízdo a po výměně ministra spravedlnosti. Takové změny zavání účelovostí.

Pod příspěvkem mu však bylo připomenuto, že se zrušení vrchních státních zastupitelství zvažovalo i za Pospíšilovy éry. „Ale to já přece nerozporuji, že o tom minulé vlády uvažovaly. Jen říkám, že vláda AB o tom začala mluvit shodou okolností až nyní,“ odpověděl na zmíněné výtky Pospíšil.

Pospíšilova snaha tenkrát ztroskotala na několika faktorech. Myšlenka nezískala podporu ministryně spravedlnosti ve vládě Bohuslava Sobotky Heleny Válkové a nezamlouvala se ani prezidentovi Miloši Zemanovi. Podpořit ji nechtělo ani trestní kolegium Nejvyššího soudu ani většina samotných státních zástupců.