Úřadům věří hlavně lidé z malých obcí

Důvěra v obecní a městské úřady kontinuálně narůstala od poloviny devadesátých let, od roku 2002 se ustálila na hodnotách kolem 70 procent a odolává výkyvům. To potvrdila i zářijová čísla – míra důvěryhodnosti dosahuje 68 procent.

Krajské úřady za svými menšími kolegy zaostávají pouze o osm procentních bodů. Na číselných hodnotách se nepodepsaly ani nadcházející volby do krajských zastupitelstev.

S menší důvěrou souvisí i fakt, že úřadům státní správy vyslovují svou přízeň zvláště obyvatelé menších obcí a měst, kde je míra anonymity instituce oslabena. Nejpozitivnější vazby na své zastupitele a úředníky mají lidé, kteří bydlí ve městech do dvaceti tisíc obyvatel.

Mezi hejtmanstvími k favoritům patří Vysočina, Jihomoravský, Zlínský a Plzeňský kraj, tady se obyvatelé vyslovovali častěji v pozitivním tónu. Naopak méně spokojenosti ve svých lidech vyvolávají kraje Středočeský, Ústecký, Liberecký a hlavní město Praha.

V případě menších i větších samospráv má svůj vliv politická preference respondenta. Agenturní odborníci se domnívají, že nejde jen o příchylnost ke konkrétní partaji, spíše se jedná o obecný postoj k veřejné správě, ovlivněný politickým světonázorem. Nejvíce důvěry do svých úřadů vkládají voliči TOP 09, nejméně příznivci KSČM. Sympatizanti ODS a ČSSD se udržují na liknavém průměru.

Výsledky pocházejí z výzkumu, který agentura STEM realizovala od 29. srpna do 5. září letošního roku na vzorku 1205 respondentů.